Symbiózy

12. Co je symbióza? Uveď některé příklady.

¹² V mnoha případech se zdá, že dva živé organismy byly zkonstruovány tak, aby žily společně. Takové případy partnerství se nazývají symbióza (spolužití).

14. Jaká zvláštní opatření a mechanismy užívají květy, aby přilákaly hmyz, který by je opylil?

¹⁴ Hmyz a květy často pracují společně. Hmyz opyluje květy, jejichž pyl a nektar mu opět slouží jako potrava. Některé květy tvoří dva druhy pylu. Jeden slouží k oplodnění, druhý je sterilní, ale živí se jím hmyz, který tyto květy navštěvuje. Mnohé květy mají zvláštní značky a vůni, aby pomohly hmyzu najít nektar. Hmyz opyluje květy jen tak mimochodem. Mnohé květy mají spouštěcí mechanismus. Jakmile se hmyz dotkne spouště, je poprášen pylem z prašníků.

15. Jak je u podražce zajištěno opylení cizím pylem a které otázky přitom vznikají?

¹⁵ U jednoho druhu podražce například neexistuje samoopylování, takže hmyz musí přinést pyl z jiného květu. Květ rostliny je obalen rourkovitým listem, který je pokryt vrstvou vosku. Hmyz, který je lákán vůní květu, dosedne na list a sklouzne po této skluzavce do komůrky na dně. Tam přijmou zralé blizny pyl, který přinesl hmyz, takže dojde k opylení. Chloupky a povoskované boční stěny však drží hmyz ještě tři dny v zajetí. Mezitím uzraje vlastní pyl květu a popráší hmyz. Teprve nyní chloupky ochabnou a naleštěná skluzavka se skloní až do vodorovné polohy. Hmyz vychází a letí s novou zásobou pylu k jinému květu podražce, aby jej opylil. Třídenní návštěva mu nevadí, protože hoduje na nektaru, který je tam pro něj přichystán. Děje se to všechno náhodou? Nebo je to dobře promyšleno?

16. Jak dochází k opylení u některých pořičů a u jiného druhu orchideje?

¹⁶ Některé druhy pořiče (rod Ophrys z čeledi vstavačovitých, druh orchideje) mají na korunních plátcích kresbu celé vosí samičky, s očima, tykadly i křídly. Květ dokonce šíří vůni samičky připravené k páření. Vosí sameček přilétá, aby se pářil, popráší však pouze květ pylem. Jiná orchidea, a to z rodu Coryanthes, obsahuje kvašený nektar, který působí, že se včela začne na nožkách potácet, sklouzne do nádobky naplněné tekutinou a jediný způsob, jak se z ní může dostat, je, že se protáhne pod prašníkem, přičemž je poprášena pylem.