Kristus aktivně vede svůj sbor

„Bůh našeho Pána Ježíše Krista. . . učinil ho nade vším hlavou pro sbor.“ — EFEZSKÝM 1:17, 22.

1. Jak by mohli někteří členové církví křesťanstva odpovědět na otázku: ‚Kdo je vaším vůdcem?‘, jak ale odpovídají svědkové Jehovovi?

SVĚDKOVÉ JEHOVOVI neuznávají žádného člověka jako svého vůdce. Jejich organizační struktura nemá žádnou obdobu papeže římskokatolické církve, patriarchů východních ortodoxních církví nebo vůdců jiných církví a sekt křesťanstva. Jejich oddanost patří Ježíši Kristu, hlavě křesťanského sboru, jenž prohlásil: „Váš vůdce je jeden, Kristus.“ — Mat. 23:10.

2. Proč uznávají svědkové Jehovovi Krista jako hlavu křesťanského sboru, ale jaké otázky si lze položit?

² O letnicích vydal apoštol Petr svědectví: „David skutečně nevystoupil do nebes, ale sám říká: ‚Jehova řekl mému Pánovi: „Seď po mé pravici, dokud nepoložím tvé nepřátele jako podnož k tvým nohám.“ ‘ Proto ať celý izraelský dům s jistotou pozná, že ho Bůh učinil i Pánem i Kristem, toho Ježíše, kterého jste přibili na kůl.“ (Sk. 2:34 až 36) Uznáváme-li, že v roce 33 n. l. byl Ježíš učiněn Pánem a hlavou sboru, máme snad sklon představovat si, že pasivně seděl po Jehovově pravici a očekával své dosazení na trůn v roce 1914? Jsme si plně vědomi toho, že Kristus od počátku aktivně vedl svůj sbor?

BOŽSKÉ PROSTŘEDKY PRO AKTIVNÍ VLÁDU

3. Co slíbil Ježíš poslat svým učedníkům? Jak víme, že nemluvil o osobě?

³ Večer před smrtí řekl Ježíš svým věrným apoštolům: „Je k vašemu prospěchu, že odcházím. Neodejdu-li totiž, pomocník k vám rozhodně nepřijde; ale jestliže skutečně odejdu, pošlu vám ho.“ (Jan 16:7) Nechystal se poslat osobu, ale činnou sílu. Jasně to řekl svým shromážděným učedníkům těsně před tím, než vystoupil do nebe: „Sesílám na vás to, co zaslíbil můj Otec. Vy však přebývejte ve městě, dokud nebudete oděni mocí z výše.“ — Luk. 24:49.

4. Jak byl od letnic používán svatý duch?

⁴ A Ježíšovi učedníci zůstali až do letnic v okolí Jeruzaléma. Toho dne „byli naplněni svatým duchem“, jak bylo slíbeno. Petr dosvědčil: „Protože [Ježíš] byl tedy vyvýšen na Boží pravici a dostal od Otce zaslíbeného svatého ducha, vylil to, co vidíte a slyšíte.“ (Sk. 2:4, 33) To byl prostředek, jímž Jehova zplodil tyto rané křesťany jako své duchovní syny. (Gal. 4:6) Mimoto obdržel Ježíš ducha od Otce jako prostředek, jímž by aktivně vládl svému sboru na zemi ze svého nebeského postavení po Boží pravici.

5, 6. a) Jaký jiný prostředek obdržel Kristus, aby mohl vládnout sboru na zemi? b) Uveď konkrétní příklady, jak Ježíš používal tento prostředek ve prospěch svých učedníků a na podporu kazatelského díla.

⁵ Apoštol Petr později napsal o Ježíšovi: „Je po Boží pravici, neboť odešel do nebe a byli mu podřízeni andělé a autority a moci.“ (1. Petra 3:22) Andělé jsou proto dalším prostředkem, který dal Jehova k dispozici Kristu, aby aktivně vedl křesťanský sbor.

