• Celosvětová zpráva
    Ročenka svědků Jehovových 2007

    • Kazachstán

      Ve městě Rudnyj se jeden průkopník setkal s mladým mužem Nikolajem, který projevil zájem o domácí biblické studium. Ale mělo to jeden háček. Nikolaj žil se svou rodinou ve vzdálené vesnici a své příbuzné v Rudném jezdíval navštívit jen zřídkakdy. Bratr se ho tedy zeptal, zda by za ním mohl přijet, ale Nikolaj vysvětlil, že jeho rodná vesnice leží 200 kilometrů daleko a je velmi těžké se tam dostat.

      Bratr si přesto Nikolajovu adresu poznamenal a slíbil, že za ním přijede. Připravil se na cestu a pozval dalšího bratra a dvě sestry z místního sboru, aby jeli s ním. O dva týdny později nastoupili do vlaku. Když dorazili do stanice, která byla nejblíže Nikolajově vesnici, zjistili, že je před nimi ještě 18 kilometrů a že se tam žádným veřejným dopravním prostředkem nedostanou. Neměli tedy na vybranou a museli jít pěšky. Nebylo to snadné, protože byla zrovna zima a foukal ledový vítr. Po nějaké chvíli je předjel traktor, který vezl cisternu na mléko, a zastavil. Řidič jim nabídl, že je sveze — uvnitř cisterny! Zvěstovatelé si mysleli, že si dělá legraci, ale cisterna byla prázdná a uvnitř bylo sucho, a tak si do ní vlezli. I když bylo v cisterně zima, zvěstovatelé byli alespoň chráněni před lezavým větrem. Řidič řekl, že je může dovézt sedm kilometrů od cíle jejich cesty a že dál už budou muset po svých. Zbývajících sedm kilometrů k Nikolajově vesnici potom šli další dvě hodiny.

      Když Nikolaj a jeho žena Valja uviděli bratry a sestry u svých dveří, byli velmi překvapeni a zároveň měli velkou radost. Pomohli svým hostům, aby se zahřáli, a nabídli jim něco k jídlu. Pak následoval biblický rozhovor. Po dvou týdnech tam bratři z Rudného přijeli znovu. Onen průkopník vzpomíná: „Nikolaj nás vyzvedl na nádraží. Mnoho lidí z vesnice si chtělo s ‚těmi, kdo přijeli v cisterně na mléko‘, popovídat, a tak Nikolaj udělal seznam, podle kterého se s námi měli zájemci postupně setkat. Každý z těch, kdo byli na seznamu, ve stanovenou dobu skutečně přišel a souhlasil s biblickým studiem.“ Časem prakticky všichni, kdo v té vesnici začali studovat Bibli, udělali pěkné duchovní pokroky. Po dvou letech byli Nikolaj a Valja pokřtěni. Dnes jsou jejich dva synové nepokřtěnými zvěstovateli a Nikolaj byl nedávno v této odloučené skupině jmenován starším.