Nevěstka jede na zvířeti

13. Jaký úžasný pohled vidí Jan, když ho anděl mocí ducha odnáší do pustiny?

¹³ Co dále odhaluje toto proroctví o velké nevěstce a jejím osudu? Podle Janova vyprávění můžeme nyní pozorovat živou scénu: „A odnesl mě [anděl] v síle ducha do pustiny. A zahlédl jsem ženu, jak sedí na šarlatovém divokém zvířeti, které bylo plné rouhavých jmen a mělo sedm hlav a deset rohů.“ — Zjevení 17:3.

14. Proč je vhodné, že byl Jan odnesen do pustiny?

¹⁴ Proč je Jan nesen do pustiny? Jedno dřívější prohlášení o odsouzení, pronesené proti starověkému Babylónu, bylo popsáno jako prohlášení „proti mořské pustině“. (Izajáš 21:1, 9) Obsahovalo nutnou výstrahu, že se starověký Babylón stane i přes ochranu, kterou mu poskytovaly jeho vody, opuštěným místem bez života. Proto je výstižné, že byl Jan ve vidění odnesen do pustiny, aby viděl osud Velkého Babylóna. Také ten se měl stát opuštěným a pustým. (Zjevení 18:19, 22, 23) Jan je však překvapen tím, co tam vidí. Velká nevěstka není sama. Sedí na zrůdném divokém zvířeti!

15. Jaké jsou rozdíly mezi divokým zvířetem ze Zjevení 13:1 a divokým zvířetem ze Zjevení 17:3?

¹⁵ Toto divoké zvíře má sedm hlav a deset rohů. Je to snad totéž divoké zvíře, které viděl Jan předtím a jež mělo také sedm hlav a deset rohů? (Zjevení 13:1) Není, v něčem se liší. Toto divoké zvíře je šarlatové a na rozdíl od předcházejícího divokého zvířete o něm není řečeno, že má diadémy. Nemá také rouhavá jména pouze na svých sedmi hlavách, ale je „plné rouhavých jmen“. Přesto však zde musí být nějaký vztah mezi tímto novým divokým zvířetem a mezi předcházejícím. Jejich podobnost je příliš nápadná, než aby mohla být náhodná.

16. Co je šarlatové divoké zvíře a co bylo řečeno o jeho účelu?

¹⁶ Co je tedy toto nové šarlatové divoké zvíře? Musí to být obraz divokého zvířete, který byl vytvořen na nátlak anglo–amerického divokého zvířete, jež má dva rohy jako beránek. Když byl obraz vytvořen, bylo tomuto dvourohému divokému zvířeti dovoleno dát obrazu divokého zvířete dech. (Zjevení 13:14, 15) Jan nyní vidí živý, dýchající obraz. Znázorňuje organizaci — Společnost národů, kterou dvourohé divoké zvíře uvedlo v život v roce 1920. Americký prezident Wilson měl představu, že by měla být tato Společnost „fórem k prosazení spravedlnosti pro všechny lidi a k tomu, aby byla navždy vyhlazena hrozba války“. Když byla po druhé světové válce vzkříšena v podobě Spojených národů, bylo podle jejich stanov jejich účelem „zachovat mezinárodní mír a bezpečnost“.

17. a) Jak je toto symbolické šarlatové divoké zvíře plné rouhavých jmen? b) Kdo jede na šarlatovém divokém zvířeti? c) Jak se babylónské náboženství již od počátku ztotožnilo se Společností národů a s jejím nástupcem?

¹⁷ Jak je toto symbolické divoké zvíře plné rouhavých jmen? V tom smyslu, že lidé vytvořili tuto mnohonárodní modlu jako náhražku Božího Království — aby dokázala to, čeho může podle Božích slov dosáhnout jedině Boží Království. (Daniel 2:44; Matouš 12:18, 21) Na Janově vidění je však pozoruhodné to, že Velký Babylón jede na tomto šarlatovém divokém zvířeti. V souladu s proroctvím se babylónské náboženství, především křesťanstvo, ztotožnilo se Společností národů a jejím nástupcem. Již 18. prosince 1918 přijala organizace známá dnes jako Národní rada církví Kristových v Americe deklaraci, v níž bylo mimo jiné řečeno: „Taková Společnost není pouze politicky prospěšná; je to spíše politické vyjádření Božího království na zemi. . . Církev může poskytnout ducha dobré vůle, bez něhož nemůže mít žádná Společnost národů trvání. . . Společnost národů je založena na evangeliu. Má stejný cíl jako evangelium, totiž ‚pokoj na zemi, dobrou vůli vůči lidem‘.“

18. Jak duchovenstvo křesťanstva podporovalo Společnost národů?

¹⁸ Na první straně listu San Francisco Chronicle z 2. ledna 1919 byl titulek: „Papež žádá o přijetí Wilsonovy Společnosti národů“. A 16. října 1919 byla senátu Spojených států předložena petice podepsaná 14 450 duchovními vedoucích denominací, jež vybízela senát, aby „ratifikoval pařížskou mírovou smlouvu obsahující úmluvu o Společnosti národů“. Ačkoli senát Spojených států tuto úmluvu neratifikoval, duchovenstvo křesťanstva dále bojovalo za Společnost národů. A jak začala tato Společnost existovat? Novinová zpráva ze Švýcarska z 15. listopadu 1920 říkala: „Zahájení prvního shromáždění Společnosti národů bylo oznámeno dnes dopoledne v jedenáct hodin vyzváněním všech kostelních zvonů v Ženevě.“

19. Co podnikla Janova třída, když se objevilo šarlatové divoké zvíře?

¹⁹ Podílela se snad Janova třída, jediná skupina na zemi, která dychtivě přijala přicházející mesiášské Království, s křesťanstvem na projevech úcty šarlatovému divokému zvířeti? Rozhodně ne. Na sjezdu Jehovova lidu v Cedar Pointu, Ohio, v neděli 7. září 1919 byla hlavním bodem veřejná přednáška „Naděje pro sklíčené lidstvo“. Následující den referoval list Star–Journal v Sandusky o tom, že J. F. Rutherford v proslovu k téměř 7 000 osobám „tvrdil, že Společnost národů jistě postihne Pánova nelibost . . ., protože duchovenstvo — katolické i protestantské —, které sice tvrdí, že zastupuje Boha, opustilo Boží plán a schválilo Společnost národů, přičemž ji přivítalo jako politické vyjádření Kristova království na zemi“.

20. Proč to bylo rouhání, když duchovenstvo vítalo Společnost národů jako „politické vyjádření Božího království na zemi“?

²⁰ Smutné selhání Společnosti národů mohlo být pro duchovenstvo znamením, že takové lidmi vytvořené útvary nemohou být částí Božího Království na zemi. Takové tvrzení je skutečně rouhání. Vyvolává zdání, jako by se Bůh účastnil tohoto kolosálního nepodařeného podniku, jakým se Společnost národů opravdu stala. O Bohu je řečeno, že ‚jeho činnost je dokonalá‘. Prostředkem, jímž Bůh přivodí mír a způsobí, aby se jeho vůle děla na zemi stejně jako v nebi, je Jehovovo nebeské Království pod vládou Kristovou — a ne nějaká hašteřící se skupina politiků, z nichž mnozí jsou ateisté. — 5. Mojžíšova 32:4; Matouš 6:10.