⁶ Když tedy čteme v knize Skutků, že „Jehovův anděl“ nebo „Boží anděl“ podporoval křesťanské kazatelské dílo nebo zasáhl ve prospěch členů křesťanského sboru, máme všechny důvody věřit, že andělé jednali pod dohledem Krista Ježíše. (Sk. 5:19; 8:26; 10:3–7, 22; 12:7 až 11; 27:23, 24) Jako „archanděl Michael“ je Kristus velitelem andělů a používal je při aktivním vedení křesťanského sboru v prvním století n. l. — Juda 9; 1. Tes. 4:16.

VIDITELNÝ VEDOUCÍ SBOR

7. Jaký další prostředek používal Kristus, aby vedl svůj sbor, a jaké texty hovoří o tomto „dozorčím úřadu“?

⁷ Písmo také poukazuje, že Ježíš Kristus používal skupinu mužů jako vedoucí sbor, který měl řídit jeho sbor na zemi. Na počátku se tento vedoucí sbor zřejmě skládal jen z 11 apoštolů. Když hledali Jehovovu vůli ve věci náhrady za Jidáše Iškariotského, citoval Petr Žalm 109:8, kde stojí: „Jeho dozorčí úřad ať převezme jiný.“ Potom v modlitbě k Jehovovi požádali Petr a jeho druhové Boha, aby označil muže, „aby zaujal místo této služby a apoštolátu, od něhož se Jidáš odchýlil“. Matyáš byl jmenován, aby „byl připočten k jedenácti apoštolům“. — Sk. 1:20, 24–26.

8. Které dva rané příklady ukazují, jak Kristus používal členy viditelného vedoucího sboru?

⁸ První zaznamenaný případ, kdy 12 apoštolů uplatnilo tento „dozorčí úřad“ jako vedoucí sbor, bylo jmenování duchovně způsobilých mužů, aby sloužili svým bratrům v raném sboru. (Sk. 6:1–6) Druhý případ byl, když Filip začal kázat Krista Samaritánům. Kvůli tomu „apoštolové v Jeruzalémě. . . vyslali k nim Petra a Jana“. Teprve potom, co tito představitelé vedoucího sboru vložili na Samaritány ruce, ti „přijímali svatého ducha“. — Sk. 8:5, 14–17.

KRISTOVO OSOBNÍ VEDENÍ

9. Jednal Kristus vždy prostřednictvím andělů nebo vedoucího sboru? Uveď příklad.

⁹ Tak měl Kristus hned od počátku křesťanského sboru k dispozici svatého ducha, anděly a viditelný vedoucí sbor, aby mohl aktivně vést své učedníky na zemi. Příležitostně zasahoval i osobně. Osobně například obrátil Saula z Tarsu. (Sk. 9:3–6) Tři dny na to mluvil Ježíš přímo s „nějakým učedníkem“ jménem Ananiáš. Zjevil mu trojí poslání, které zamýšlí pro Saula, a prohlásil: „Tento muž je pro mne vyvolenou nádobou, aby nesl mé jméno národům a také králům a synům Izraele.“ (Sk. 9:10–15) Kristus povolal Saula pro určitou práci. Tak se stal Saul apoštolem neboli někým vyslaným; lépe byl znám jako apoštol Pavel.

10. Jak dohlížel Kristus osobně na kazatelské dílo?

¹⁰ Kristus osobně dohlížel na kazatelské dílo. Prostřednictvím svatého ducha, jehož obdržel od svého Otce Jehovy, dal podnět k Pavlovým misijním cestám a osobně se o ně zajímal. Čteme: „Svatý duch řekl: ‚Ze všech mi oddělte Barnabáše a Saula pro dílo, ke kterému jsem je povolal.‘ . . Tak byli tito muži vysláni svatým duchem, odešli do Seleukie a odtamtud se plavili“ na první misijní cestu. (Sk. 13:2–4) Svatý duch, Jehovova aktivní síla, nemohl ani něco ‚říkat‘ ani někoho ‚vyslat‘ sám od sebe. Ten, kdo ducha k řízení záležitostí používal, byl zjevně Kristus, hlava sboru.

11. Co se stalo během Pavlovy druhé misijní cesty? Jak to jasně ukazuje, že Ježíš používal ducha při řízení kazatelského díla?

