„Jsem svědek Jehovův“

Adolfo, mladý muž, který byl zvěstovatelem Království teprve krátkou dobu, pracoval v rozhlasové vysílací stanici ve městě Ocosingo. Jednoho dne náhle někdo zabušil na dveře. Dovnitř vpadla skupina mužů v kuklách a tito muži namířili pušky na jeho hlavu. Vřítili se do vysílací kabiny, zmocnili se vysílacího zařízení a rozhlasem oznámili, že vyhlašují válku vládě.

Pak se tito ozbrojení muži obrátili na Adolfa a přikázali mu, aby se připojil k jejich hnutí. „Jsem svědek Jehovův,“ odpověděl Adolfo, ačkoli ještě nebyl pokřtěný. Vysvětlil jim, že jedinou nadějí na mír je Boží Království, a rozhodně odmítl nabídnutou uniformu a pušku. Když viděli jeho rozhodnost, propustili ho. Při vzpomínce na tuto událost Adolfo říká: „Ta příhoda skutečně posílila mou víru.“

Nakonec se situace stabilizovala, i když tato oblast byla stále pod vojenskou kontrolou. Ale bez ohledu na to Adolfo s radostí přijal pozvání starších místní⁠ho sbo⁠ru, aby pracoval s jednou osamocenou skupinou křes⁠ťanů v té oblasti. Když na kontrolních stanovištích, kterými musel procházet, prohlásil, že patří ke svědkům Jehovovým, vojáci s ním jednali uctivě. Později byl pokřtěn, a bylo pro něj skutečným uspokojením, že mohl té osamocené skupině pomáhat, aby se stala sborem svědků Jehovových. „Teď když jsem pokřtěný,“ prohlásil Adolfo, „mohu říci s plným přesvědčením, že jsem jedním ze svědků Jehovových!“

Při této kampani našel pravidelný průkopník Ciro v usedlosti, která se jmenuje Pueblo Nuevo, rodinu, jejíž členové projevili zájem. Za tři dny se k nim vrátil a zahájil s nimi biblické studium. Ale když k nim Ciro a jeho společník přišli znovu, aby ve studiu s touto rodinou pokračovali, majitel domu nebyl doma. Čekala tam však na něho skupina mužů v kuklách, aby mu ublížili. Ptali se Cira a jeho společníka, co tam hledají, a vyhrožovali jim, že je zabijí. Tito dva křesťané se tiše pomodlili k Jehovovi a pak odvážně vysvětlili, že přišli tu rodinu učit o Bibli. Když to ti muži v kuklách slyšeli, nechali je jít.