21. Co ukazuje, že velká nevěstka podporuje a obdivuje nástupce Společnosti národů, Spojené národy?

²¹ Co lze říci o nástupci Společnosti národů, o Spojených národech? Již od počátku jede velká nevěstka na zádech i tohoto útvaru, viditelně je s ním spojena a snaží se určovat jeho osud. Například při 20. výročí Spojených národů v červnu 1965 se shromáždili v San Francisku zástupci římskokatolické církve i východní ortodoxní církve společně s protestanty, židy, hinduisty, buddhisty a muslimy — údajně zastupující dvě miliardy obyvatel země —, aby dali slavnostně najevo Spojeným národům svou podporu a obdiv. Když papež Pavel VI. navštívil v říjnu 1965 Spojené národy, popsal je jako „největší ze všech mezinárodních organizací“ a dodal: „Národy země se obracejí ke Spojeným národům jako k poslední naději na svornost a mír.“ Další papežský návštěvník, papež Jan Pavel II., pronesl v říjnu 1979 proslov ke Spojeným národům, v němž řekl: „Doufám, že Spojené národy zůstanou navždy svrchovaným fórem míru a spravedlnosti.“ Stojí za povšimnutí, že Ježíši Kristu a Božímu Království papež ve svém proslovu věnoval jen velmi malou pozornost. Při své návštěvě Spojených států v září 1987, podle zprávy The New York Times, „Jan Pavel mluvil podrobně o kladné úloze Spojených národů při podporování . . . ‚nové celosvětové solidarity‘“.

Jméno — záhada

22. a) Na jakém zvířeti se velká nevěstka rozhodla jet? b) Jak popisuje Jan symbolickou nevěstku, Velký Babylón?

²² Apoštol Jan se má zakrátko dovědět, že si velká nevěstka vybrala k jízdě nebezpečné zvíře. Nejprve však věnuje pozornost samotnému Velkému Babylónu. Je bohatě ozdoben, ale je opravdu odpudivý! „A žena byla oděna v purpuru a šarlatu a byla ozdobena zlatem a drahokamy a perlami a v ruce měla zlatý pohár, který byl plný ohavností a nečistot jejího smilstva. A na jejím čele bylo napsáno jméno, záhada: ‚Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.‘ A viděl jsem, že ta žena je opilá krví svatých a krví Ježíšových svědků.“ — Zjevení 17:4–6a.

23. Jaké je plné jméno Velkého Babylóna a co znamená?

²³ Jak bylo zvykem ve starověkém Římě, byla tato prostitutka označena jménem na čele.d Je to dlouhé jméno: „Velký Babylón, matka nevěstek a ohavností země.“ Toto jméno je „záhada“, něco se skrytým významem. Ale v Božím ustanoveném čase má být tato záhada vysvětlena. Anděl dává Janovi dost informací, aby dnes mohli Jehovovi služebníci rozeznat plný význam tohoto popisného jména. Poznáváme, že Velký Babylón jsou všechna falešná náboženství. Je to „matka nevěstek“, protože všechna jednotlivá falešná náboženství světa, včetně mnoha sekt křesťanstva, jsou jako její dcery, neboť napodobují její duchovní prostituci. Je také matkou „ohavností země“ v tom smyslu, že zrodila odporné potomstvo, jako například modlářství, spiritismus, věštectví, astrologii, hádání z ruky, lidské oběti, chrámovou prostituci, opilství k poctě falešným bohům a jiné nemravné praktiky.

24. Proč je vhodné, že je Velký Babylón viděn oděný ‚v purpuru a šarlatu‘ a ‚ozdobený zlatem a drahokamy a perlami‘?

²⁴ Velký Babylón je oděn „v purpuru a šarlatu“, což jsou královské barvy, a je ‚ozdoben zlatem a drahokamy a perlami‘. To je opravdu výstižné. Jen si uvědom všechny ty nádherné budovy, vzácné sochy a malby, nesmírně cenné ikony a jiné náboženské pomůcky a také nepředstavitelnou hodnotu majetku a hotovostí, kterou nahromadila náboženství světa. Velký Babylón nashromáždil — a někdy také ztratil — nedozírné bohatství, ať již ve Vatikánu nebo ve Spojených státech, v nichž je soustředěna říše televizního evangelismu, nebo v exotických klášterech a chrámech Orientu.

25. a) Co symbolizuje obsah ‚zlatého poháru, který byl plný ohavností‘? b) V jakém smyslu je symbolická nevěstka opilá?

²⁵ Nyní se podívej, co má nevěstka v ruce. Jan byl asi velice překvapen při pohledu na to — je to zlatý pohár „plný ohavností a nečistot jejího smilstva“. Je to pohár obsahující ‚víno hněvu jejího smilstva‘, a přinutila všechny národy, aby ho pily. (Zjevení 14:8; 17:4) Vně pohár vypadá jako nádherný, ale jeho obsah je odporný, nečistý. (Srovnej Matouše 23:25, 26.) Obsahuje všechny špinavé praktiky a lži, jichž tato velká nevěstka užívala ke svádění národů a k tomu, aby je uvedla pod svůj vliv. Ale Jan vidí ještě něco odpornějšího, že je totiž tato nevěstka sama opilá, a to krví Božích služebníků. Ano, později čteme, že v ní „byla. . . nalezena krev proroků a svatých a všech, kteří byli pobiti na zemi“. (Zjevení 18:24) To je skutečně ohromná vina krve!

26. Co dokazuje, že na Velkém Babylónu spočívá vina krve?

²⁶ Světová říše falešného náboženství prolila během staletí celá moře krve. Například ve středověkém Japonsku byly chrámy v Kjótu přeměněny v pevnosti a bojující mnichové, kteří vzývali „svaté jméno Buddhovo“, se navzájem pobíjeli, až krev tekla po ulicích. Ve dvacátém století pochodovalo duchovenstvo křesťanstva s vojsky svých zemí, a ta se pobíjela navzájem, takže přišlo o život nejméně sto miliónů lidí. V říjnu 1987 řekl bývalý prezident Spojených států Nixon: „Dvacáté století je v historii nejkrvavější. Ve válkách v tomto století bylo zabito více lidí než ve všech válkách v předcházejících stoletích.“ Bůh pronáší nepříznivý soud nad náboženstvím světa za jejich podíl na tom všem. „Ruce prolévající nevinnou krev“ jsou Jehovovi odporné. (Přísloví 6:16, 17) Jan předtím slyšel od oltáře zvolání: „Až dokdy, Svrchovaný Pane, svatý a pravý, se budeš zdržovat a nebudeš soudit a mstít naši krev na těch, kteří bydlí na zemi?“ (Zjevení 6:10) Až přijde čas, aby byla dána odpověď na tuto otázku, bude se to velmi bolestně dotýkat Velkého Babylóna, matky nevěstek a ohavností země.