¹¹ To, jak Ježíš používal ducha, aby aktivně vedl rané křesťany, je jasně ukázáno v líčení Pavlovy druhé misijní cesty. Když znovu navštívil sbory v Lykaonii (kraji v Malé Asii), jež byly založeny během první misijní cesty, hodlal zřejmě Pavel se svými společníky zamířit na západ přes římskou provincii Asii. Proč svůj plán neuskutečnili? „Protože jim svatý duch zabránil mluvit slovo v oblasti Asie.“ (Sk. 15:36, 40, 41; 16:1–6) Kdo však používal Jehovova svatého ducha, aby je vedl? Odpovídá následující verš: Když zamířili na sever a hodlali kázat v Bithynii, „Ježíšův duch jim to nedovolil“. (Sk. 16:7) Ano, Ježíš Kristus používal ducha, jehož přijal od Otce, aby aktivně řídil kazatelské dílo. On a jeho Otec Jehova chtěli, aby se dobré poselství rozšířilo do Evropy, a tak Pavel dostal vidění v tom smyslu. — Sk. 16:9, 10.

KRISTUS PODPOROVAL ČLENY VEDOUCÍHO SBORU

12, 13. Co se stalo při Pavlově první návštěvě v Jeruzalémě potom, co se stal křesťanem? Jak to ukázalo, že Kristus podporoval rozhodnutí odpovědných bratrů ve městě?

¹² V době, kdy apoštol Pavel prvně navázal spojení s učedníky v Jeruzalémě, zdráhali se pochopitelně sejít se s ním. „Barnabáš mu tedy přišel na pomoc a dovedl ho k apoštolům.“ (Sk. 9:26, 27) Pavel se také sešel s Ježíšovým nevlastním bratrem Jakubem, tou dobou jedním ze starších jeruzalémského sboru. (Gal. 1:18, 19) Následující pasáže ve Skutcích ukazují, že jeruzalémští starší se stali součástí vedoucího sboru raných křesťanů spolu s 12 apoštoly. — Sk. 15:2; 21:18.

¹³ Během svého dvoutýdenního pobytu v Jeruzalémě vydával Pavel svědectví řecky mluvícím Židům, „ti se ho však pokoušeli odstranit“. Lukáš dodává: „Když to bratři odhalili, dovedli ho do Cesareje a poslali do Tarsu.“ (Sk. 9:28–30) Kdo však byl za tímto moudrým rozhodnutím? Po létech, když Pavel vyprávěl o této epizodě ve svém životě, řekl, že se mu zjevil Ježíš a dal mu pokyn, aby rychle opustil Jeruzalém. Když Pavel namítal, Ježíš dodal: „Odejdi, protože tě vyšlu k vzdáleným národům.“ (Sk. 22:17–21) Kristus z výše bedlivě sledoval události a jednal jak prostřednictvím odpovědných bratrů v Jeruzalémě, tak přímo tím, že promluvil k Pavlovi.

14. Jak ukazuje srovnání zprávy ve Skutcích a v dopise Galaťanům, že Kristus řídil záležitosti ohledně schůzky vedoucího sboru v otázce obřízky?

¹⁴ Pozorné čtení Písma také jasně ukazuje, že Kristus byl za důležitou schůzkou vedoucího sboru, jež se konala, aby vyřešila otázku, zda se mají nežidovští křesťané podrobovat obřízce a Mojžíšovu Zákonu, nebo ne. Když vyvstala sporná otázka, pak podle knihy Skutků „zařídili [bezpochyby odpovědní členové neboli starší antiochijského sboru], aby Pavel, Barnabáš a někteří jiní z nich šli ohledně tohoto sporu k apoštolům a starším mužům v Jeruzalémě“. (Sk. 15:1, 2) Ale když Pavel vypráví o okolnostech, jež vedly k jeho cestě do Jeruzaléma a řešení sporné otázky o obřízce, říká: „Šel jsem. . . v důsledku zjevení.“ (Gal. 2:1–3; srovnej 1:12.) Jako činná hlava sboru si Kristus přál, aby tuto důležitou naukovou záležitost rozhodl celý viditelný vedoucí sbor. Prostřednictvím svatého ducha vedl mysl těchto oddaných mužů při rozhodování. — Sk. 15:28, 29.

NEOBVYKLÉ ROZHODNUTÍ

15, 16. a) Co žádal vedoucí sbor od Pavla, když se vrátil z třetí misijní cesty? b) Proč se může zdát tento pokyn neobvyklý a proč se jím Pavel řídil? c) Jaká otázka vyvstává?

