(9) Sym^{P. Vindob. G. 39777} uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného archaickými hebrejskými písmeny na těchto místech: Ža 69:13, 30, 31. Tento fragment pergamenového svitku, který obsahuje část Ža 69 v Symmachově překladu (Ža 68 v LXX), je uložen v Österreichische Nationalbibliothek ve Vídni a byl datován do třetího nebo čtvrtého století n. l. Uveřejnil jej dr. Carl Wessely v díle Studien zur Palaeographie und Papyruskunde, Lipsko, 1911, sv. XI, s. 171.

Zde uveřejňujeme reprodukci jednoho fragmentu tohoto svitku s Božím jménem.

(10) Ambrosian O 39 sup. uvádí Boží jméno v podobě tetragrammata psaného hebrejskými čtvercovými písmeny ve všech pěti sloupcích na těchto místech: Ža 18:30, 31, 41, 46; 28:6, 7, 8; 29:1, 1, 2, 2, 3, 3; 30:1, 2, 4, 7, 8, 10, 10, 12; 31:1, 5, 6, 9, 21, 23, 23, 24; 32:10, 11; 35:1, 22, 24, 27; 36:nad, 5; 46:7, 8, 11; 89:49 (ve sloupcích 1, 2 a 4), 51, 52. Tento kodex datovaný do konce devátého století n. l. má pět sloupců. První sloupec obsahuje transliteraci hebrejského textu do řečtiny, druhý sloupec obsahuje řecký překlad Aquilův, třetí sloupec obsahuje řecký překlad Symmachův,