Jobova ryzost — Proč je tak pozoruhodná?
„Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ — JOB 27:5.
1. Kdo byl Job a jak víme, že byl skutečnou osobou?
JOB byl vynikajícím mužem v dějinách. Nejenže měl velký hmotný majetek, ale vážili si ho jako soucitného soudce a předáka. Bible říká, ze „se stal největším ze všech Orientálců“. (Job 1:3; 29:12–25) Spolu s Noemem a Danielem je označen jako velmi spravedlivý muž. (Ezek. 14:14, 20) Bible také představuje Joba jako příklad k následování pro křesťany a tím ukazuje, že byl skutečnou historickou osobou. — Jak. 5:11.
2. Jak můžeme určit, kdy Job podstoupil zkoušky od satana?
2 Job žil v zemi Uc, nynější Arábii. Přestože nebyl Izraelita, uctíval Jehovu. Na to právě Jehova upozornil satana. Boží prohlášení, že „na zemi není nikdo jako on, muž bezúhonný a přímý“, zjevuje, že v oné době nežil žádný jiný vynikající Boží služebník. (Job 1:8) Jobovy zkoušky způsobené satanem musely tedy nastat v době, kdy jeho vzdálení bratranci Izraelité byli v egyptském otroctví — v letech po smrti význačného zachovatele ryzosti Josefa, čili po roce 1657 př. n. l. a dříve než Mojžíš nastoupil svou dráhu ryzosti.
3. Kdo napsal knihu Job a proč k tomu mohl získat potřebné informace?
3 Knihu zřejmě napsal Mojžíš. O Jobových zkouškách se mohl dozvědět, když byl roku 1553 př. n. l. nucen opustit Egypt a usídlil se v Midianu, nedaleko země Uc. (2. Mojž. 2:15–25; Sk. 7:23–30) Job v té době dožíval přidaných 140 let života, jimiž mu Jehova požehnal. (Job 42:16) Později, když se ke konci svého putování pustinou Izraelité přiblížili k zemi Uc, mohl se Mojžíš doslechnout o posledních letech Jobova života a o jeho smrti.
Jobovo omezené poznání
4. a) Odkud zřejmě pocházelo Jobovo poznání o Jehovovi a proč byl nepochybně ve styku s Abrahamovými a Izákovými potomky? b) Jak se stal Job mužem vynikající ryzosti?
4 Když byl Job zkoušen, jeho poznání Boha a jeho předsevzetí bylo omezené, protože ještě nebyla zaznamenána žádná část Bible. Job však jistě něco věděl o tom, jak Jehova jednal s Abrahamem, Izákem, Jákobem a Josefem. Job byl zřejmě potomkem Abrahamova bratra Nachora přes Nachorova prvorozeného Uce. Navíc, Ucovým bratrem byl Betuel, otec Izákovy manželky Rebeky a pradědeček Josefa. (1. Mojž. 22:20–23) Job si nepochybně cenil veškerého poznání, které měl o Jehovových stycích s Abrahamem a jeho potomky, a úzkostlivě se snažil líbit se Jehovovi. Tak se stal Job mužem vynikající ryzosti, mužem bezúhonným a zcela oddaným Jehovovi.
5. Co zejména činí Jobovu ryzost tak vynikající?
5 Nedlouho po Josefově smrti v Egyptě se Jobova ryzost stala v neviditelných nebesích předmětem sporu mezi Jehovou Bohem a satanem. Avšak Job nic nevěděl o této rozepři, která se soustředila okolo jeho ryzosti. A právě to, že nevěděl, proč trpí, činí Jobovu ryzost tak pozoruhodnou. Avšak Jehova nechal Mojžíše zaznamenat podrobnosti sporu o Jobovu ryzost k užitku všech pozdějších Božích služebníků.
Sporná otázka Jobovy ryzosti
6. a) Jak zjevilo shromáždění v nebi, že mezi Bohem a satanem existuje sporná otázka? b) Kdy tato sporná otázka vznikla a co zahrnovala?
6 Kniha Job odkrývá závoj neviditelnosti a zprostředkuje nám pohled na shromáždění andělů, kteří se sešli před Jehovou Bohem. Tam Jehova připomíná satanovi, jenž je také přítomen, že „na zemi není nikdo jako [Job], muž bezúhonný a přímý, který se bojí Boha a odvrací se od špatného“. (Job 1:8) Zjevně existuje sporná otázka, která se dotýká i Jobovy ryzosti. Není však nová. Tato sporná otázka byla nepřímo vyřčena, když satan odvrátil Adama a Evu od Boha a ve skutečnosti řekl: ‚Jen mi dej možnost, a já dokážu odvrátit kohokoli od služby tobě.‘ — 1. Mojž. 3:1–6.
