Hledání spokojeného života

„V průběhu dvacátého století, vědecké a technické výdobytky změnily . . . každodenní život mnoha lidí.“ — The Oxford History of the Twentieth Century

JEDNA z největších změn naší doby se týká populace. V žádném jiném století se počet obyvatel na světě nezvyšoval tak výrazně. Začátkem roku 1800 tvořila světová populace asi jednu miliardu a v roce 1900 asi 1,6 miliardy. V roce 1999 dosáhla světová populace šesti miliard! A stále větší počet lidí v této rostoucí populaci chce žít takzvaně v luxusu.

K tomuto vzrůstu populace přispěl pokrok v medicíně a dostupnější lékařská péče. V zemích jako Austrálie, Japonsko, Německo a Spojené státy vzrostla pravděpodobná délka života v průměru z padesáti let na začátku tohoto století na současných více než sedmdesát let. Tento pozitivní trend však není patrný všude. Přinejmenším ve dvaceti pěti zemích je pravděpodobná délka života lidí, kteří tam žijí, stále padesát let či méně.

‚Jak jste to dělali dříve . . . ?‘

Mladí lidé někdy nechápou, jak se jejich předci mohli obejít bez letadel, počítačů a televize — věcí, které jsou nyní běžné, a lidé v bohatších zemích je dokonce pokládají za nezbytné. Podívejme se například, jak se náš život změnil, když se objevil automobil. Ten byl sice vynalezen na konci 19. století, ale časopis Time nedávno uvedl: „Automobil je jedním z vynálezů, kterým se od začátku do konce vyznačuje 20. století.“

V roce 1975 se odhadovalo, že kdyby náhle vymizela motorová vozidla, každý desátý pracující člověk v Evropě by byl nezaměstnaný. Kromě zjevného účinku v oblasti automobilového průmyslu, by ztratily své zákazníky a skončily provoz i restaurace, banky, nákupní střediska a další zařízení, jež jsou závislá na motorizovaných zákaznících. Zemědělci by neměli jak dopravit své zboží na trh a celý systém distribuce potravin by se postupně zastavil. Lidé, kteří žijí na předměstích a pracují ve městě, by se nedostali do zaměstnání. Dálnice křižující krajinu by nikdo nepoužíval.

Pro zvýšení výroby automobilů a snížení nákladů byly na začátku století zavedeny montážní linky, které jsou nyní ve většině průmyslových odvětví běžné. (Montážní linky umožnily hromadnou výrobu dalších produktů, jako jsou například domácí spotřebiče.) Na začátku století sloužil automobil k pobavení bohatých v několika málo zemích, ale nyní je ve velké části světa dopravním prostředkem obyčejných lidí. Jak to jeden autor vyjádřil, „bez motorových vozidel si život na konci 20. století téměř neumíme představit“.

Honba za požitky

Cestování kdysi znamenalo jet tam, kam člověk musel jet. Během 20. století se však věci změnily, a to zvláště v rozvinutých zemích. Bylo snazší najít dobře placené místo, pracovní týden se zkrátil na čtyřicet hodin nebo i méně, a tak lidé měli peníze a čas na to, aby cestovali. Cestování dnes znamená jet tam, kam člověk jet chce. Auta, autobusy a letadla umožňují lidem rekreovat se na vzdálených místech. Masová turistika se stala významným obchodním podnikáním.

Podle knihy The Times Atlas of the 20th Century má turistika „výrazný dopad jak na země, kam turisté přijíždějí, tak i na jejich domovskou zemi“. Některé účinky jsou negativní. Velmi často se turisté podílejí na ničení právě těch atrakcí, které je přilákaly.

Lidé nyní mají také více času zabývat se sportem. Mnozí z nich sami nějaký sport provozují; jiní se spokojí s tím, že se stanou zapálenými a někdy i neurvalými fanoušky svých oblíbených týmů a sportovců. S nástupem televize začaly být sportovní akce dostupné téměř každému. Domácí, ale i mezinárodní sportovní události přitahují stamiliony nadšených televizních diváků.

„Sport a film položily základ masovému zábavnímu a rekreačnímu průmyslu. Nyní je to jeden z obchodních sektorů, který zaměstnává obrovské množství lidí a má obrovské zisky,“ říká kniha The Times Atlas of the 20th Century. Lidé ročně utratí miliardy dolarů za zábavu včetně hazardních her, což je u mnoha lidí nejoblíbenější forma zábavy. Jedna studie v roce 1991 například uvedla hazardní hry jako dvanáctý největší obchodní sektor Evropského společenství s ročním obratem nejméně padesát sedm miliard dolarů.