[Rámeček na straně 244]

‚Rouhavá jména‘

Když dvourohé divoké zvíře podnítilo po první světové válce vznik Společnosti národů, jeho mnozí náboženští milovníci se okamžitě snažili poskytnout tomuto kroku náboženské posvěcení. Tak byla tato nová mírová organizace ‚naplněna rouhavými jmény‘.

„Křesťanství může poskytnout dobrou vůli, dynamickou sílu, která stojí za Společností [národů], a tak může ze smlouvy, jež je cárem papíru, učinit nástroj Božího království.“ — The Christian Century, USA, 19. června 1919, s. 15.

„Záměrem Společnosti národů je rozšířit do mezinárodních vztahů myšlenku Božího království jakožto světa pořádku a dobré vůle. . . Právě za to se modlí všichni křesťané, když říkají: ‚Přijď tvé království‘.“ — The Christian Century, USA, 25. září 1919, s. 7.

„Tmelem Společnosti národů je Kristova krev.“ — Dr. Frank Crane, protestantský kazatel, USA.

„[Národní] rada [kongregačních církví] podporuje smlouvu [Společnosti národů] jako jediný politický nástroj, který je nyní k dispozici a jímž může být v záležitostech národů duch Ježíše Krista uveden v širším měřítku do praxe.“ — The Congregationalist and Advance, USA, 6. listopadu 1919, s. 642.

„Konference vyzývá všechny metodisty, aby zastávali a všestranně podpořili ideály [Společnosti národů], vyjádřené představou Boha Otce a Božích pozemských dětí.“ — Wesleyská metodistická církev, Británie.

„Když uvážíme cíle, možnosti a předsevzetí této úmluvy, vidíme, že obsahuje jádro učení Ježíše Krista: Boží království a jeho spravedlnost. . . Není to nic menšího.“ — Kázání arcibiskupa z Canterbury při zahájení shromáždění Společnosti národů v Ženevě 3. prosince 1922.

„Společnost národů má v této zemi stejné svaté právo jako kterákoli jiná humanitární misionářská společnost, protože je nyní nejúčinnějším prostředkem vlády Krista jako Knížete pokoje mezi národy.“ — Dr. Garvie, kongregacionalistický kazatel, Británie.

Kapitola 34

Děsivá záhada vyřešena

1. a) Jak reaguje Jan, když vidí velkou nevěstku a hrozné zvíře, na němž jede, a proč tak reaguje? b) Jak dnes reaguje Janova třída, zatímco se vyvíjejí události ve splnění prorockého vidění?

JAK to na Jana působí, když vidí velkou nevěstku a hrozné zvíře, na kterém jede? Sám na to odpovídá: „Když jsem ji tedy zahlédl, divil jsem se velkým divením.“ (Zjevení 17:6b) Takový pohled by nemohl nikdy být výplodem pouhé lidské fantazie. A přece — daleko v pustině — je vidět zhýralá nevěstka, jak sedí na příšerném šarlatovém divokém zvířeti! (Zjevení 17:3) Janova třída se dnes také diví velkým divením, když se události vyvíjejí ve splnění prorockého vidění. Kdyby to mohli vidět lidé ze světa, vykřikli by: „To je neuvěřitelné!“ A vládci světa by po nich opakovali: „To je nemyslitelné!“ Ale v naší době se toto vidění stává šokující skutečností. Boží lid se již význačně podílí na splňování tohoto vidění, a to jej ujišťuje, že bude proroctví postupovat dále až ke svému ohromujícímu vyvrcholení.

2. a) Co říká anděl Janovi, když vidí Janův údiv? b) Co bylo zjeveno Janově třídě a jak se to stalo?

² Anděl si všímá Janova překvapení. „A tak,“ pokračuje Jan, „mi anděl řekl: ‚Proč ses divil? Chci ti povědět záhadu té ženy a divokého zvířete, které ji nese a které má sedm hlav a deset rohů.‘“ (Zjevení 17:7) Anděl nyní odhalí záhadu! Vysvětluje udivenému Janovi různé stránky tohoto vidění a dramatické události, k nimž má dojít. Bdělá Janova třída dnes slouží pod vedením andělů, a proto jí je odhalováno porozumění tohoto proroctví. „Nepatří výklady Bohu?“ Věrný Josef tomu věřil, a stejně tomu věříme i my. (1. Mojžíšova 40:8; srovnej Daniela 2:29, 30.) Boží lid je jakoby uprostřed jeviště, když mu Jehova vysvětluje, jaký význam má toto vidění a jak bude působit na jejich život. (Žalm 25:14) Právě včas jim dal pochopit záhadu této ženy a divokého zvířete. — Žalm 32:8.

3, 4. a) Jakou veřejnou přednášku pronesl N. H. Knorr v roce 1942 a jak v ní bylo ukázáno, co je šarlatové divoké zvíře? b) O kterých slovech, jež pronesl anděl Janovi, mluvil N. H. Knorr?

³ Od 18. do 20. září 1942, uprostřed druhé světové války, konali svědkové Jehovovi ve Spojených státech amerických svůj Teokratický sjezd nového světa. Ústřední sjezdové město, Cleveland ve státě Ohio, bylo telefonicky spojeno s více než 50 jinými sjezdovými městy, takže vrcholný počet účastníků byl 129 699. Pokud to dovolovaly válečné podmínky, opakoval se program při jiných sjezdech po celém světě. V té době mnozí z Jehovova lidu očekávali, že válka přeroste v Boží bitvu armagedonskou. Proto vyvolal velkou zvědavost název veřejné přednášky „Mír — může být trvalý?“ Jak se mohl odvážit nový prezident Společnosti Strážná věž, N. H. Knorr, mluvit o míru, když se zdálo, že národy čeká něco právě opačného?a Janova třída totiž věnovala „více než obvyklou pozornost“ Božímu prorockému slovu. — Hebrejcům 2:1; 2. Petra 1:19.

⁴ Jaké světlo vrhla přednáška „Mír — může být trvalý?“ na proroctví? N. H. Knorr jasně ukázal, že šarlatové divoké zvíře ze Zjevení 17:3 je Společnost národů, a potom rozebíral její bouřlivý vývoj podle dalších slov, která řekl anděl Janovi: „Divoké zvíře, které jsi viděl, bylo, ale není, a přece se chystá vystoupit z propasti a má odejít do zničení.“ — Zjevení 17:8a.

5. a) Jak se stalo, že „divoké zvíře bylo, ale není“? b) Jak odpověděl N. H. Knorr na otázku, zda „zůstane Společnost v propasti“?