¹⁵ Jiným zajímavým příkladem Kristova aktivního řízení věcí z nebe je to, co se stalo po Pavlově třetí misijní cestě. Lukáš vypráví, že po návratu do Jeruzaléma podal Pavel úplnou zprávu členům vedoucího sboru, kteří byli přítomni. Lukáš napsal: „Pavel s námi vešel k Jakubovi. Byli přítomni všichni starší muži. A pozdravil je a podrobně vyprávěl o věcech, které Bůh učinil mezi národy prostřednictvím jeho služby.“ (Sk. 21:17–19) Když shromážděný sbor vyslechl Pavla, dali mu jasný pokyn: „Udělej. . . to, co ti říkáme.“ Nařídili mu, aby šel do chrámu a veřejně dokázal, že neučí „všechny Židy mezi národy, aby odpadli od Mojžíše“, a neříká jim, „aby neobřezávali své děti ani nechodili podle slavnostních zvyků“. — Sk. 21:20–24.

¹⁶ Někdo by mohl pochybovat o moudrosti tohoto rozhodnutí. Jak jsme již viděli, o několik let dříve poslal Jakub a možná i jiní starší, přítomní při obou příležitostech, Pavla pryč z Jeruzaléma, protože „řecky mluvící Židé“ ho ohrožovali na životě. (Sk. 9:29) Přesto se nyní Pavel pokynem řídil v souhlasu s tím, co řekl v 1. Korinťanům 9:20. Podobné příčiny však mívají podobné následky. „Židé z [římské provincie] Asie“ vyvolali vřavu a pokusili se Pavla zabít. Jen rychlý zásah římských vojáků ho zachránil před ubitím. (Sk. 21:26 až 32) Kristus je přece hlavou sboru; proč tedy způsobil, aby vedoucí sbor poslal Pavla do chrámu?

17. Jak se toto zvláštní rozhodnutí ukázalo prozřetelné a co to naznačuje?

¹⁷ Odpověď vyplývá z toho, co se stalo druhou noc po Pavlově zatčení. Vydal předtím znamenité svědectví davu, který se jej pokoušel zabít, a druhý den též sanhedrinu. (Sk. 22:1–21; 23:1–6) Ale podruhé byl málem zabit. Té noci se mu však objevil Ježíš a řekl: „Buď dobré mysli! Jak jsi totiž důkladně svědčil o mně v Jeruzalémě, tak máš svědčit i v Římě.“ (Sk. 23:11) Vzpomeň si na trojí poslání, které Ježíš pro Pavla předpověděl. (Sk. 9:15) Pavel donesl Kristovo jméno „národům“ a „synům Izraele“, ale nyní přišel čas, aby vydal svědectví „králům“. Díky onomu rozhodnutí vedoucího sboru mohl Pavel vydat svědectví římským prokurátorům Felixovi a Festovi, králi Herodovi Agrippovi II. a nakonec římskému císaři Neronovi. (Skutky, kapitoly 24 až 26; 27:24) Kdo by pochyboval, že za tím vším stál Kristus?

KRISTUS STÁLE AKTIVNĚ VEDE SVŮJ SBOR

18. Co řekl Ježíš Kristus, než vystoupil do nebe?

¹⁸ Než opustil své učedníky a vystoupil na pravici svého Otce, prohlásil Ježíš Kristus: „Byla mi dána všechna autorita v nebi a na zemi. Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i svatého ducha a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A pohleďte, já jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ — Mat. 28:18–20.

19. Jak uplatňoval Kristus autoritu od Boha v prvním století? O čem se bude uvažovat v následujícím článku?

¹⁹ Kniha Skutků, jež vypráví o prvních rocích křesťanství, ukazuje zcela nepochybně, že Kristus používal svou autoritu tak, aby aktivně vedl svůj sbor na zemi. Činil to prostřednictvím svatého ducha, andělů a vedoucího sboru tvořeného dvanácti apoštoly a staršími jeruzalémského sboru. Ježíš prohlásil, že bude se svými učedníky až do závěru systému věcí, v němž jsme nyní. V následujícím článku uvidíme, jak je stále aktivní hlavou křesťanského sboru a jak dnes vede své „ovce“.