Když se odpočinek jako takový stal samozřejmostí, lidé se začali zajímat o nové druhy vzrušení. Například experimentování s drogami se tak rozšířilo, že v polovině devadesátých let dosahovaly příjmy z obchodu s drogami odhadem pěti set miliard dolarů ročně, a tím se podle jednoho zdroje stal „nejlukrativnějším samostatným obchodním sektorem na světě“.

„Bavit se do padnutí“

Díky technice se svět stal jednou velkou vesnicí. Politické, ekonomické a kulturní změny nyní ovlivňují lidi na celém světě téměř okamžitě. „Je jasné, že i dříve bývala období epochálních převratů,“ řekl v roce 1970 profesor Alvin Toffler, autor knihy Future Shock (Šok z budoucnosti). A dodal: „Tyto šoky a převraty však probíhaly uvnitř určité společnosti nebo skupiny sousedících společností. Bylo zapotřebí celých generací, dokonce staletí k tomu, aby se vliv takových změn rozšířil za tyto hranice. . . . Dnes je síť společenských vazeb tak těsně propojena, že následky současných událostí se okamžitě šíří po celém světě.“ Určitý vliv na lidi po celém světě má i satelitní televize a Internet.

Podle některých lidí je televize nejvlivnějším sdělovacím prostředkem 20. století. Jedna pisatelka se o tom vyjádřila takto: „Někteří lidé sice kritizují obsah televizních programů, ale moc, kterou televize má, nezpochybňuje nikdo.“ Televize však není o nic lepší než lidé, kteří programy vytvářejí. Má tedy moc působit na lidi k dobrému, ale současně má moc ovlivňovat je ke špatnému. Povrchní programy plné násilí a nemravnosti sice nabídnou to, co někteří lidé chtějí vidět, avšak mezilidské vztahy se tím nezlepšily a velmi často naopak zhoršily.

Neil Postman ve své knize Amusing Ourselves to Death (Bavit se do padnutí) mluví o dalším nebezpečí: „Problém není v tom, že televize nám předkládá zábavné náměty, ale v tom, že jako zábava jsou předkládány všechny náměty  . . . Bez ohledu na to, o jaký námět jde nebo z jakého pohledu je uveden, převládá názor, že je to pro naši zábavu a potěšení.“

Zábavě dávají lidé přednost, a proto duchovních i mravních hodnot prudce ubývá. „Velká většina organizovaného náboženství na světě ztratila během 20. století svou moc,“ říká kniha The Times Atlas of the 20th Century. Duchovní smýšlení ustupuje a vyhledávání rozkoší se stává prioritou, která zdaleka neodpovídá své reálné hodnotě.

„Není všechno zlato . . . “

Dvacáté století se sice vyznačuje mnoha pozitivními změnami, ale jak říká jedno přísloví: „Není všechno zlato, co se třpytí.“ Lidé se sice mohou těšit z delšího života, ale nárůst světové populace vede k obrovskému množství nových problémů. Časopis National Geographic nedávno uvedl: „Možná, že nejnaléhavějším problémem, před nímž budeme stát na začátku nového tisíciletí, bude růst populace.“

Automobily jsou nejen užitečné a příjemné, ale také smrtící, což dokazuje přibližně čtvrt milionu mrtvých za rok při dopravních nehodách na celém světě. A auta jsou hlavním zdrojem znečištění. Autoři knihy 5000 Days to Save the Planet (5000 dní na záchranu planety) říkají, že znečištění „je nyní globální, ničí nebo narušuje životaschopnost ekosystémů od severního pólu k jižnímu“. Autoři to vysvětlují: „Nejedná se již o pouhé zničení ekosystémů, ale o narušení základních procesů, díky kterým je země vhodným místem pro vyšší formy života.“

Během 20. století se znečištění stalo problémem, o němž lidé v předcházejících staletích neměli ani ponětí. „Až donedávna si nikdo nemyslel, že by lidská činnost mohla zasáhnout svět v globálním měřítku,“ píše National Geographic. „Někteří vědci jsou nyní přesvědčeni, že k takové možnosti dochází poprvé v zaznamenaných dějinách.“ Časopis dále varuje: „Dopad společného působení lidí je takový, že během jedné lidské generace by mohlo dojít k hromadnému zániku rostlinných i živočišných druhů.“

Opravdu, 20. století je jedinečné. Samotný život lidí, kteří měli nebývalé možnosti těšit se z luxusu, je nyní ohrožen.

[Tabulka a obrázky na straně 8 a 9]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

1901

Marconi vysílá rádiem první transatlantický signál

1905

Einstein uveřejňuje speciální teorii relativity

1913

Ford otevírá svou první montážní linku aut, na níž vyrábí model T

1941

Vzniká komerční televizní vysílání

1969

Člověk kráčí po měsíci

Masová turistika se stává významným obchodním podnikáním

Stoupá popularita Internetu

1999

Světová populace dosahuje šesti miliard