Za Jobovou zkouškou stál Satan

3. Co víme o Jobovi a proč se stal cílem Satanova útoku?

³ Patriarcha Job byl bohatý a vlivný muž, který se v životě řídil vysokými mravními měřítky. Druzí si ho zjevně vážili jako dobrého rádce, který pomáhal potřebným. Ale co bylo nejdůležitější, Job projevoval zbožnou bázeň. Je popsán jako muž, který „se prokázal být bezúhonný a přímý a bál se Boha a odvracel se od špatného“. Cílem útoku Satana Ďábla se nestal kvůli svému bohatství nebo postavení, ale kvůli své oddanosti Bohu. (Job 1:1; 29:7–16; 31:1)

4. Co to znamená být ryzí?

⁴ Úvodní vyprávění v knize Job popisuje, jak se andělé v nebi shromáždili před Jehovou. Vstoupil mezi ně i Satan a Joba obvinil. (Přečti Joba 1:6–11.) Ačkoli se zmínil i o Jobově bohatství, zaměřil se hlavně na to, aby zpochybnil jeho ryzost. Výraz „ryzost“ v sobě nese myšlenku přímosti, bezúhonnosti, spravedlnosti a nevinnosti. Když Bible označuje někoho za ryzího, znamená to, že takový člověk je celým srdcem oddán Jehovovi.

5. Co Satan tvrdil o Jobovi?

⁵ Satan tvrdil, že Job Boha neuctívá z ryzích, ale ze sobeckých pohnutek. Prohlásil, že Job bude Bohu věrně sloužit jen do té doby, dokud mu bude žehnat a chránit ho. Jehova chtěl na toto obvinění poskytnout odpověď, a tak Satanovi dovolil, aby tohoto věrného muže vyzkoušel. K čemu to vedlo? Během jednoho dne se Job dozvěděl, že přišel o svůj dobytek, že byli zabiti téměř všichni jeho služebníci a že zahynuly i jeho děti. (Job 1:13–19) Vedl Satanův útok k tomu, že Job přestal být Bohu věrný? Inspirovaná zpráva popisuje, jak Job tváří v tvář tomuto neštěstí reagoval. Řekl: „Jehova dal a Jehova vzal. Ať je Jehovovo jméno nadále požehnáno.“ (Job 1:21)

6. (a) Co se stalo, když se andělé opět shromáždili před Jehovou? (b) Koho měl Satan na mysli, když zpochybnil Jobovu ryzost?

⁶ Později, když se andělé opět shromáždili před Jehovou, Satan Joba znovu obvinil a řekl: „Kůži za kůži, a všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše. Napřáhni, prosím, pro změnu svou ruku a dotkni se až jeho kosti a jeho těla a viz, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ Všimni si, že Satan svoje obvinění rozšířil. Když řekl, že „všechno, co člověk má, dá ve prospěch své duše“, napadl ryzost nejen Joba, ale každého člověka, který Jehovu uctívá. Jehova pak Satanovi dovolil, aby Joba postihl bolestivou nemocí. (Job 2:1–8) Tím ale Jobova zkouška neskončila.

Vžij se do Jobovy situace

7. Jak k Jobově náročné situaci ještě přispěla jeho manželka a tři „těšitelé“?

⁷ Jobova zkouška postihla na začátku stejným způsobem i jeho manželku. Smrt všech dětí a ztráta veškerého bohatství pro ni musela být zdrcující. Jistě také těžce prožívala to, že jejího manžela postihla bolestivá nemoc. Nakonec Jobovi zoufale řekla: „Ještě se pevně držíš své ryzosti? Proklej Boha a zemři!“ Za Jobem pak přišli tři muži, Elifaz, Bildad a Cofar, údajně proto, aby mu poskytli útěchu. Prokázali se však jako „obtížní těšitelé“, protože jejich uvažování bylo klamné. Například Bildad řekl, že Jobovy děti možná jednaly špatně a smrt si zasloužily. Elifaz zase naznačil, že Jobovo utrpení je trestem za jeho minulé hříchy. Dokonce vyjádřil pochyby, zda si Bůh vůbec váží těch, kdo se snaží ryzost zachovat. (Job 2:9, 11; 4:8; 8:4; 16:2; 22:2, 3) Job se však ani pod tak velkým tlakem své ryzosti nevzdal. Přestože neměl pravdu, když „prohlašoval za spravedlivou svou vlastní duši spíše než Boha“, v této zkoušce zůstal Bohu věrný. (Job 32:2)