⁵ „Divoké zvíře. . . bylo.“ Ano, existovalo jako Společnost národů od 10. ledna 1920 a v různých dobách se v něm účastnilo 63 národů. Ale Japonsko, Německo a Itálie postupně ze Společnosti vystoupily a bývalý Sovětský svaz byl vyloučen. V září 1939 rozpoutal nacistický diktátor Německa druhou světovou válku.b Společnost národů nedokázala zachovat ve světě mír, a tak padla do propasti nečinnosti. V roce 1942 již patřila minulosti. Přesně v té kritické době ukázal Jehova svému lidu plný význam tohoto vidění — neučinil to předem, ale ani dodatečně. Při Teokratickém sjezdu nového světa mohl N. H. Knorr v souladu s proroctvím prohlásit, že „divoké zvíře. . . není“. Potom položil otázku: „Zůstane tato Společnost v propasti?“ Citoval Zjevení 17:8 a odpověděl: „Společenství světských národů opět povstane.“ A právě to se stalo — k ospravedlnění Jehovova prorockého slova.

Vystupuje z propasti

6. a) Kdy vystoupilo šarlatové divoké zvíře z propasti a s jakým novým jménem? b) Proč jsou Spojené národy skutečně oživením šarlatového divokého zvířete?

⁶ Šarlatové divoké zvíře opravdu vystoupilo z propasti. Dne 26. června 1945 hlasovalo 50 národů v San Francisku ve Spojených státech s hlučným vytrubováním pro přijetí charty Organizace spojených národů. Tato organizace měla „udržovat mezinárodní mír a bezpečnost“. Společnost národů a Spojené národy měly mnoho společného. The World Book Encyclopedia o tom říká: „V některých ohledech se Spojené národy podobají Společnosti národů, která byla organizována po první světové válce. . . Mnohé z národů, které založily Spojené národy, založily kdysi také Společnost národů. Podobně jako Společnost byly Spojené národy vytvořeny k zachování míru mezi národy. Hlavní orgány Spojených národů jsou velmi podobné orgánům Společnosti.“ Spojené národy jsou tedy skutečně oživením šarlatového divokého zvířete. Mají 190 členských národů, což daleko převyšuje 63 členů Společnosti; Spojené národy také přijaly rozsáhlejší odpovědnosti než jejich předchůdce.

7. a) Jak obyvatelé země užasli v obdivu nad oživeným šarlatovým divokým zvířetem? b) Jakého cíle nedosahují Spojené národy a co řekl v tomto ohledu jejich generální tajemník?

⁷ Zpočátku byly do Spojených národů vkládány velké naděje. Tím se splnila andělova slova: „A až ti, kteří bydlí na zemi, uvidí, jak divoké zvíře bylo, ale není, a přece bude přítomno, užasnou v obdivu, ale jejich jména nebyla napsána na svitku života od založení světa.“ (Zjevení 17:8b) Obyvatelé země obdivovali tento nový kolos působící ze svého velkolepého ústředí nad řekou East River v New Yorku. Skutečný mír však Spojeným národům unikal. Po většinu 20. století byl světový mír zachováván pouze hrozbou „vzájemně zajištěného zničení“ (MAD) a závody ve zbrojení se stupňovaly do astronomických rozměrů. Po více než čtyřicetiletém úsilí ze strany Spojených národů si tehdejší generální tajemník Javier Pérez de Cuéllar v roce 1985 posteskl: „Žijeme v dalším věku fanatiků a nevíme, co s tím dělat.“

8, 9. a) Proč nemohou Spojené národy vyřešit problémy světa a co se s nimi zakrátko stane podle Božího výnosu? b) Proč nejsou jména zakladatelů a obdivovatelů Spojených národů napsána na Božím „svitku života“? c) Co úspěšně splní Jehovovo Království?

⁸ OSN nemá žádné řešení. A proč? Protože Ten, který dal život celému lidstvu, nedal život Spojeným národům. Jejich život nebude trvat dlouho, protože podle Božího výnosu mají ‚odejít do zničení‘. Jména zakladatelů a obdivovatelů Spojených národů nejsou napsána na Božím svitku života. Jak by mohli hříšní, smrtelní lidé, z nichž mnozí se vysmívají Božímu jménu, dosáhnout prostřednictvím Spojených národů toho, co Jehova Bůh podle svého prohlášení hodlá vytvořit nikoli prostředky lidskými, ale prostřednictvím Království svého Krista? — Daniel 7:27; Zjevení 11:15.

⁹ Spojené národy jsou vlastně rouhavou napodobeninou Božího mesiášského Království pod Knížetem pokoje, Ježíšem Kristem, jehož knížecí panství nebude mít konec. (Izajáš 9:6, 7) I kdyby snad Spojené národy slátaly nějaký dočasný mír, zakrátko by znovu propukaly války. Taková je totiž povaha hříšných lidí. „Jejich jména nebyla napsána na svitku života od založení světa.“ Jehovovo mesiášské Království nejen zavede na zemi trvalý mír, ale na základě Ježíšovy vykupující oběti budou také vzkříšeni mrtví, spravedliví i nespravedliví, kteří jsou v Boží paměti. (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) V tom jsou zahrnuti všichni, kteří zůstali pevní navzdory útokům Satana a jeho semene, a jiní, kteří budou muset ještě svou poslušnost dokázat. Je zřejmé, že Boží svitek života nebude nikdy obsahovat jména tvrdošíjných podporovatelů Velkého Babylóna ani jména těch, kteří dále uctívali divoké zvíře. — 2. Mojžíšova 32:33; Žalm 86:8–10; Jan 17:3; Zjevení 16:2; 17:5.

Mír a bezpečí — marná naděje

10, 11. a) Co vyhlásily Spojené národy v roce 1986 a jakou to vyvolalo odezvu? b) Kolik „náboženských rodin“ se sešlo v italském Assisi k modlitbám za mír? Vyslýchá Bůh takové modlitby? Vysvětli to.

¹⁰ Ve snaze podpořit naděje lidstva vyhlásily Spojené národy rok 1986 za Mezinárodní rok míru s námětem „Uchránit mír a budoucnost lidstva“. Válčící národy byly vyzvány, aby zastavily palbu, a to alespoň na rok. Jak reagovaly? Podle zprávy Mezinárodního ústavu pro výzkum míru přišlo jen v roce 1986 o život v důsledku válek až pět miliónů lidí! Byly sice vydány zvláštní mince a pamětní známky, ale většina národů vykonala v tom roce jen málo pro svůj ideál míru. Ale světová náboženství — vždy toužící po tom, aby měla u Spojených národů dobrou pověst — všemožně ten rok propagovala. Prvního ledna 1986 pochválil papež Jan Pavel II. Spojené národy a nový rok zasvětil míru. A 27. října shromáždil vedoucí představitele mnoha světových náboženství v italském Assisi, aby se společně modlili o mír.

