Zprávy a jejich hlubší význam

Plody náboženství

Spojení náboženství s obchodem vedlo ke „zkaženosti, nemravnosti a jiným formám nekázně v našich církvích,“ prohlásil patriarcha metodistické církve v Nigérii. Podle nigerijského listu „Daily Times“ připustil, že církev přispěla k vlně zločinnosti v nigerijské společnosti tím, že „vyžaduje a dostává dary od zločinců a zkorumpovaných úředníků“. Řekl také, že špatným chováním náboženských vůdců i jednotlivých členů se církev změnila v „místo pro ty, kteří vyvolávají rozbroje, pro podvodníky a pro nemravné činy“.

Femi Abbas, komentátor pro islámské záležitosti, uvedl rovněž růst zločinnosti do spojení s přílivem lidí do náboženských skupin, které jsou velmi zaujaty obchodem. V nigerijském listu „National Concord“ píše, že vůdcové těchto skupin získávají své stoupence „svůdnou řečí, rafinovaností a schopností přelstít druhé“, a dodává, že se pouze „maskují pod rouškou víry“.

Takové špatné plody se dají očekávat, jestliže se náboženství soustřeďuje na hmotné věci. Potvrzuje se tím pravdivost biblického proroctví, že „v posledních dnech“ budou lidé ‚milovat peníze, . . . [budou mít] způsob zbožné oddanosti, ale vzhledem k její síle se [budou] prokazovat jako falešní‘. „Nesnesou zdravé učení, ale budou si shromažďovat učitele ve shodě se svými žádostmi, aby jim lechtali uši.“ Naproti tomu se dá očekávat, že pravé náboženství bude zdůrazňovat duchovní věci, a ne věci hmotné. Podněcuje tím lidi k řádnému způsobu života, a tak se stávají lepšími občany a také Božími věrnými služebníky. — 2. Tim. 3:1–5; 4:3; Mat. 6:19–21, 33; 7:16–21.

Léčení příznaků, nikoli nemoci

„Britská děvčata mohou dostat antikoncepční prostředky bez svolení,“ říká jeden titulek v listu „The New York Times“. V článku se píše: „Znalci práva ve Sněmovně lordů [britského parlamentu] se vyjádřili 3 hlasy proti 2 pro to, že rodiče nemají mít absolutní autoritu nad svými dětmi a že zákon musí držet krok s měnícími se sociálními postoji.“ V důsledku tohoto rozhodnutí mohou nyní britští lékaři podle zákona předpisovat antikoncepční prostředky děvčatům mladším než šestnáct let bez porady s jejich rodiči. Toto rozhodnutí Horní sněmovny britského parlamentu uvítala labouristická strana, Britská lékařská společnost i různé společnosti prosazující plánování rodiny.

Účelem tohoto zákona je prý ‚zábrana nežádoucího těhotenství mladistvých a boj proti potratům‘. Ale není takový přístup k obtížnému a rostoucímu problému pouze léčením „příznaků“? Není znamením naší doby, že zákonodárci podporováni lékaři a společenskými organizacemi v zemi, která je hrdá na své křesťanské tradice, vydají zákon, který nepřímo podporuje „nemoc“ v podobě nemravnosti mladistvých?

Nejlepším způsobem, jak uchránit nezletilé dívky před „příznaky“ v podobě nechtěných těhotenství a potratů, je jistě metoda vyučování, při níž jsou jim vštěpovány morální hodnoty, které je budou chránit před nesprávným sexuálním chováním. Osvědčenou pokladnicí takových hodnot je Bible, která také ukládá léčení této „nemoci“ těm, kteří nesou odpovědnost za chování svých dětí — rodičům. — Ef. 5:5; 6:1–4.

Život před narozením

„Smysly nenarozeného se rozvíjejí mnohem dříve, než jsme si dosud představovali, a jemná struktura a schopnosti mozku se rozvíjejí mnohem dříve, než jsme si donedávna mysleli.“ To jsou slova autorů brožury „Život před narozením“ (něm.), kterou vydal v roce 1985 spolkový ministr pro mládež, rodinu a zdraví v Německé spolkové republice. Nenarozený život je zde popsán jako „nejkřehčí forma lidského života“. Je zde řečeno: „Již v mateřském těle vznikají první vztahy dítěte k rodičům.“ Vysvětluje se zde, že se sice dříve mnozí vědci domnívali, že nenarozený život probíhá evolučním procesem, při němž se mění ze shluku buněk v rybu a pak v obojživelníka, než se stane člověkem, ale tato teorie byla nyní zavržena, protože „věda pokročila“. Připouštějí, že „dnes již nikdo vážně nepopírá, že i život před narozením je osobní lidský život. Člověkem se nestáváme teprve při narození.“

Tato zjištění odpovídají názoru stvořitele života, který považuje nenarozené dítě za živou bytost. Boží služebník David řekl svému stvořiteli: „Držel jsi mě zastíněného v břiše mé matky. Budu ti chvalořečit, protože jsem podivuhodně udělán, způsobem, který vzbuzuje bázeň. . . Tvé oči viděly i můj zárodek a ve tvé knize byly zapsány všechny jeho části.“ — Žalm 139:13, 14, 16.