Mít prospěch z Ježíšových znázornění

Po proslovu, který Ježíš pronesl k zástupům na břehu jezera, přicházejí k němu učedníci a jsou zvědaví na jeho novou vyučovací metodu. Již předtím slyšeli, jak užíval podobenství, ale nikdy v takové míře. Proto se ptají: „Proč k nim mluvíš a používáš podobenství?“

Jedním důvodem je, aby splnil prorocká slova: „Chci otevřít ústa v podobenstvích, chci zvěstovat věci utajené od založení.“ Má však k tomu ještě další důvody. Jeho podobenství pomáhají zjevit postoj srdce lidí.

Většina lidí se o Ježíše zajímá v podstatě jen proto, že umí mistrovsky vyprávět a že působí zázraky, ne proto, že by mu měli sloužit jako Pánu a nesobecky ho následovat. Nechtějí se dát ničím vyrušovat ve svém názoru na věci ani ve svém způsobu života. Nechtějí, aby jeho poselství proniklo tak hluboko.

Proto Ježíš říká: „Proto k nim mluvím a používám podobenství, protože hledí a hledí marně, slyší a slyší marně, ani smysl toho nechápou; a plní se na nich Izajášovo proroctví, které říká: ‚. . . Vždyť srdce těchto lidí se stalo nevnímavým.‘ “

Ježíš pokračuje: „Šťastné jsou však vaše oči, protože se dívají, a vaše uši, protože slyší. Vpravdě vám totiž říkám: Mnozí proroci a spravedliví toužili vidět věci, na které se díváte, a neviděli je, a slyšet věci, které slyšíte, a neslyšeli je.“

Ano, dvanáct apoštolů a ti, kteří jsou s nimi, mají vnímavé srdce. Ježíš proto říká: „Vám je dáno porozumět posvátným tajemstvím nebeského království, ale těm lidem to není dáno.“ Ježíšovi učedníci toužili po porozumění, a proto jim Ježíš vysvětluje podobenství o rozsévači.

Ježíš si přeje, aby lidé jeho podobenstvím rozuměli a mohli předávat pravdu druhým. „Je snad lampa přinášena, aby byla dána pod odměrný koš nebo pod lůžko?“ říká. Ne, je „přinášena, aby byla dána na stojan“. Proto Ježíš dodává: „Věnujte pozornost tomu, co slyšíte.“