Je mnoho jiných biblických veršů, v nichž téměř všichni překladatelé do jazyků, které mají neurčitý člen, vkládají neurčitý člen do překládaných řeckých vět stejné stavby. Například u Marka 6:49, když učedníci viděli Ježíše kráčet po vodě, říká Překlad krále Jakuba: „They supposed it had been a spirit.“ („Předpokládali, že to byl [neurčitý člen] duch.“) V řečtině koiné není před slovem „duch“ žádný neurčitý člen. Ale téměř všechny překlady do jazyků, které neurčitý člen mají, jej tam vkládají, aby překlad odpovídal kontextu. Právě tak, protože Jan 1:1 ukazuje, že Slovo bylo u Boha, nemohlo být Bůh, ale bylo „[nějaký] bůh“ neboli „božské“.

Vezměme však jen dva příklady, které najdeme u Jana 8:44. Tam říká Ježíš o ďáblovi: „Ten byl zabiják“ a „je lhář“. Stejně jako u Jana 1:1 stojí v řečtině přísudková podstatná jména [„zabiják“ a „lhář“] před slovesy („byl“ a „je“). Ani před jedním jménem není neurčitý člen, protože řečtina koiné neurčitý člen neměla. Ale většina překladů neurčitý člen vkládá, protože to vyžaduje řecká gramatika a kontext. — Viz také Marka 11:32; Jana 4:19; 6:70; 9:17; 10:1; 12:6.