Kristovo aktivní vedení dnes

„Jsem s vámi po všechny dny až do závěru systému věcí.“ — MATOUŠ 28:20.

1. Jak svěřil Kristus svůj „majetek“ svým učedníkům?

KDYŽ Ježíš v roce 33. n. l. opouštěl své učedníky a vracel se do nebe, „svěřil jim svůj majetek“. K tomu patřilo, aby se stali „vyslanci, kteří zastupují Krista“, aby se chopili kazatelského díla, jež zahájil, a rozšířili je „do nejvzdálenější části země“. Než je opustil, dal jim pokyn: „Čiňte učedníky z lidí všech národů.“ Máme důkazy, že dával pozor, jak toto pověření plní? Rozhodně ano! — Mat. 25:14; 2. Kor. 5:20; Sk. 1:8; Mat. 28:19.

2. Co ukazuje, že Kristus bedlivě sledoval činnost sborů v prvním století?

² Po více než šedesáti letech od svého výstupu do nebe ukázal Kristus, že bedlivě sledoval činnost křesťanských sborů na zemi. Ve zjevení daném apoštolu Janovi, členovi vedoucího sboru v prvním století, poslal Ježíš Kristus poselství sedmi sborům v Malé Asii. Pěti z nich řekl: „Znám tvé skutky.“ A ukázal, že velmi dobře ví, co se děje ve zbylých dvou, ve Smyrně a v Pergamu. Každému sboru dal konkrétní povzbuzení a radu. Nemohly být vůbec na pochybách, kdo je jejich aktivním vůdcem. — Zjev. 1:11; 2:1–3:22.

3. Komu bylo ve skutečnosti určeno sedm poselství a co to dokazuje?

³ Těch sedm poselství se ovšem neomezovalo na sedm sborů v Asii. Znamenité rady a výstrahy, jež v nich byly obsaženy, platily všem sborům od prvního století až do „Pánova dne“, v němž se nyní nalézáme.a Kristovy oči přirovnané k „ohnivému plameni“ neustále pozorovaly, co se děje ve „všech sborech“. — Zjev. 1:10; 2:18, 23.

PÁN A JEHO OTROK

4. Jak Kristus ‚odešel do ciziny‘ a pak se „po dlouhé době“ vrátil?

⁴ Kristus se přirovnal k „člověku, který se chystal na cestu do ciziny, povolal své otroky a svěřil jim svůj majetek“, a pak dodal: „Po dlouhé době pán těch otroků přišel a účtoval s nimi.“ (Mat. 25:14, 19) V roce 33 n. l. Kristus „odešel do nebe“, kde usedl „po Boží pravici“. (1. Petra 3:22) „Po dlouhé době“, totiž po svém dosazení na trůn v roce 1914, začal Kristus ‚podmaňovat uprostřed svých nepřátel‘ tím, že svrhl satana a jeho démony k zemi. (Žalm 110:1, 2; Zjev. 12:7–9) Pak obrátil pozornost ke svým otrokům. Přišel čas, aby s nimi účtoval. Více než kdy jindy byl jejich aktivním vůdcem.

5. Kdy přišel čas účtování a jak byli odměněni věrní?

⁵ Novodobé dějiny Božího lidu ukazují, že tento čas účtování nastal v letech 1918–19. Podobenství o talentech znázorňuje, jak Pán účtuje s ostatkem svých pomazaných otroků. Budou se muset jednotlivě zodpovídat z toho, jak používali jeho majetek, ‚každý podle své vlastní schopnosti‘ nebo podle duchovních možností. Ti, kteří byli užiteční, vstoupili do radosti svého Pána, který jim řekl: „Byl jsi věrný nad málem. Ustanovím tě nad mnohým.“ — Mat. 25:15, 20–23.

6. Co kolektivně tvořili takoví věrní pomazaní křesťané a co jim svěřil jejich Pán?

⁶ Shledalo se, že takoví jednotliví pomazaní křesťané jsou věrnými vyslanci nyní panujícího krále, ochotnými činit učedníky pro svého Pána. Shledalo se, že kolektivně tvoří „otroka“, o němž řekl jejich Pán: „Kdo je ve skutečnosti věrný a rozvážný otrok, kterého jeho pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával pokrm v pravý čas? Šťastný je ten otrok, jestliže ho jeho pán najde při svém příchodu, že to tak dělá. Vpravdě vám říkám: Ustanoví ho nade vším svým majetkem.“ — Mat. 24:45–47.

