-
HádesHlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
Ježíš i sbor vysvobozeni. U Matouše 16:18 Ježíš o křesťanském sboru řekl, že „brány hádu [„mocnosti smrti“, EP, ppč] jej nepřemohou“. Podobný výraz použil král Ezekjáš, když byl na pokraji smrti: „Uprostřed svých dnů půjdu do bran šeolu.“ (Iz 38:10) Je tedy zřejmé, že Ježíšův slib vítězství nad hádem znamená, že jeho „brány“ se otevřou a propustí mrtvé prostřednictvím vzkříšení — stejně jako to bylo v případě samotného Krista Ježíše.
Hádes označuje obrazný hrob lidstva, a proto Ježíš vstoupil do ‚bran hádu‘, když ho Josef z Arimatie pohřbil. O Letnicích roku 33 n. l. Petr o Kristu řekl: „Nebyl opuštěn v hádu ani jeho tělo nevidělo porušení. Toho Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme svědky této skutečnosti.“ (Sk 2:25–27, 29–32; Ža 16:10) Zatímco v Petrově době „brány hádu“ (Mt 16:18) Davida stále držely ve své říši (Sk 2:29), Kristu Ježíši se prudce otevřely, když ho z hádu vzkřísil jeho Otec. Potom Ježíš dostal moc křísit (Jan 5:21–30) a je držitelem ‚klíčů smrti a hádu‘. (Zj 1:17, 18)
-
-
HádesHlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
Když Zjevení 20:13, 14 říká, že moře, smrt a hádes mají vydat mrtvé, kteří v nich byli, neboli že mají být vyprázdněny, je kromě hádu zmínka i o moři (které občas pro někoho slouží jako vodní hrob), aby se zdůraznilo, že se jedná o všechny takové mrtvé. Potom budou smrt a hádes (ale ne moře) vhozeny do ‚ohnivého jezera‘, do ‚druhé smrti‘. Tím obrazně ‚umírají‘, přestávají existovat, a to označuje konec hádu (šeolu), společného hrobu lidstva, i smrti zděděné po Adamovi.
-
-
HádesHlubší pochopení Písma, 1. svazek
-
-
Až na dva případy se slovo hádes v Křesťanských řeckých písmech vztahuje ke smrti, o které se mluví buď v tomtéž verši, nebo v bezprostředním kontextu; o oněch dvou dalších případech bude pojednáno v následujícím odstavci. Hádes neznamená jednotlivý hrob (řec. taʹfos), jednotlivou hrobku (řec. mneʹma) či pamětní hrobku (řec. mne·meiʹon), ale společný hrob lidstva, kde mrtví a pohřbení nejsou vidět. Označuje tedy totéž, co odpovídající slovo „šeol“, a zkoumání toho, jak je toto slovo použito ve všech deseti textech, tuto skutečnost potvrzuje. (Viz hesla HROB; ŠEOL.)
-