¹¹ Vyslýchá Bůh takové modlitby za mír? Ke kterému Bohu se tito náboženští vůdcové modlili? Kdybychom se jich zeptali, každá skupina by odpověděla jinak. Existuje snad nějaký panteon miliónů bohů, kteří mohou slyšet a vyslýchat prosby předkládané mnoha různými způsoby? Mnozí účastníci uctívali trojici křesťanstva.c Buddhisté, hinduisté a jiní odříkávali modlitby k nespočetným bohům. Celkem se tam shromáždilo dvanáct „náboženských rodin“, které byly zastoupeny význačnými osobnostmi, jako anglikánský arcibiskup z Canterbury, buddhistický dalajláma, metropolita ruské ortodoxní církve, prezident tokijského sdružení šintoistické svatyně, afričtí animisté a dva američtí Indiáni v honosných péřových čelenkách. Byla to přinejmenším pestrá skupina, která se výborně hodila pro efektní televizní záběry. Jedna skupina se modlila bez přestání 12 hodin. (Srovnej Lukáše 20:45–47.) Vystoupily však některé z těchto modliteb až nad dešťové mraky, které se kupily nad tímto shromážděním? To se nestalo z těchto důvodů:

12. Proč Bůh nevyslyšel modlitby za mír, které přinášeli náboženští vůdcové světa?

¹² Na rozdíl od těch, kteří ‚chodí ve jménu Jehovy‘, žádný z těchto stoupenců náboženství se nemodlil k Jehovovi, živému Bohu, jehož jméno se vyskytuje v původním textu Bible asi 7 000 krát. (Micheáš 4:5; Izajáš 42:8, 12)d Jako skupina nepřistupovali k Bohu ve jménu Ježíše, a většina z nich dokonce v Ježíše Krista nevěří. (Jan 14:13; 15:16) Nikdo z nich nekoná Boží vůli pro naši dobu, což je světaširé kázání o Božím přicházejícím Království — nikoli o Spojených národech — jako o skutečné naději pro lidstvo. (Matouš 7:21–23; 24:14; Marek 13:10) Většina jejich náboženských organizací se v dějinách účastnila krvavých válek, včetně dvou světových válek ve 20. století. Takovým Bůh říká: „I když vznášíte mnoho modliteb, nenaslouchám; vaše ruce, ty se naplnily krveprolitím.“ — Izajáš 1:15; 59:1–3.

13. a) Proč je významné, že si náboženští vůdcové světa podali ruce se Spojenými národy ve volání po míru? b) K jakému vyvrcholení dospěje podle božské předpovědi volání po míru?

¹³ Je také velice významné, že si tentokrát náboženští vůdcové světa podali ruce se Spojenými národy ve volání po míru. Rádi by pro své vlastní výhody ovlivňovali Spojené národy, a to především v dnešní době, kdy tolik jejich lidí opouští náboženství. Volají stejně jako nevěrní vůdcové starověkého Izraele: „‚Je mír! Je mír!‘, když žádný mír není.“ (Jeremjáš 6:14) Jejich volání po míru bude jistě pokračovat a sílit až k tomu, co apoštol Pavel prorocky vylíčil jako vyvrcholení: „Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci. Kdykoli řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘, pak má na ně vzápětí přijít náhlé zničení právě jako tísnivá bolest na těhotnou ženu; a rozhodně neuniknou.“ — 1. Tesaloničanům 5:2, 3.

14. Jakou podobu by mohlo mít volání „Mír a bezpečnost!“ a jak se můžeme vyvarovat toho, abychom jím nebyli svedeni?

¹⁴ Obrat „mír a bezpečnost“ je v posledních letech často slyšet z úst politiků, když mluví o různých lidských plánech. Jsou takové snahy světových vůdců počátkem splnění 1. Tesaloničanům 5:3, anebo Pavel mluvil o nějaké konkrétní události, která bude tak výrazná, že upoutá pozornost celého světa? Biblickým proroctvím lze často plně porozumět až tehdy, když se splní, nebo v průběhu jejich splňování. Na odpověď si proto musíme počkat. Křesťané však vědí, že ať už národy dosáhnou jakéhokoli míru a bezpečí, bude to jen vnější zdání a v zásadě se nic nezmění. Sobectví, nenávist, zločinnost, rozklad rodin, nemravnost, nemoci, zármutek a smrt — to vše bude existovat dále. Právě proto žádné provolání o ‚míru a bezpečnosti‘ nemusí svést tebe, jestliže zůstáváš bdělý vzhledem k významu světových událostí a dbáš na prorocké výstrahy Božího slova. — Marek 13:32–37; Lukáš 21:34–36.

[Poznámky pod čarou]

Kapitola 35

Vykonání rozsudku nad Velkým Babylónem

1. Jak popisuje anděl šarlatové divoké zvíře a jakou moudrost potřebujeme, abychom porozuměli symbolům Zjevení?

ANDĚL dále popisuje šarlatové divoké zvíře vylíčené ve Zjevení 17:3. Říká Janovi: „Zde dochází na inteligenci, která má moudrost: Sedm hlav znamená sedm hor, kde na vrcholku sedí žena. A je sedm králů: pět padlo, jeden je, ten další ještě nepřišel, ale až přece přijde, musí zůstat na krátkou chvíli.“ (Zjevení 17:9, 10) Anděl zde zprostředkovává moudrost shora, jedinou moudrost, která může poskytnout porozumění symbolům ve Zjevení. (Jakub 3:17) Tato moudrost osvěcuje Janovu třídu a její společníky a ukazuje jim, v jak vážné době žijeme. V Bohu oddaných srdcích vyvolává ocenění pro Jehovovy soudy, které mají být nyní vykonány, a vštěpuje zdravou bázeň před Jehovou. Přísloví 9:10 o tom říká: „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti a poznání Nejsvětějšího, to je porozumění.“ Co nám zjevuje božská moudrost o divokém zvířeti?

2. Co znamená sedm hlav šarlatového divokého zvířete a jak jich „pět padlo, jeden je“?

² Sedm hlav tohoto dravého zvířete představuje sedm „hor“ neboli sedm „králů“. Oba výrazy jsou v Písmu užívány k označení vládních mocí. (Jeremjáš 51:24, 25; Daniel 2:34, 35, 44, 45) V Bibli se mluví o šesti světových velmocech, které ovlivňovaly záležitosti Božího lidu: o Egyptu, Asýrii, Babylónu, Médo–Persii, Řecku a Římu. V době, kdy dostal Jan Zjevení, patřilo pět z nich již minulosti, zatímco Řím byl ještě velmi silnou světovou velmocí. To dobře odpovídá slovům „pět padlo, jeden je“. Co však je „ten další“, který měl ještě přijít?

3. a) Jak se rozdělila Římská říše? b) K jakému vývoji došlo na Západě? c) Jak se máme dívat na Svatou říši římskou?

³ Římská říše trvala dále a ještě se rozšiřovala staletí po Janově době. V roce 330 n. l. přestěhoval císař Konstantin své hlavní město z Říma do Byzantia, které pojmenoval Konstantinopolis. V roce 395 n. l. se Římská říše rozdělila v část východní a západní. V roce 410 n. l. podlehl samotný Řím Alarichovi, králi Vizigotů (což byl germánský kmen, který se obrátil k ariánskému „křesťanství“). Germánské kmeny (také „křesťanské“) dobyly Španělsko a většinu římského území v severní Africe. V Evropě probíhala neklidná, bouřlivá staletí plná změn. Na Západě povstali význační císaři, například Karel Veliký, který v 9. století vytvořil alianci s papežem Lvem III., a Fridrich II., který panoval ve 13. století. Jejich říše se sice nazývala Svatá římská říše, ale byla daleko menší než bývalá Římská říše ve svém vrcholném údobí. Nebyla to ani tak nová říše, jako spíše obnovování nebo pokračování starověké velmoci.

