Odvracejme se od špatného

4. (a) Jakou nenávist by křesťané měli pěstovat? (b) Jak Jehova smýšlí o hříšném jednání? (Viz poznámku pod čarou.)

⁴ Bible vysvětluje, že „bázeň před Jehovou znamená nenávidět špatné“. (Přísloví 8:13) Tuto nenávist popisuje jeden biblický slovník jako „citový postoj k lidem nebo věcem, kterým se člověk staví na odpor, které si oškliví, kterými opovrhuje a se kterými nechce mít žádné spojení nebo vztah“. Zbožná bázeň tedy zahrnuje vnitřní nechuť, či dokonce odpor ke všemu, co je špatné v Jehovových očích.b (Žalm 97:10) Zbožná bázeň nás nutí odvrátit se od špatného, tak jako bychom odstoupili od okraje srázu, kdyby začal bít na poplach náš instinktivní strach. „V bázni před Jehovou se člověk odvrací od špatného,“ říká Bible. (Přísloví 16:6)

5. (a) Jak můžeme posilovat svou zbožnou bázeň a svou nenávist k tomu, co je špatné? (b) Co se v tomto ohledu učíme z dějin izraelského národa?

⁵ Tuto zdravou bázeň a nenávist k tomu, co je špatné, můžeme posilovat tím, že budeme uvažovat o škodlivých následcích, k nimž hřích nutně vede. Bible nás ujišťuje, že budeme sklízet to, co rozséváme — ať už rozséváme s ohledem na tělo, nebo s ohledem na ducha. (Galaťanům 6:7, 8) Proto Jehova názorně popsal, k jakým nevyhnutelným následkům vede to, když člověk přehlíží jeho přikázání a opouští pravé uctívání. Kdyby malý, zranitelný izraelský národ neměl Boží ochranu, byl by vydán na milost a nemilost krutým a mocným sousedům. (5. Mojžíšova 28:15, 45–48) Tragické důsledky neposlušnosti Izraele byly „pro výstrahu“ podrobně zaznamenány do Bible, abychom se z toho mohli poučit a abychom mohli pěstovat zbožnou bázeň. (1. Korinťanům 10:11)

6. O kterých biblických příkladech můžeme uvažovat, když se chceme naučit zbožné bázni? (Viz poznámku pod čarou.)

⁶ Kromě zpráv o tom, co se stalo s izraelským národem jako celkem, obsahuje Bible také skutečné zážitky jednotlivců, kteří byli přemoženi žárlivostí, nemravností, chamtivostí či pýchou.c Někteří z těchto mužů sloužili Jehovovi mnoho let, ale v určitém rozhodujícím okamžiku v životě nebyla jejich bázeň před Bohem dostatečně silná, a oni pak sklidili trpké plody. Rozjímání o těchto biblických příkladech může posílit naše odhodlání nedopustit se podobných chyb. Bylo by opravdu smutné, kdybychom si Boží rady vzali k srdci až potom, co bychom zažili nějakou osobní tragédii. Navzdory všeobecně rozšířenému názoru, zkušenost — zejména zkušenost získaná při požitkářství — není ta nejlepší učitelka. (Žalm 19:7)

7. Koho Jehova zve do svého obrazného stanu?

⁷ Dalším mocným důvodem, proč pěstovat zbožnou bázeň, je naše touha střežit svůj vztah k Bohu. Máme strach znelíbit se Jehovovi, protože si jeho přátelství velmi ceníme. Koho Bůh považuje za přítele — za člověka, kterého by pozval do svého obrazného stanu? Pouze toho, „kdo chodí bezúhonně a koná spravedlnost“. (Žalm 15:1, 2) Jestliže si tohoto výsadního vztahu k našemu Stvořiteli vážíme, budeme dávat pozor, abychom v jeho očích byli bez vady.

8. Proč můžeme říci, že někteří Izraelité v Malachiášově době považovali přátelství s Bohem za samozřejmost?

⁸ Je smutné, že někteří Izraelité v Malachiášově době považovali přátelství s Bohem za samozřejmost. Místo aby se Jehovy báli a ctili ho, předkládali na jeho oltáři nemocná a chromá zvířata. To, že Izraelité neměli zbožnou bázeň, se zrcadlilo také v jejich postoji k manželství. Aby se mohli oženit s mladšími ženami, rozváděli se z bezvýznamných důvodů s manželkami svého mládí. Malachiáš jim řekl, že Jehova nenávidí „rozvádění“ a že se kvůli zrádnému postoji odcizili svému Bohu. Jak mohl Bůh pohlížet na jejich oběti příznivě, když byl oltář obrazně pokryt slzami — hořkými slzami, které prolévaly jejich opuštěné manželky? Taková do očí bijící neúcta k jeho měřítkům vedla Jehovu k tomu, že se ptal: „Kde je bázeň přede mnou?“ (Malachiáš 1:6–8; 2:13–16)

9, 10. Jak můžeme ukázat, že si vážíme Jehovova přátelství?

⁹ Také dnes Jehova vidí, jaký hluboký žal zažívá mnoho nevinných manželských partnerů a dětí, kteří jsou zdrceni sobectvím a nemravností manželů a otců, a dokonce manželek a matek. Je jisté, že to Jehovu zarmucuje. Boží přítel se bude na věci dívat tak, jak je vidí Bůh, a bude se usilovně snažit upevňovat své manželství, zavrhovat světské uvažování, které snižuje důležitost manželského svazku, a ‚prchat před smilstvem‘. (1. Korinťanům 6:18)

¹⁰ V manželství a také ve všech ostatních oblastech našeho života nám nenávist ke všemu, co je v očích Jehovy špatné, a hluboké ocenění pro jeho přátelství přinese Jehovovu přízeň a schválení.