Až zotročení skončí

SVOBODA! Jen málo slov působí na lidské nitro příjemněji. Za svobodu lidé bojovali a trpěli, žili a umírali. Žel, mnozí z nich nedosáhli skoro žádných výsledků. Existuje naděje na osvobození z otroctví — naděje, která nepovede k pocitům marnosti a zklamání? Existuje.

Apoštol Pavel zapsal pod inspirací Boží slib: „Tvorstvo bude osvobozeno ze zotročení porušeností a bude mít slavnou svobodu Božích dětí.“ (Římanům 8:21) Jak ale můžeme získat jistotu, že Bůh tuto „slavnou svobodu“ skutečně nastolí? Jednou možností je prozkoumat, jak Bůh jednal s lidstvem v minulosti.

„Kde je Jehovův duch, tam je svoboda,“ říká Bible. (2. Korinťanům 3:17) Ano, Boží duch neboli činná síla je nesmírně mocná. Bůh ji dlouhou dobu používá k tomu, aby osvobozoval od mnoha forem zotročení. Jak to? Musíme si uvědomit, že existuje mnoho druhů otroctví. Jednu z nejkrutějších forem spočívající v tom, že silní násilím zotročují slabé, jsme již rozebírali. Podívejme se však na některé další formy otroctví.

Lidé mohou být otroky různých závislostí, se kterými je nesmírně těžké skoncovat. A mohou být také zotročeni lží a podvodem, mohou žít v zajetí falešných nauk. Nejzákeřnější však je ten typ otroctví, který postihuje každého z nás — ať jsme si toho vědomi nebo ne — a který má za následek smrt. Je však třeba zdůraznit, že ačkoli v tomto rozboru uvádíme hned několik forem zotročení, rozhodně je neklademe na stejnou úroveň. Je mezi nimi velký rozdíl. Něco důležitého však mají společné. Bůh svobody totiž zajistí, aby nakonec bylo z lidstva sňato břemeno všech těchto forem otroctví.

Nejzákeřnější otroctví

Všimněte si, jak Ježíš popsal nejzákeřnější formu otroctví, o které již byla zmínka. Toto otroctví postihuje každého muže, ženu i dítě na zemi: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu.“ (Jan 8:34) Kdo o sobě může prohlásit, že nehřeší? Také apoštol Pavel připustil: „To dobré, co si přeji, totiž nečiním, ale konám to špatné, co si nepřeji.“ (Římanům 7:19) Přestože z okovů hříchu se nikdo z nás osvobodit nemůže, naše situace není beznadějná.

Ježíš své učedníky ujistil: „Jestliže vás tedy Syn osvobodí, budete skutečně svobodní.“ (Jan 8:36) Splnění tohoto slibu bude znamenat vysvobození z té nejničivější formy otroctví. Abychom pochopili, jak z něj lze uniknout, musíme nejdříve poznat, jak tato forma otroctví začala.

Bible odhaluje, že Bůh stvořil člověka se svobodnou vůlí a bez jakéhokoli sklonu k hříchu. Avšak jeden sobecký neviditelný Boží syn chtěl získat nad lidstvem moc bez ohledu na to, jaké utrpení tím způsobí. Tento vzpurný anděl, který později dostal jméno Satan Ďábel, ve snaze dosáhnout svého cíle odvrátil naše prarodiče, Adama a Evu, od Boha. Potom, co Adam úmyslně neposlechl Boží konkrétní pokyny, nejen že se on sám stal hříšníkem, ale navíc přenesl nedokonalost a smrt na všechny své potomky. (Římanům 5:12) Satan se nakonec stal ‚panovníkem tohoto světa‘ a ‚hřích se smrtí kraluje nad lidstvem‘. (Jan 12:31; Římanům 5:21; Zjevení 12:9)

Jak můžeme být osvobozeni? Když se staneme Ježíšovými učedníky, můžeme mít užitek z Kristovy obětní smrti, která má moc ‚přivést vniveč toho, kdo má prostředek k působení smrti, totiž Ďábla‘, a ‚vymanit všechny ty, kdo byli ze strachu před smrtí po celý život podrobeni otroctví‘. (Hebrejcům 2:14, 15) Jen si to představte — svoboda od otroctví hříchu a smrti. Není to snad přitažlivá představa?

Co však bude s těmi formami otroctví, které jsme rozebírali na začátku? Bude někdy konec násilnému zotročování lidí?

Jistý základ pro naději

Rozhodně si můžeme být jisti, že tyto odporné formy otroctví budou odstraněny. Jak to? Uvažujme o tom. Největší pochod ke svobodě, který lidské dějiny zaznamenaly, se podařil jedině díky Jehovovi Bohu. Možná tu historickou zprávu znáte.

Izraelité byli v otroctví v Egyptě, kde museli vykonávat tvrdou fyzickou práci a kde s nimi bylo surově zacházeno. Volali o pomoc k Bohu, a on je ve svém velkém milosrdenství vyslyšel a začal jednat. Použil Mojžíše a Árona jako své mluvčí a jejich prostřednictvím požádal egyptského faraóna, aby Izraelity propustil. Pyšný vládce to však opakovaně odmítl, dokonce i potom, co Jehova seslal na jeho zemi řadu ničivých ran. Bůh nakonec faraóna srazil na kolena. Izraelité byli konečně svobodní. (2. Mojžíšova 12:29–32)

Je to vzrušující zpráva, že? Možná si ale říkáte, proč Bůh neudělá něco podobného i v dnešní době. Proč nezasáhne do lidských záležitostí a neskoncuje s otroctvím? Pamatujte na to, že ‚panovníkem tohoto světa‘ není Jehova, ale Satan. Tento ničemný Protivník totiž kdysi v Edenu vznesl sporné otázky, a Jehova mu proto dovolil, aby určitou dobu vládl. Otroctví, útlak a krutost jsou zkrátka typickými znaky Satanova panování. Kvůli tomuto vlivu jsou dějiny lidských vlád přehlídkou naprostých neúspěchů. Bible tyto dějiny výstižně shrnuje slovy: „Člověk panuje nad člověkem k jeho škodě.“ (Kazatel 8:9)

Jak dlouho to ještě bude trvat? Bible vysvětluje, že nyní žijeme „v posledních dnech“, v době, kdy je velmi rozšířené sobectví a chamtivost. (2. Timoteovi 3:1, 2) To znamená, že Boží Království, o něž se podle Ježíšova poučení máme modlit, brzy nastolí spravedlivou společnost, ve které bude otroctví nezákonné. (Matouš 6:9, 10) Než bude přiveden vniveč poslední nepřítel, smrt, Ježíš Kristus jako Bohem ustanovený Král zničí každou stopu otroctví. (1. Korinťanům 15:25, 26)

Až ten den konečně přijde, věrné lidstvo pozná, že osvobození Božího lidu z Egypta bylo jen malou předzvěstí tohoto daleko většího osvobození. Ano, časem ‚bude tvorstvo osvobozeno ze zotročení porušeností‘. Všichni se konečně budou moci v plné míře těšit ze ‚slavné svobody Božích dětí‘. (Římanům 8:21)