4. Jakých úspěchů dosáhla Východní říše, ale co se stalo s většinou bývalých území starověkého Říma v severní Africe, ve Španělsku a v Sýrii?

⁴ Vztahy mezi Východní římskou říší se střediskem v Konstantinopoli a říší Západní byly poněkud napjaté. V šestém století se východnímu císaři Justinianovi I. podařilo znovu dobýt velkou část severní Afriky a zasáhl vojensky také ve Španělsku a Itálii. V sedmém století získal Justinián II. pro svou říši oblasti Makedonie, které kdysi dobyly slovanské kmeny. Ale v osmém století již měla většinu dřívějších území starověkého Říma v severní Africe, ve Španělsku a v Sýrii nová říše islámská, a tak se tato území dostala z nadvlády jak Konstantinopole, tak i Říma.

5. Jak lze vysvětlit, že všechny stopy politické Římské říše pominuly ze světové scény teprve po mnoha stoletích, ačkoli město Řím padlo v roce 410 n. l.?

⁵ Samotné město Konstantinopolis vydrželo poněkud déle. Přečkalo časté útoky Peršanů, Arabů, Bulharů a Rusů, až nakonec v roce 1203 padlo — nikoli do rukou muslimů, ale křižáků ze Západu. V roce 1453 se však dostalo pod moc muslimského osmanského panovníka Mohameda II. a zakrátko se stalo hlavním městem osmanské neboli turecké říše. A tak město Řím sice padlo v roce 410 n. l., ale stopy politické Římské říše pominuly ze světové scény teprve po mnoha staletích. A i potom byl její vliv stále patrný v náboženských říších založených na římském papežství a na východních ortodoxních církvích.

6. Které zcela nové říše se vytvořily a která z nich dosáhla největších úspěchů?

⁶ V 15. století však byly na některých územích vybudovány zcela nové říše. Některé z těchto nových imperiálních mocností byly založeny v územích dřívějších římských kolonií, ale jejich říše nebyly pouhým pokračováním Římské říše. Portugalsko, Španělsko, Francie a Holandsko ovládaly nesmírně rozsáhlá území. Ale nejúspěšnější byla Británie, která posléze ovládala impérium tak ohromné, že ‚nad ním nikdy nezapadlo slunce‘. Tato říše se v různých dobách rozkládala nad velkou částí Severní Ameriky, Afriky, Indie a jihovýchodní Asie a rozšířila se i do jižního Pacifiku.

7. Jak vznikla jakási dvojitá světová velmoc a jak dlouho měla podle Janových slov trvat tato sedmá ‚hlava‘ neboli světová velmoc?

⁷ V 19. století již některé kolonie v Severní Americe nepatřily Británii, protože se předtím odtrhly a vytvořily nezávislé Spojené státy americké. Určité politické konflikty mezi novým státem a dřívější mateřskou zemí přetrvávaly. Ale první světová válka přinutila obě země, aby uznaly své společné zájmy, a upevnila mezi nimi zvláštní vztah. Tak začala existovat jakási dvojitá světová velmoc, skládající se ze Spojených států, nyní nejbohatšího národa světa, a Velké Británie, sídla největší světové říše. Zde je tedy sedmá ‚hlava‘ neboli světová říše, která trvá až do času konce a v jejíchž územích začali poprvé působit novodobí svědkové Jehovovi. Ve srovnání s dlouhou vládou šesté hlavy bude sedmá trvat jen „na krátkou chvíli“, dokud Boží Království nezničí všechny národní celky.

Proč se mluví o osmém králi?

8, 9. Jak nazývá anděl symbolické šarlatové divoké zvíře a v jakém smyslu ono pochází z těch sedmi?

⁸ Anděl dále vysvětluje Janovi: „A divoké zvíře, které bylo, ale není, je také samo osmým králem, ale pochází z těch sedmi a odchází do zničení.“ (Zjevení 17:11) Toto symbolické šarlatové divoké zvíře „pochází“ ze sedmi hlav; to znamená, že se zrodilo z oněch hlav původního ‚divokého zvířete. . . z moře‘, jehož je šarlatové divoké zvíře obrazem; vděčí mu za svou existenci. V jakém smyslu? V roce 1919 byla Anglo–americká velmoc hlavou, která byla na vzestupu. Předcházejících šest hlav již padlo a postavení dominantní světové mocnosti přešlo na tuto dvojitou hlavu a bylo v ní nyní soustředěno. Tato sedmá hlava, jako současný představitel řady světových velmocí, byla hybnou silou při zakládání Společnosti národů a je stále důležitým zastáncem a finančním podporovatelem Spojených národů. Tak v symbolickém smyslu šarlatové divoké zvíře — osmý král — „pochází“ z původních sedmi hlav. Z tohoto hlediska výrok, že vzešel z těch sedmi, dobře odpovídá dřívějšímu zjevení, podle kterého divoké zvíře s dvěma rohy jako beránek [Anglo–americká světová velmoc, sedmá hlava původního divokého zvířete] podněcovalo k vytvoření obrazu a dalo mu život. — Zjevení 13:1, 11, 14, 15.

⁹ A navíc, mezi původními členy Společnosti národů byly mimo Velkou Británii také vlády, které panovaly v sídlech některých dřívějších hlav, totiž v Řecku, v Íránu (Persie) a v Itálii (Řím). Vlády panující nad územím, které bylo kdysi ovládáno předcházejícími šesti světovými velmocemi, se posléze staly členy obrazu divokého zvířete a poskytovaly mu podporu. Také v tomto smyslu lze říci, že šarlatové divoké zvíře vzešlo ze sedmi světových velmocí.

10. a) Proč lze říci, že je šarlatové divoké zvíře „také samo osmým králem“? b) Jak vyjádřil jeden představitel bývalého Sovětského svazu podporu Spojeným národům?

¹⁰ Povšimněme si, že šarlatové divoké zvíře „je také samo osmým králem“. Dnešní Spojené národy jsou tedy vybudovány tak, aby vypadaly jako světová vláda. Někdy dokonce tak jednají, když posílají vojska do pole, aby řešila mezinárodní spory, například v Koreji, na Sinajském poloostrově, v některých afrických zemích a v Libanonu. Je to však pouze obraz krále. Jako nějaký náboženský obraz, nemá ani on žádný skutečný vliv nebo moc, kromě snad toho, co do něj vložili ti, kteří ho stvořili a uctívají. Toto symbolické divoké zvíře někdy vypadá slabé; nikdy se však nestalo, že by ho diktátorsky orientovaní členové v takovém měřítku opustili, jak se to stalo Společnosti národů, která tak padla do propasti. (Zjevení 17:8) Jeden význačný představitel bývalého Sovětského svazu, který sice v jiných oblastech zastával zcela odlišné názory, se v roce 1987 připojil k římským papežům a vyjádřil Spojeným národům podporu. Dokonce vyzval k vytvoření „úplného systému mezinárodní bezpečnosti“ založeného na Spojených národech. Jan se zakrátko dozví, že přijde doba, kdy budou Spojené národy jednat se značnou autoritou. Potom na ně dojde řada a ‚odejdou do zničení‘.

