BYL to zlověstný začátek. „Teď jsem hlava tohoto domu a ty mě nebudeš štvát svou nedochvilností,“ křičel Jan na svou novomanželku Zuzanu.a Řval na ni více než tři čtvrtě hodiny a požadoval, aby celou tu dobu zůstala sedět na gauči. Urážlivá řeč začala být běžnou součástí jejich manželství. Žel, Janovo zlostné chování se stupňovalo. Práskal dveřmi, tloukl do kuchyňského stolu, divoce jezdil autem a přitom bouchal do volantu, a tudíž ohrožoval život jiných lidí.

Lidé často také příliš neuvažují o následcích. Za neovládaný hněv se možná bude muset platit. Jaké jsou například zjevné následky toho, když se manžel na manželku rozzlobí tak, že pěstí prorazí stěnu? Poškození majetku, možná zranění ruky. Ale co ještě? Jak zapůsobí jeho řádění na lásku a úctu, kterou k němu manželka chová? Stěna se dá opravit za několik dní a ruka se snad zahojí za pár týdnů, ale jak dlouho bude trvat, než se mu podaří znovu získat důvěru a úctu jeho manželky?

Podařilo se Janovi, o němž již byla zmínka, aby ovládl své emoce? Dokázal zbrzdit svůj rychlý pád do neštěstí? Žel, křik se vystupňoval ve strkání a rýpání, a ukazování prstem vedlo k doslovnému bolestivému dloubání. Jan se pečlivě vyhýbal místům na Zuzanině těle, která byla dobře vidět, a snažil se své jednání utajit. Nakonec se však uchýlil ke kopání, bití, tahání za vlasy a ještě horšímu jednání. Zuzana situaci řešila rozlukou.