Podle nejranějšího podání Papiova, Origenova a Tertullianova byl tímto zdrojem Petr, s nímž byl Marek úzce spojen.a Nenazýval ho snad Petr „můj syn“? (1. Petra 5:13) Petr byl očitým svědkem prakticky všeho, co Marek zaznamenal, a tak se mohl Marek dozvědět od Petra mnoho drobných zajímavostí, které chybí v ostatních evangeliích. Marek například mluví o „nádenících“, kteří pracovali pro Zebedea, o malomocném, jenž snažně prosil Ježíše „na kolenou“, o muži posedlém démony, který se ‚bil kameny‘, a o tom, že Ježíš pronesl proroctví o ‚příchodu Syna člověka s velkou mocí a slávou‘, když seděl na Olivové hoře, „na dohled od chrámu“. — Mar. 1:20, 40; 5:5; 13:3, 26.

7. Čím se odlišuje Markovo evangelium od Matoušova?

⁷ Ačkoli měl Marek přístup k Matoušovu evangeliu a jen sedm procent jeho zprávy není obsaženo v ostatních evangeliích, bylo by omylem domnívat se, že Marek jednoduše zhustil Matoušovo evangelium a přidal několik zvláštních podrobností. Zatímco Matouš vylíčil Ježíše jako slíbeného Mesiáše a Krále, Marek uvažuje o jeho životě a skutcích z jiného hlediska. Líčí Ježíše jako Božího Syna působícího zázraky, jako vítězného Zachránce. Marek klade důraz spíše na Kristovu činnost než na jeho kázání a nauky. Zaznamenává jen malou část podobenství a jeden z Ježíšových delších proslovů a vypouští Kázání na hoře. Proto je Markovo evangelium kratší, ačkoli obsahuje popis stejného děje jako ostatní evangelia. Jmenovitě se zmiňuje nejméně o devatenácti zázracích.

8. Které rysy nasvědčují, že Markovo evangelium bylo napsáno pro Římany?

⁸ Zatímco Matouš napsal své evangelium pro Židy, Marek psal v první řadě pro Římany. Jak to víme? Mluví o Mojžíšově zákonu jen tehdy, když zaznamenává rozhovor, kde je o něm zmínka. Vypouští také Ježíšův rodokmen. Předkládá Kristovo evangelium jako věc univerzální důležitosti. Uvádí vysvětlující poznámky o židovských zvycích a naukách, jež by snad mohly být neznámé nežidovským čtenářům. (2:18; 7:3, 4; 14:12; 15:42) Aramejské výrazy překládá. (3:17; 5:41; 7:11, 34; 14:36; 15:22, 34) Opatřuje zeměpisná jména a rostlinný život Palestiny vysvětlivkami. (1:5, 13; 11:13; 13:3) Hodnotu židovských mincí uvádí v římských penězích. (12:42, poznámka pod čarou v Rbi8) Používá více latinských výrazů než ostatní pisatelé evangelií, například speculator (tělesný strážce), praetorium (místodržitelův palác) a centurio (důstojník). — 6:27; 15:16, 39.