9. Znázorni přesnost biblických odkazů, pokud jde o zeměpisné údaje.

⁹ (2) Zeměpisná a geologická přesnost. Mnozí autoři poukazovali na pozoruhodnou přesnost biblického popisu Zaslíbené země a sousedních území. Například cestovatel po Orientu, dr. A. P. Stanley, řekl o putování Izraelitů pustinou: „I kdyby cesta, kterou šli Izraelité, nebyla přesně známa, přece zvláštní rysy krajiny mají tolik společného, že by se historii přesto dostalo mnoha pozoruhodných objasnění. . . Občas se vyskytující zřídla, studny a potoky odpovídají zmínkám o ‚vodách‘ z Mary, o ‚zřídlech‘. . . v Elimu, o ‚potoce‘ na Chorebu, o ‚studni‘ Jetrových dcer, s ‚koryty‘ neboli nádržemi, v Midianu. Vegetace je stále taková, na jakou bychom mohli usuzovat z mojžíšské historie.“d Ve zprávě o Egyptě můžeme vidět přesnost nejen ve všeobecném popisu území — země bohaté na obilí, řeka Nil vroubená rákosím (1. Mojž. 41:47–49; 2. Mojž. 2:3), její vody zahrnující ‚řeky, kanály, rákosnaté tůně a ohrazené vody‘ (2. Mojž. 7:19), její ‚len, ječmen, pšenice a špalda‘ (2. Mojž. 9:31, 32) — ale přesná jsou i jména a polohy měst.

11. Jak svědčí profesor Wilson o přesnosti Bible?

¹¹ Pokud jde o detaily, jako jsou vyjádření týkající se chronologie či zeměpisných údajů v Bibli, profesor R. D. Wilson píše v díle A Scientific Investigation of the Old Testament (Vědecké zkoumání Starého zákona), strany 213–14: „Výroky o chronologii a zeměpisu jsou přesnější a spolehlivější než zprávy kterýchkoli jiných starověkých dokumentů; a životopisná a jiná historická vyprávění jsou v podivuhodném souladu s tím, co dosvědčují mimobiblické dokumenty.“