Ďábel tvrdil, že oddaný Boží služebník Job nezůstane ryzí, když přijde o své bohatství. Job však v této zkoušce zachoval Bohu věrnost. Satan pak tvrdil, že lidé se od Boha odvrátí, když budou trpět po fyzické stránce. Job sice trpěl, ale své ryzosti se nevzdal. Tento věrný muž tak i přes svou nedokonalost dokázal, že Satan je lhář.

Mezi shromážděním v nebi zmíněným v Jobovi 1:6 a tím, o kterém se píše v Jobovi 2:1, uplynula určitá doba, během níž byl Job těžce zkoušen. Díky tomu, že zůstal věrný, mohl Jehova Satanovi říct: „Ještě pořád se [Job] pevně drží své ryzosti, ačkoli mě proti němu podněcuješ, abych ho polykal bez příčiny.“ Satan přesto neuznal, že jeho obvinění bylo falešné. Právě naopak — požadoval, aby byl Job vystaven další kruté zkoušce. A tak Ďábel vyzkoušel Joba v době, kdy byl bohatý, i v době, kdy byl bez prostředků. Jasně se ukázalo, že ani s chudými lidmi, ani s těmi, které postihlo nějaké neštěstí, Satan nemá žádný soucit. Každého, kdo je ryzí, nenávidí. (Job 2:3–5) Job svou věrností nepochybně dokázal, že Satan je lhář.

Job se zastával Jehovova jména

16. Jaký postoj měl Job k Jehovovi?

¹⁶ Job Boží jméno používal a také ho chválil. Přestože ho zdrtila zpráva o smrti jeho dětí, nepřipsal Jehovovi nic zlého. I když se mylně domníval, že za jeho neštěstím stojí Bůh, přesto se jeho jména zastával. Později prohlásil: „Pohleď, bázeň před Jehovou — to je moudrost, a odvrátit se od špatného je porozumění.“ (Job 28:28)

17. Díky čemu dokázal Job zachovat ryzost?

¹⁷ Díky čemu dokázal Job zachovat ryzost? Díky tomu, že si k Jehovovi vytvořil blízký osobní vztah, a to ještě před tím, než na něj dolehly všechny ty nešťastné události. I když nic nenaznačuje, že by věděl o tom, co se v nebi mezi Satanem a Jehovou odehrálo, byl rozhodnut zůstat věrný. Prohlásil: „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (Job 27:5) Jak si Job takový vztah k Bohu vytvořil? Určitě rád rozjímal o tom, co slyšel o Božím jednání s Abrahamem, Izákem a Jákobem, kteří byli jeho vzdálenými příbuznými. A když pozoroval stvoření, mohl díky tomu poznat mnoho Jehovových vlastností. (Přečti Joba 12:7–9, 13, 16.)

18. (a) Jak Job prokázal oddanost Bohu? (b) Jak můžeme Jobův vynikající příklad napodobovat?

¹⁸ To, co se Job dozvěděl o Jehovovi, v něm probudilo touhu dělat mu radost. Pro případ, že by členové jeho rodiny udělali něco, co by se Bohu nelíbilo, nebo „prokleli Boha ve svém srdci“, pravidelně za ně přinášel oběti. (Job 1:5) I když byl těžce zkoušen, nepřestal Jehovu chválit za dobré věci. (Job 10:12) Je pro nás opravdu vynikajícím příkladem. I my musíme pravidelně přijímat poznání o Jehovovi a jeho záměru. Když budeme mít ve zvyku studovat Bibli, chodit na shromáždění, modlit se a kázat dobrou zprávu, náš vztah k Jehovovi poroste. Při oznamování jeho jména chceme dělat všechno, co je v našich silách. Stejně jako Jehovu těšil ryzí postoj Joba, těší ho, když ryzost zachovávají jeho dnešní služebníci.