7. Jak musel satan vysvětlit Jobovu ryzost a jakou výzvu přednesl Bohu?
7 Nyní musí satan před tímto shromážděním nějak vysvětlit Jobovu ryzost. „Bojí se Job Boha zbytečně?“ ptá se. „Nepostavil jsi ty sám plot okolo něho a okolo jeho domu a okolo všeho, co kolem má? . . . Ale napřáhni prosím pro změnu ruku,“ vyzývá satan, „a dotkni se všeho, co má, a uvidíš, zdali tě neprokleje přímo do obličeje.“ — Job 1:9–11.
8. a) Jak reagoval Bůh na satanovu výzvu? b) Jaké strašné rány uštědřil satan Jobovi?
8 Jehova přijímá satanovu výzvu. Plně důvěřuje Jobově ryzosti a odpovídá satanovi: „Pohleď, všechno, co má, je ve tvé ruce. Jen proti němu samotnému nenapřahuj ruku!“ (Job 1:12) Satan rychle stíhá Joba ranami. Sabejští nájezdníci odvlékají 1 000 Jobových volů a 500 oslic a pobíjejí všechny jejich ošetřovatele až na jednoho. Potom posílá satan oheň z nebe, aby strávil 7 000 Jobových ovcí i s jejich ošetřovateli, a ušetří jen jednoho. Pak satan způsobí, že tři tlupy Kaldejců odvlekou 3000 Jobových velbloudů a zabijí všechny jejich ošetřovatele s výjimkou jednoho. Nakonec pošle satan silný vítr, který udeří do domu, kde hoduje deset Jobových dětí, a ony všechny zahynou. Ti, kteří pohromy přežili, pak rychle za sebou přinášejí Jobovy strašlivé zprávy. — Job 1:13–19.
9. Zejména proč byla Jobova neštěstí těžko snesitelná? Jak na ně přesto reagoval?
9 Jaké neštěstí! I kdyby Job chápal, co je způsobilo, nesl by je těžko. Ale on nechápe. Neví, že se kolem něho soustředil spor v nebi a že Jehova ho používá, aby dokázal, že existují osoby, které budou lpět na své ryzosti navzdory všemu nespravedlivému utrpení, které jim satan může způsobit. Přesto, stižen zármutkem, a dokonce v domnění, že Bůh je nějak odpovědný za jeho ztráty, Job volá: „Jehova dal a Jehova vzal. Ať je Jehovovo jméno nadále požehnáno.“ — Job 1:20–22.
10. a) Jaký další ústupek ohledně Joba žádal satan a proč mu byl Jehova ochoten vyhovět? b) Co způsobil zubožený stav, do něhož byl Job přiveden?
10 Jaké pokoření je to pro satana, když mu Jehova na dalším shromáždění andělů připomene ohledně Joba: „Ještě pořád se drží své ryzosti.“ Ale satan se nevzdává. Nyní se holedbá, že Job prokleje Boha do obličeje, dostane-li on, satan, příležitost zasáhnout Jobovo tělo. Jehova důvěřuje Jobově ryzosti natolik, že dává satanovi svolení, a pouze ho varuje, aby Joba nepřipravil o život. Satan tedy ‚stihne Joba zhoubným vředem od chodidla nohy až po temeno hlavy‘. (Job 2:1–8) Job se dostává do stavu tak odpuzujícího zubožení, že před ním příbuzní a přátelé utíkají a bývalí známí se mu posmívají. — Job 12:4; 17:6; 19:13–19; 30:1, 10–12.
11. Jakou další ránu musel Job nést a proč byla jeho ryzost tak pozoruhodná tváří v tvář všem jeho těžkostem?
11 Pak ještě jedna rána: Víra Jobovy manželky slábne. Říká mu: „Ještě se držíš své ryzosti? Proklej Boha a zemři!“ Ale on odpovídá: „Jako mluví jedna z bláznivých žen, tak mluvíš i ty. Budeme přijímat od pravého Boha jen to, co je dobré, a nebudeme přijímat i to, co je špatné?“ Jak říká zpráva, ‚v tom všem Job nehřeší svými ústy‘. (Job 2:9, 10) A když si připomeneš, že důvod jeho utrpení je mu utajen, je jeho ryzost opravdu pozoruhodná!
Jiný způsob útoku
12. a) Kdo byli muži, kteří přišli Joba utěšovat? b) Jak použil satan tyto muže, aby Joba ještě dále zkoušel?
