Dozorce křesťanského sboru

7. Prostřednictvím čeho Ježíš vede křesťanský sbor?

⁷ Krátce předtím než vzkříšený Ježíš vystoupil do nebe, řekl svým učedníkům: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi.“ (Mat. 28:18) Jehova dal Ježíšovi svatého ducha, aby jeho prostřednictvím učedníky posiloval v pravdě. (Jan 15:26) O Letnicích roku 33 n. l. Ježíš na své následovníky vylil svatého ducha, a tak byl založen křesťanský sbor. (Sk. 2:33) Jehova svého Syna pověřil, aby sbor vedl z nebe. (Přečti Efezanům 1:22; Kolosanům 1:13, 18.) Ježíš tedy vede křesťanský sbor prostřednictvím Jehovova svatého ducha a má k dispozici také anděly, kteří jsou „mu podřízeni“. (1. Petra 3:22)

8. Jaký pozemský nástroj Kristus používal k tomu, aby vedl své učedníky v prvním století, a jak je to dnes?

⁸ Prostřednictvím svatého ducha Kristus také dal „dary v podobě lidí“, například „pastýře a učitele“ ve sboru. (Ef. 4:8, 11) Křesťanské dozorce apoštol Pavel nabádal: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce, abyste pásli Boží sbor.“ (Sk. 20:28) V začátcích křesťanského sboru patřili všichni dozorci k třídě pomazaných. Apoštolové a starší v Jeruzalémě sloužili jako vedoucí sbor. Prostřednictvím tohoto nástroje Kristus vedl všechny své pomazané bratry na zemi. (Hebr. 2:11; Sk. 16:4, 5) V čase konce Kristus ‚všechen svůj majetek‘ — vše co souvisí s pozemskými zájmy Božího Království — svěřil ‚věrnému a rozvážnému otroku‘. Ten je zastupován vedoucím sborem, který je tvořen skupinou pomazaných křesťanských mužů. (Mat. 24:45–47) Pomazaní i jiné ovce uznávají, že když se podřizují vedení novodobého vedoucího sboru, podřizují se tím svému Vůdci, Kristu.

Ježíš vede svůj sbor

12, 13. Jak je z knihy Zjevení patrné, že Kristus bedlivě sleduje, co se v každém sboru děje?

¹² Ježíš bedlivě sledoval, co se v prvním století n. l. dělo ve sborech jeho pomazaných následovníků. Velmi dobře věděl, v jakém duchovním stavu je každý sbor. To je patrné z 2. a 3. kapitoly knihy Zjevení. V těchto kapitolách se Ježíš obrací k sedmi sborům na území Malé Asie. (Zjev. 1:11) Můžeme si být jisti, že stejně dobře znal duchovní stav i všech ostatních sborů, jež v té době na zemi byly. (Přečti Zjevení 2:23.)

¹³ Některé ze sedmi sborů Ježíš pochválil za vytrvalost, věrnost ve zkouškách, oddanost jeho slovu a pevný postoj proti odpadlictví. (Zjev. 2:2, 9, 13, 19; 3:8) Některým sborům však také dal důraznou radu. Důvodem bylo to, že ochladla jejich láska k němu a tolerovaly modlářství, smilstvo nebo sektářství. (Zjev. 2:4, 14, 15, 20; 3:15, 16) Jako láskyplný dozorce však i o těch, které důrazně napomenul, řekl: „Všechny, k nimž mám náklonnost, kárám a ukázňuji. Proto buď horlivý a čiň pokání.“ (Zjev. 3:19) Ačkoli Ježíš byl už v nebi, prostřednictvím svatého ducha vedl sbory svých učedníků na zemi. V závěru svého poselství sedmi sborům prohlásil: „Kdo má ucho, ať slyší, co duch říká sborům.“ (Zjev. 3:22)