7. a) Jak se od roku 1914 rozrostl Kristův „majetek“? b) Co ukazuje, že Kristus je také aktivním vůdcem „jiných ovcí“?

⁷ Kristův „majetek“ se od roku 1914 rozmnožil. Ježíš byl oděn „královskou mocí“, k čemuž patří větší autorita a rozsáhlejší odpovědnosti. (Luk. 9:11, 12) Nejprve shromáždil zbytek „synů království“, 144 000 pomazaných křesťanů, „koupených z lidstva“, aby se s ním stali králi a kněžími v nebi. (Mat. 13:38; Zjev. 14:1–4; 5:9, 10) Potom, jak ukázala historie od roku 1935, začal shromažďovat „velký zástup“ „jiných ovcí“, o nichž řekl: „I ty musím přivést.“ (Zjev. 7:9, 10; Jan 10:16) Ano, on přivádí tyto „ovce“ a stává se jejich aktivním vůdcem. Zajímavé je, že řecký text doslova znamená: „A ty je třeba, abych vedl.“ Jak dnes aktivně vede všechny své „ovce“?

DOZORCI V KRISTOVĚ PRAVICI

8, 9. a) Jaké vidění obdržel apoštol Jan? b) Co zobrazovalo sedm svícnů a sedm hvězd?

⁸ Apoštol Jan, člen vedoucího sboru raných křesťanů, obdržel vidění, v němž spatřil „sedm zlatých svícnů a uprostřed svícnů někoho jako syna člověka. . . A měl v pravici sedm hvězd.“ Ježíš Kristus Janovi vysvětlil: „Pokud jde o svatou tajnou věc sedmi hvězd, které jsi viděl na mé pravici, a sedmi zlatých svícnů: Sedm hvězd znamená anděly sedmi sborů a sedm svícnů znamená sedm sborů.“ — Zjev. 1:12 až 20.

⁹ Kniha „Tehdy je ukončeno Boží tajemství“ tuto pasáž komentuje: „Jsou takoví ‚andělé‘ neviditelní? Ne. Apoštol Jan obdržel celé Zjevení od Ježíše Krista prostřednictvím nebeského anděla a bylo by nerozumné, kdyby psal opět pro anděly v nebi, v neviditelné říši. Ti nepotřebují poselství psané sedmi sborům v Asii. Základní význam slova ‚anděl‘ je ‚posel, nositel poselství‘. . . Protože je těchto symbolických sedm hvězd vidět v Ježíšově pravici, jsou v jeho péči, patří mu a on je řídí; jeho ‚pravice‘ používané moci je schopná je řídit a chránit. . . Jeho ‚sedm svícnů‘ ve vidění ‚Pánova dne‘ zobrazovalo všechny věrné křesťanské sbory v dnešním, skutečném ‚Pánovu dnu‘ od roku 1914 n. l., a tak ‚sedm hvězd‘ symbolizuje všechny duchem zplozené, pomazané dozorce dnešních sborů, podobné andělům.“b — Str. 102–4, angl.

10. Jaký zvětšený „majetek“ byl svěřen do péče otroka?

¹⁰ Tito pomazaní dozorci v Kristově pravici jsou všichni částí kolektivního „otroka“, kterého ustanovil „nade vším svým majetkem“. Protože sám Pán otroka je od roku 1914 oděn rozsáhlejšími odpovědnostmi, ‚všechen jeho majetek‘ musí pro otroka zahrnovat mnohem víc věcí než v minulosti. Například jakožto „vyslanci, kteří zastupují Krista“, jsou členové ostatku nyní vyslanci panujícího Krále, který vládne zřízenému království. (2. Kor. 5:20) Byly jim svěřeny všechny duchovní věci, jež patří Pánu na zemi. Musí sloužit při splňování proroctví, která platí od zřízení království. K nim patří kázat „toto dobré poselství o království. . . po celé obydlené zemi na svědectví“. (Mat. 24:14) Více než kdy jindy musí stále činit „učedníky z lidí všech národů“, a tak shromažďovat nespočetný „velký zástup“. (Mat. 28:19, 20; Zjev. 7:9) Ano, tyto „žádoucí věci všech národů“ patří ke Kristovu zvětšenému „majetku“ na zemi. — Ag 2:7; 2:8, „KB“.