12 Ale satan neskončil. Povolává tři muže, údajně moudré, kteří Joba buď osobně znali, nebo slyšeli o jeho pověsti, že je „největším ze všech Orientálců“. Zřejmě jsou o dost starší než Job. (Job 1:3; 15:10; 32:6) Dva z nich jsou vzdálení příbuzní. Temanita Elifaz je Abrahamovým potomkem skrze Esauova vnuka Temana a Šuchita Bildad je potomkem Abrahamova syna Šuacha. (Job 2:11; 1. Mojž. 36:15; 25:2) Cofarův původ je nejistý. Ti tři přicházejí naoko Joba utěšit, ale ve skutečnosti je satan používá ve snaze podlomit Jobovu ryzost. Stejně, jako političtí vyšetřovatelé vydávající se za přátele podrývají loajalitu vězňů a obracejí je proti jejich vlastní vládě, doufal satan, že jeho „utěšitelé“ obrátí Joba proti jeho Bohu. — Job 16:2, 3.
13. a) Co učinili Jobovi návštěvníci po svém příchodu? b) Kdy začala rozmluva a jak se vyvinula?
13 Když přijdou, stráví tři návštěvníci sedm dní a sedm nocí mlčenlivým pozorováním Jobovy mučivé bolesti a krajního ponížení. (Job 2:12, 13) Nakonec se Elifaz, zřejmě nejstarší, ujímá slova a udává tón i obecný námět hovoru, z něhož se vyvine debata ve třech kolech. Elifazova řeč, stejně jako řeči jeho společníků, jež následují, se skládají převážně z obžalob. Po řeči každého z žalobců odpovídá Job a vyvrací jejich argumenty. Cofar se třetího kola debaty neúčastní, zřejmě soudí, že už nemá co dodat. Cofar tedy pronáší jen dvě řeči, kdežto Elifaz a Bildad po třech.
14. Jaké argumenty používali ti tři proti Jobovi a jak použil satan podobnou taktiku vůči Ježíšovi?
14 Elifazovy řeči jsou delší a jeho jazyk je poněkud mírnější. Bildadova řeč je kousavější a Cofarova ještě víc. Jejich argumenty jsou zchytrale vypracovány tak, aby splnily satanův záměr zlomit Jobovu ryzost. Často pronášejí pravdivá fakta, ale souvislosti a uplatnění jsou nesprávné. Stejnou taktiku použil satan proti Ježíšovi. Citoval text Písma, který říká, že Boží anděl by ochránil Božího služebníka před úhonou, a vyzval Ježíše, aby prokázal, že je Božím synem, tím, že se vrhne dolů s chrámu. (Mat. 4:5–7; Žalm 91:11, 12) Job čelil takovému satanskému rozumování po delší dobu.
15. Co bylo podle Elifaza zdrojem Jobových těžkostí?
15 Elifaz ve své úvodní řeči dokazuje, že Jobovy těžkosti jsou Boží odplatou za jeho hříchy. „Který nevinný kdy zahynul?“ táže se. „Podle toho, co jsem viděl, ti, kteří vymýšlejí to, co ubližuje, a ti, kteří zasévají těžkosti, sklidí to sami.“ (Job 4:7, 8) Pak Elifaz pokračuje tím, že Bůh nedůvěřuje svým služebníkům. „Svým sluhům on vůbec nevěří,“ říká Elifaz, „a své [anděly] obviňuje z nedostatečnosti. Oč více pak ty, kteří bydlí v hliněných domech.“ — Job 4:18, 19.
16. Jak pokračoval v Elifazově útoku Bildad a jaké nesprávné znázornění použil?
16 Ve slovním útoku pokračuje Bildad. „Jestliže jsi ryzí a přímý,“ říká, „tak by se [Bůh] pro tebe nyní probudil a jistě by obnovil tvé spravedlivé místo pobývání.“ Bildad poznamenává, že papyrus a rákos bez vody usychají a hynou, a činí pravdivý závěr, že totéž se stane všem, „kteří zapomínají na Boha“. Ale jak se mýlí, když toto znázornění uplatňuje na Joba a dodává: „Pomine naděje odpadlíka.“ — Job 8:6, 11–13.
17. Jaké důrazné poznámky připojil Cofar?
17 Cofarovy poznámky jsou ještě důraznější. ‚Kdyby jen Bůh promluvil a pověděl ti, co si myslí,‘ říká vlastně. ‚Bůh ví, co jsi udělal. Trestá tě mnohem méně, než zasloužíš. Zbav se svých hříchů a opusť všechnu svou špatnost, a pak budeš mít bezpečí a mnoho přátel.‘ — Job 11:4–6, 14–20.
