Statečný překladatel

V tomto prostředí, v době krutého odporu a upřímného dychtění po biblickém poznání, se objevila význačná postava, jež měla sehrát důležitou úlohu při pořizování překladu Bible do novodobé řečtiny. Tímto statečným mužem byl Neofitos Vamvas, významný jazykovědec a proslulý znalec Bible, který je všeobecně považován za jednoho z „učitelů národa“.

Vamvas jasně viděl, že vinu za duchovní negramotnost lidu nese pravoslavná církev. Byl pevně přesvědčen o tom, že k duchovnímu probuzení lidu dojde jedině tehdy, bude-li Bible přeložena do soudobé hovorové řečtiny. V roce 1831 začal s pomocí jiných znalců překládat Bibli do spisovné řečtiny. Jeho úplný překlad byl uveřejněn v roce 1850. Vzhledem k tomu, že mu řecká pravoslavná církev neposkytla žádnou podporu, Vamvas spolupracoval s Britskou a zahraniční biblickou společností (BFBS), s jejíž pomocí byl překlad vydán a rozšířen. Církev označila Vamvase za „protestanta“ a zanedlouho se tento muž ocitl v roli psance.

Vamvasův překlad odpovídal anglickému překladu King James Version a zdědil i jeho nedostatky, protože biblické bádání a jazykové znalosti tehdy byly omezené. Po mnoho let to však byl nejlepší novořecký překlad Bible, jaký lidé měli k dispozici. Je zajímavé, že na čtyřech místech obsahuje Boží osobní jméno v podobě „Ieová“. (1. Mojžíšova 22:14; 2. Mojžíšova 6:3; 17:15; Soudci 6:24)

Jaká byla všeobecná odezva jak na tento, tak na další srozumitelné překlady Bible? Byly přijaty s nadšením! Když jeden kolportér Britské a zahraniční biblické společnosti připlul na lodi k pobřeží jednoho z řeckých ostrovů, „obklopilo jej množství člunů, jež byly plné dětí, které si přijely pro [Bible]. Bylo jich tolik, že musel ... přikázat kapitánovi, aby vyplul z přístavu“, jinak by celou svou zásobu nechal na jediném místě! Odpůrci však nepřihlíželi nečinně.

Pravoslavní kněží varovali obyvatele, aby si tyto překlady Bible neopatřovali. Například v Aténách byly Bible zabaveny. V roce 1833 biskup pravoslavné církve na Krétě spálil výtisky „Nového zákona“, které objevil v místním klášteře. Jeden výtisk ukryl jistý kněz a také vesničané poschovávali své výtisky, a měli je ukryté, dokud prelát neopustil jejich ostrov.

O několik let později na ostrově Korfu zakázal Svatý synod řecké pravoslavné církve prodej Vamvasova překladu a existující výtisky byly zničeny. Na ostrovech Chios, Síros a Mykonos místní duchovní nenáviděli Bibli natolik, že ji pálili.

Mezitím v Řecku, stejně jako v mnoha jiných zemích, prosazovali biblické vzdělávání svědkové Jehovovi. Od roku 1905 používali Vamvasův překlad a tisícům řecky mluvících lidí se snažili zpřístupnit poznání biblické pravdy.