Po celá staletí se teologové domnívali, že Boží zahrada ještě pořád někde existuje. Církev však byla ovlivněna takovými řeckými filozofy, jako byl Platon a Aristoteles, kteří zastávali názor, že na zemi nemůže být nic dokonalého. Dokonalost může být jen v nebesích. Teologové proto usoudili, že původní ráj musel být blíže k nebi.b Někteří zastávali názor, že tato zahrada se rozkládá na výjimečně vysoké hoře, která má vrchol mimo sféru naší znehodnocené planety. Jiní si mysleli, že je na severním nebo jižním pólu, a ještě další, že se nachází na Měsíci nebo v jeho blízkosti. Není tedy divu, že celá představa Edenu začala být vnímána jako smyšlenka. Někteří současní badatelé považují úvahy o zeměpisném umístění Edenu za nesmyslné a tvrdí, že žádné takové místo nikdy neexistovalo.

Bible však rajskou zahradu takovým způsobem nevykresluje. V 1. Mojžíšově 2:8–14 se o ní dozvídáme řadu detailů. Zahrada se rozkládala ve východní části území nazvaného Eden. Byla zavlažována řekou, která se rozdělovala do čtyř řek. Ve zprávě je uvedeno jméno každé z nich a krátký údaj o tom, kudy protékala. Tyto podrobnosti už dlouhou dobu nenechávají badatele v klidu a mnozí z nich hledají v této biblické pasáži klíč ke zjištění současné polohy tohoto starodávného místa. Přicházejí však s mnoha protichůdnými názory. Znamená to, že doslovný popis Edenu, jeho zahrady a řek je nepravdivý nebo vymyšlený?

Uvažujme o následujících skutečnostech. Události popsané ve zprávě o zahradě Eden se odehrály asi před 6 000 lety. Zapsal je Mojžíš, který mohl čerpat ze zpráv předávaných ústně, nebo dokonce z některých dřívějších záznamů. Mojžíš však o těchto událostech psal asi 2 500 let potom, co se staly. Eden už tehdy byl dávnou historií. Je možné, aby taková výrazná místa, jako jsou řeky, změnila v průběhu desítek staletí svou polohu? Zemská kůra je dynamická, je stále v pohybu. Oblast, kde s největší pravděpodobností byla zahrada Eden, je seizmické pásmo, ve kterém nyní vzniká asi 17 procent největších zemětřesení na světě. V těchto oblastech je změna spíš pravidlem než výjimkou. Navíc potopa v Noemových dnech mohla změnit reliéf zemského povrchu takovými způsoby, které dnes neznáme.c

Několik faktů však známe: zpráva z 1. Mojžíšovy mluví o této zahradě jako o skutečném místě. Dvě ze čtyř zmíněných řek — Eufrat a Tigris neboli Chiddekel — dnes existují a některé z jejich pramenných řek jsou velmi blízko sebe. Zpráva dokonce uvádí jména zemí, kterými tyto řeky protékaly, a specifikuje přírodní zdroje, jimiž je tato oblast známá. Starověkým Izraelitům, kterým byla tato zpráva původně určena, poskytovaly tyto podrobnosti konkrétní informace.