Deset králů na jednu hodinu

11. Co říká Jehovův anděl o deseti rozích na symbolickém šarlatovém divokém zvířeti?

¹¹ V předcházející kapitole Zjevení vylil misky Božího hněvu šestý a sedmý anděl. Byli jsme tedy informováni o tom, že králové země jsou shromažďováni k Boží válce v Armagedonu a že ‚Velký Babylón má být připomenut před zrakem Boha‘. (Zjevení 16:1, 14, 19) Nyní se dozvíme podrobněji, jak na něm mají být vykonány Boží soudy. Naslouchejme opět Jehovovu andělu, když mluví s Janem. „A deset rohů, které jsi viděl, znamená deset králů, kteří ještě nepřijali království, ale přece přijmou autoritu jako králové na jednu hodinu s divokým zvířetem. Ti mají jednu myšlenku, a proto dávají svou moc a autoritu divokému zvířeti. Ti povedou bitvu s Beránkem, ale Beránek nad nimi zvítězí, protože je Pán pánů a Král králů. Také ti povolaní a vyvolení a věrní to učiní s ním.“ — Zjevení 17:12–14.

12. a) Co znázorňuje těchto deset rohů? b) Jak to, že oněch symbolických deset rohů tehdy ‚ještě nepřijalo království‘? c) V jakém smyslu má nyní symbolických deset rohů „království“ a na jak dlouho?

¹² Deset rohů znázorňuje všechny politické moci, které v nynější době ovládají světovou scénu a podporují obraz divokého zvířete. Velmi málo dnešních zemí bylo známo v Janově době. A ty, které tehdy známé byly, například Egypt a Persie (Írán), mají dnes zcela jiné politické postavení. V prvním století tedy ‚deset rohů. . . ještě nepřijalo království‘. Ale nyní, v Pánově dnu, mají „království“ neboli politickou autoritu. Když se zhroutily velké koloniální mocnosti, zejména po druhé světové válce, zrodilo se mnoho nových národů. Ty musí, stejně jako dlouho existující mocnosti, panovat krátké období — jen „jednu hodinu“ — společně s divokým zvířetem, dokud Jehova neskoncuje se všemi světskými politickými mocemi v Armagedonu.

13. V jakém směru má deset rohů „jednu myšlenku“ a jaký proto budou mít určitě postoj k Beránkovi?

¹³ Dnes je jednou z nejsilnějších hybných sil těchto deseti rohů nacionalismus. Mají „jednu myšlenku“ v tom smyslu, že nechtějí přijmout Boží Království, ale chtějí si raději zachovat svou národní svrchovanost. V první řadě proto podpořily Společnost národů a Organizaci spojených národů — aby zachovaly světový mír a tak si udržely svou vlastní existenci. Takový postoj zaručuje, že bude deset rohů odporovat Beránkovi, „Pánovi pánů a Královi králů“, protože je Jehovovým předsevzetím, aby jeho Království pod vládou Ježíše Krista zakrátko všechna tato království nahradilo. — Daniel 7:13, 14; Matouš 24:30; 25:31–33, 46.

14. Jak mohou panovníci světa bojovat s Beránkem a k čemu to povede?

¹⁴ Proti Ježíšovi samotnému ovšem panovníci tohoto světa nemohou podniknout vůbec nic. Je v nebi, daleko z jejich dosahu. Ale na zemi jsou stále ještě Ježíšovi bratři, zbývající ze semene ženy, a jsou zdánlivě zranitelní. (Zjevení 12:17) Mnohé z těchto rohů se již projevily jako jejich rozhořčení nepřátelé, a tímto způsobem bojují s Beránkem. (Matouš 25:40, 45) Ale zakrátko přijde doba, kdy Boží Království „rozdrtí a ukončí všechna tato království“. (Daniel 2:44) Potom povedou králové země svůj poslední boj s Beránkem, jak zanedlouho uvidíme. (Zjevení 19:11–21) Nyní se však dozvídáme dost, abychom si uvědomili, že národy nebudou mít úspěch. Ačkoli mají se šarlatovým divokým zvířetem Spojených národů „jednu myšlenku“, nemohou porazit velkého „Pána pánů a Krále králů“ a nemohou porazit ani ‚ty povolané a vyvolené a věrné. . . s ním‘, k nimž patří jeho pomazaní následovníci, kteří jsou dosud na zemi. Také oni budou muset zvítězit, když na zlomyslná Satanova obviňování odpovědí zachováním ryzosti. — Římanům 8:37–39; Zjevení 12:10, 11.

Zpustošení nevěstky

15. Co říká anděl o nevěstce a o tom, jaký postoj k ní bude mít deset rohů a divoké zvíře a jak s ní budou jednat?

¹⁵ Boží lid není jediným terčem nepřátelství deseti rohů. Anděl nyní obrací Janovu pozornost zpět k nevěstce: „A říká mi: ‚Vody, které jsi viděl, kde sedí nevěstka, znamenají lidi a zástupy a národy a jazyky. A těch deset rohů, které jsi viděl, a divoké zvíře, ty budou nenávidět nevěstku a zpustoší ji a obnaží a sežerou její masité části a úplně ji spálí ohněm.‘“ — Zjevení 17:15, 16.

16. Proč se nebude moci Velký Babylón spoléhat na to, že mu jeho vody poskytnou ochranu a podporu, až se proti němu obrátí politické vládní systémy?

¹⁶ Stejně jako se starověký Babylón spoléhal na ochranu, kterou mu poskytovaly vody, tak se i dnes Velký Babylón spoléhá na své ohromné členstvo v podobě ‚lidí a zástupů a národů a jazyků‘. Anděl na ně právem obrací pozornost před tím, než začne mluvit o otřesném vývoji: politické vlády světa se s násilím obrátí proti Velkému Babylónu. Co nyní budou dělat všichni ti ‚lidé a zástupy a národy a jazyky‘? Boží lid již dnes varuje Velký Babylón, že vody Eufratu vyschnou. (Zjevení 16:12) Tyto vody se nakonec úplně vytratí. Nebudou moci poskytnout odporné staré nevěstce žádnou účinnou pomoc v hodině, kdy to bude nejvíc potřebovat. — Izajáš 44:27; Jeremjáš 50:38; 51:36, 37.

17. a) Proč Velkému Babylónu nepřispěje k záchraně jeho velké bohatství? b) Proč lze říci, že Velký Babylón rozhodně neskončí důstojně? c) Kdo se ještě připojí k deseti rohům neboli jednotlivým národům v jejich běsnění proti Velkému Babylónu?