11. a) Co vyžaduje tento zvětšený „majetek“? b) Kdo řídí dílo a jak?

¹¹ To vše znamená víc práce pro kolektivního „otroka“, širší pole činnosti, jež se doslova rozprostírá po „celé obydlené zemi“. Vyžaduje to také rozsáhlejší ústředí a zařízení odboček pro dozor nad dílem a pro tisk a rozšiřování literatury ke kazatelské službě a k osobnímu studiu. Stejně jako v prvním století se tato práce koná pod aktivním vedením Ježíše Krista, který je obrazně „uprostřed svícnů“ neboli sborů. Řídí je prostřednictvím pomazaných dozorců, které symbolicky drží „v pravici“. (Zjev. 1:13, 16) Jako v raně křesťanských dobách tvoří skupina těchto pomazaných dozorců viditelný vedoucí sbor Kristova sboru na zemi. Jeho „pravice“ uplatňované moci řídí tyto věrné muže, když dohlížejí na dílo království.

PROSTŘEDNICTVÍM DUCHA

12, 13. a) Jaká otázka vzniká vzhledem k velkému růstu? b) Jak používá Kristus svého ducha, aby naplnil potřebu dozorců mezi svými učedníky na zemi?

¹² Nyní, když je „jiných ovcí“ víc než tři milióny a jsou organizovány asi do 52 000 sborů, je zřejmé, že pomazaný ostatek potřebuje pomoc v péči o Pánův pozemský majetek. Symboly při Památné slavnosti přijímá méně než 9 000 osob a mezi nimi je mnoho sester, proto nevychází ani jeden pomazaný dozorce na sbor. Znamená to, že Ježíš Kristus nevede sbory, kde není žádný duchem zplozený „anděl“ neboli ‚hvězda‘?

¹³ Rozhodně ne! Jak jsme viděli v předešlém článku, vedl Kristus aktivně svůj sbor v prvním století prostřednictvím svatého ducha. Dnes používá duchem zplozené členy vedoucího sboru ke jmenování dozorců vybraných z „jiných ovcí“. Ti musí odpovídat stejným požadavkům jako pomazaní starší. Jsou uvedeny v textech jako 1. Timoteovi 3:1–7 a Titovi 1:5–9. Tyto biblické požadavky na způsobilost byly napsány pod vedením svatého ducha. Doporučení a jmenování se konají po modlitbě a pod vedením svatého ducha. Takovým nepomazaným platí stejnou měrou Pavlova rada: „Dávejte pozor na sebe a na celé stádo, v němž vás svatý duch ustanovil jako dozorce.“ — Sk. 20:28.

14. a) Jak se již splňuje proroctví Izajáše 32:1, 2? b) Jak se musí všichni starší podřizovat Kristově „pravici“?

¹⁴ Tak používá panující král Ježíš Kristus v tisících sborů „jiné ovce“ jako „knížata“, aby chránili jeho „ovce“ před duchovním větrem, lijavcem a suchem. (Iz. 32:1, 2) Jako kdysi David, modlí se starší, ať jsou z pomazaných nebo z „jiných ovcí“, k Jehovovi: „Tvůj duch je dobrý; kéž mě vede do země přímosti.“ (Žalm 143:10) A Jehova jejich modlitbu vyslýchá. Prostřednictvím svého Syna jim dává svého ducha a Ježíš tento prostředek používá k aktivnímu vedení svých učedníků na zemi. Všichni starší se samozřejmě musí podřizovat Kristově „pravici“, totiž ovládání, vedení a řízení, jež uplatňuje prostřednictvím ducha a duchem zplozených členů vedoucího sboru.