¹⁷ Ohromné hmotné bohatství, které Velký Babylón má, ho zcela jistě nezachrání. Dokonce možná uspíší jeho zkázu, protože vidění ukazuje, že až divoké zvíře a deset rohů dá průchod své nenávisti proti nevěstce, strhnou z ní její královská roucha a všechny její šperky. Vyplení její bohatství. „Obnaží“ ji, potupně odhalí její skutečný charakter. To bude zpustošení! Ani její konec rozhodně nebude důstojný. Zničí ji, „sežerou její masité části“, a ponechají z ní jen kostru bez života. Nakonec ji „úplně. . . spálí ohněm“. Je spálena jako bacilonosič moru, vůbec není slušně pohřbena. Velkou nevěstku nezničí jen národy, znázorněné deseti rohy, ale v tomto běsnění se k nim připojí „divoké zvíře“, tedy samotné Spojené národy. Budou podporovat zničení falešného náboženství. Většina z více než 190 národů ve Spojených národech již projevila svým způsobem hlasování, že je nepřátelsky zaměřená proti náboženství, a to především proti náboženství křesťanstva.

18. a) Jak se již ukázalo, že důvod, proč by se národy obrátily proti babylónskému náboženství, je možný? b) Co bude základním důvodem pro totální útok proti velké nevěstce?

¹⁸ Proč budou národy jednat se svou bývalou milenkou tak tvrdě? V nedávných dobách jsme viděli, že důvod pro takový postup proti babylónskému náboženství je možný. Nepřátelský postoj oficiální vlády v takových zemích, jako byl Sovětský svaz a Čína, nesmírně zmenšil vliv náboženství. V protestantských částech Evropy se kostely vyprázdňují následkem všeobecné lhostejnosti a pochybností, takže je tam náboženství prakticky mrtvé. Rozsáhlá katolická říše je rozervána vzpourami a neshodami, které její představitelé nejsou schopni urovnat. Neměli bychom však ztratit ze zřetele skutečnost, že tento závěrečný, totální útok proti Velkému Babylónu přijde jako projev Božího nezměnitelného soudu proti velké nevěstce.

Uskutečnění Boží myšlenky

19. a) Jak může vykonání Jehovova soudu proti odpadlému Jeruzalému v roce 607 př. n. l. sloužit jako znázornění pro vykonání Jehovova soudu proti velké nevěstce? b) Co předstiňovalo pro naši dobu zpustošení, jež postihlo Jeruzalém v roce 607 př. n. l., kdy zůstal bez obyvatel?

¹⁹ Jak vykoná Jehova tento rozsudek? Ke znázornění může posloužit Jehovovo jednání proti jeho odpadlému lidu ve starověku. O tomto lidu řekl: „U jeruzalémských proroků jsem uviděl hrozné věci — dopouštějí se cizoložství a chodí ve falši; a posilují ruce zločinců, aby se neodvrátili každý od své vlastní špatnosti. Všichni se pro mne stali podobnými Sodomě a jeho obyvatelé podobnými Gomoře.“ (Jeremjáš 23:14) V roce 607 př. n. l. použil Jehova Nebukadnecara, aby z onoho duchovně cizoložného města ‚svlékl jeho oděv a odňal jeho krásné předměty a nechal je nahé a neoděné‘. (Ezekiel 23:4, 26, 29) Tehdejší Jeruzalém byl předobrazem dnešního křesťanstva, a jak viděl Jan již v předcházejících viděních, Jehova potrestá podobným způsobem křesťanstvo a ostatní falešné náboženství. Stav, v němž se ocitl Jeruzalém po roce 607 př. n. l., kdy byl opuštěný a neobydlený, ukazuje, jak bude vypadat náboženské křesťanstvo, až bude zbaveno svého bohatství a potupně odhaleno. A zbytku Velkého Babylóna se nebude dařit lépe.

20. a) Jak ukazuje Jan, že Jehova použije ještě jednou lidské panovníky k vykonání rozsudku? b) Co je Boží „myšlenka“? c) V jakém smyslu vyplní národy svou „jednu myšlenku“, ale čí myšlenka bude ve skutečnosti vykonána?

²⁰ Jehova opět používá lidské panovníky k vykonání soudu. „Bůh totiž vložil do jejich srdce, aby uskutečnily jeho myšlenku, ano aby uskutečnily svou jednu myšlenku tím, že dají své království divokému zvířeti, dokud nebudou dovršena Boží slova.“ (Zjevení 17:17) Co je Boží „myšlenka“? Zařídit věci tak, aby se vykonavatelé rozsudku nad Velkým Babylónem srotili a úplně jej zničili. Panovníci budou ovšem k útoku proti němu podněcováni přáním vykonat svou vlastní „jednu myšlenku“. Budou se domnívat, že poslouží jejich nacionalistickým zájmům, jestliže se obrátí proti velké nevěstce. Dojdou možná k názoru, že trvalá existence organizovaného náboženství v rámci jejich hranic ohrožuje jejich svrchovanost. Ale věci bude ve skutečnosti řídit Jehova; vykonají jeho myšlenku tím, že zničí jednou ranou jeho odvěkého, cizoložného nepřítele. — Srovnej Jeremjáše 7:8–11, 34.

21. Co zřejmě učiní národy, pokud jde o Spojené národy, jestliže má být šarlatové divoké zvíře použito ke zničení Velkého Babylóna?

²¹ Ano, národy použijí ke zničení Velkého Babylóna šarlatové divoké zvíře, Spojené národy. Nejednají ze svého vlastního podnětu, protože Jehova jim vkládá do srdce, „aby uskutečnily svou jednu myšlenku tím, že dají své království divokému zvířeti“. Až přijde čas, národy zřejmě uvidí, že je nutné posílit Spojené národy. Dají jim jakoby zuby, poskytnou jim veškerou autoritu a moc, kterou mají, aby se Spojené národy mohly obrátit proti falešnému náboženství a úspěšně proti němu bojovat, „dokud nebudou dovršena Boží slova“. Tak úplně skončí starobylá nevěstka a bude dobře, že bude odstraněna.

22. a) Co je zdůrazněno ve Zjevení 17:18 tím, jak anděl končí své svědectví? b) Jak reagují svědkové Jehovovi na odhalování záhady?

²² Jako kdyby mělo být zdůrazněno, že Jehova s naprostou jistotou vykoná svůj soud nad světovou říší falešného náboženství, končí anděl své svědectví slovy: „A žena, kterou jsi viděl, znamená velké město, jež má království nad králi země.“ (Zjevení 17:18) Jako Babylón v době Belšacarově byl i Velký Babylón „zvážen na vahách a shledán lehký“. (Daniel 5:27, EP) Vykonání rozsudku nad ním bude rychlé a konečné. A jak reagují svědkové Jehovovi na odhalení záhady o velké nevěstce a šarlatovém divokém zvířeti? Horlivě oznamují Jehovův den soudu, přičemž ‚líbezně‘ odpovídají všem, kteří upřímně hledají pravdu. (Kolosanům 4:5, 6; Zjevení 17:3, 7) V další kapitole poznáme, že všichni, kteří touží přežít vykonání rozsudku nad velkou nevěstkou, musí jednat, a to rychle.