PROSTŘEDNICTVÍM ANDĚLŮ

15. Jaký jiný prostředek má k dispozici Kristus, aby aktivně vedl své učedníky na zemi?

¹⁵ Předešlý článek se zmiňoval, že v prvním století byli používáni andělé, aby vedli a osvobozovali rané křesťany a pomáhali jim v kazatelském díle. Bylo by logické se domnívat, že náš panující král Ježíš Kristus již dnes anděly nepoužívá při aktivním vedení svých učedníků? Nejenže by to bylo nelogické, ale také nebiblické.

16, 17. Jaký důkaz máme, že Kristus používá anděly při žni „synů království“ a shromažďování „jiných ovcí“?

¹⁶ Podle Ježíšova podobenství o pšenici a plevelu přijde žeň „v závěru systému věcí“, který začal roku 1914. Během žně budou „synové království“ odděleni od „synů toho ničemného“. Koho bude Pán používat při žni? „Ženci jsou andělé.“ Kristus dodal: „Syn člověka vyšle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno, co působí klopýtání, a ty, kteří činí bezzákonnost.“ (Mat. 13:37–41) Kristus používá anděly, aby chránil své bratry na zemi.

¹⁷ Ale co „jiné ovce“? Používá Kristus anděly, aby byly shromážděny? Ovšem že ano. Jeho podobenství o ovcích a kozlech říká: „Až přijde Syn člověka ve své slávě a všichni andělé s ním, tehdy se posadí na svůj slavný trůn. A budou před něj shromážděny všechny národy a oddělí lidi jedny od druhých jako pastýř odděluje ovce od kozlů.“ (Mat. 25:31, 32) Kristus používá při tomto dělícím díle anděly. Jako vedl anděl Filipovy kroky k etiopskému eunuchovi, jsou i dnes hojná svědectví o tom, že Kristus používá anděly, aby vedli kroky jeho svědků k lidem podobným ovcím. Mnoho lidí dosvědčilo, že se modlili o pomoc těsně předtím, než svědek zaklepal na jejich dveře. — Sk. 8:26, 27.

ÚPLNÁ DŮVĚRA V KRISTOVO ŘÍZENÍ

18, 19. Čemu důvěřujeme na základě toho, co se dělo v prvním století?

¹⁸ V prvním století okolnosti vždy neumožňovaly, aby Kristus použil při řešení konkrétního problému vedoucí sbor v Jeruzalémě. Když byl Pavel sám na severu Malé Asie a potřeboval vědět, do kterého území nyní přejít, jednal Kristus prostřednictvím ducha. (Sk. 16:6 až 10) Dnes mají svědkové Jehovovi důvěru, že ti z jejich bratrů, kteří jsou vlivem pronásledování na čas odloučeni od vedoucího sboru, zůstávají nadále pod Kristovým aktivním vedením prostřednictvím ducha a andělské podpory.

¹⁹ V raných křesťanských dobách byla možná některá rozhodnutí vedoucího sboru v tom čase těžko pochopitelná. Tak tomu bezpochyby bylo, když byl Pavel poslán zpátky do Tarsu nebo když byl po své třetí misijní cestě poslán do chrámu. (Sk. 9:30; 21:23–25) Přesto byl za takovými rozhodnutími ve skutečnosti Kristus. (Sk. 22:17–21; 23:11) Dnes můžeme důvěřovat, že všechno, co Kristus dopustí mezi svými učedníky na zemi, má v sobě nějaký vznešený záměr stejně jako v prvním století.

20. O čem jsme přesvědčeni a k čemu jsme odhodláni?

²⁰ Když tedy čteme v Bibli, že Kristus je „hlava těla, sboru“, jsme přesvědčeni, že není hlavou pouze podle jména. (Kol. 1:18) Ze zkušenosti víme, že je skutečnou, aktivní hlavou. Když čteme knihu Skutků a vidíme, jak Kristus řídil záležitosti mezi ranými křesťany, můžeme pozorovat, že dnes používá stejné prostředky. Vidíme důkazy toho, že Kristus používá svého svatého ducha, anděly i „věrného a rozvážného otroka“ a jeho vedoucí sbor, aby jmenoval duchovně způsobilé starší. S důvěrou v Kristovo aktivní řízení jsme odhodláni dál ‚mluvit pravdu‘ a láskou růst „ve všem v toho, který je hlavou, Krista“. — Ef. 4:15.

[Poznámky pod čarou]