18. Jak pokračovali ti tři v útoku na Joba ve druhém kole debaty?
18 Ve druhém kole debaty Elifaz pokračuje v útoku na Jobovu ryzost. ‚Vždyť Bůh nedůvěřuje ani svým andělům, oč méně někomu, jako jsi ty! Ničema má vždycky těžkosti.‘ (Job 15:14–16, 20) Bildad, rozhněvaný tím, že Job vytrvale vzdoruje jejich argumentům, vlastně říká: ‚Tvé světlo bude uhašeno. Vymře veškerá památka na to, že jsi byl. To se děje těm, kteří zapomínají na Boha.‘ (Job 18:5, 12, 13, 17–21) Cofar se s narážkou na Jobův někdejší blahobyt táže: ‚Nevíš snad, že radostné volání ničemných je krátké a radování odpadlíka je na okamžik? Nebe odkrývá provinění ničemných.‘ — Job 20:4, 5, 26–29.
19. a) Jakou hodnotu má podle Elifaza lidská ryzost pro Boha? b) Jak dokončil Bildad slovní útok na Joba?
19 Elifaz otvírá třetí kolo otázkou: ‚Může mít jakýkoli člověk hodnotu pro Boha? I kdybys byl bezúhonný, měl by z toho Bůh prospěch? Vrať se k Bohu,‘ říká, ‚a urovnej své záležitosti. Pak budeš obnoven.‘ (Job 22:2, 3, 21–23) Bildad dokončuje slovní útok. ‚Kdo na zemi se může chlubit, že je čistý?‘ ptá se. ‚Bůh je tak slavný, že i měsíc a hvězdy jsou pro něho méně než nic. Oč méně je člověk, který je před jeho zrakem pouhý červ!‘ — Job 25:2–6.
Jobova obrana a náprava
20. a) Jak odpověděl Job na tvrzení, že utrpení je Božím trestem za hříchy? b) K čemu byl Job odhodlán a jak víme, že Bohu skutečně záleželo na jeho ryzosti?
20 Přes své strašné utrpení nepodléhá Job nikdy ani na okamžik klamným argumentům svých mučitelů. Jestliže je utrpení trestem od Boha za hříchy, ptá se: „Proč jen ničemní zůstávají na živu, zestárli a stali se též nadřazenými jměním?“ (Job 21:7–13) A na rozdíl od toho, co říkají Jobovi žalobci, váží si Jehova opravdu těch, kteří zachovávají ryzost a tím dávají odpověď na satanovo popichování, že dokáže kohokoli odvrátit od služby Bohu. (Přísl. 27:11; Žalm 41:12, 41:13, „KB“) Job důvěřuje ve svou ryzost a volá: „Dokud nevydechnu naposled, nepřipravím se o svou ryzost!“ (Job 27:5) Ne, neudělal nic, čím by si zasloužil to, co ho postihlo.
21. Co řekl Elihu Jobovým falešným utěšitelům a jaké potřebné napomenutí dal Jobovi?
21 Každé slovo této dlouhé debaty pozorně vnímá mladík Elihu. Nyní promlouvá a říká Jobovým falešným utěšitelům, že ničím, co řekli, neprokázali, že Job je hříšník. (Job 32:11, 12) Potom se Elihu obrací k Jobovi a říká: „Zvuk tvých slov jsem slyšel stále: ‚Jsem čistý, bez přestupku; čistý jsem a nemám provinění. Pohleďte, nachází si příležitosti k odporu vůči mně, pokládá mě za svého nepřítele.‘. . . v tom jsi nebyl v právu.“ (Job 33:8–13; 6:29; 13:24, 27; 19:6–8) Ano, Job projevil příliš velkou starost o ospravedlnění vlastní ryzosti. Přesto přitom nikdy neodsoudil Boha ani neztratil důvěru, že Bůh učiní, co je správné.
22. a) Jak odpověděl Job, když vyslechl Jehovu? b) Co žádal Bůh od Jobových falešných žalobců a jaký byl konečný výsledek pro Joba?
22 Když Elihu dokončuje svou řeč, přichází bouře a sám Jehova promlouvá z vichřice: „Kdože to zatemňuje radu slovy bez poznání? Přepaž si bedra . . . Dovol, abych se tě tázal, a ty mě informuj.“ Po vyslechnutí Jehovy uznává Job, že mluvil zbrkle, bez plného poznání, a činí pokání „v prachu a popeli“. Pak Jehova veřejné odsuzuje Elifaza a jeho dva společníky a poučuje Joba, aby se za ně přimluvil. Poté se Job uzdravuje a je mu požehnáno sedmi syny a třemi krásnými dcerami a dvojnásobkem hospodářských zvířat, než měl předtím. Job žije ještě 140 let a umírá „starý a spokojený se dny“. — Job 38:1–4; 42:1–17.
23. Jak by měla Jobova ryzost působit na nás?
23 Job byl vpravdě pozoruhodným mužem ryzosti! Nemohl vědět, že se stal terčem satanovy ničemné výzvy. To ještě více zdůrazňuje jeho ryzost, i v domněnce, že všechno jeho utrpení pochází od Boha, nezapřel Boha ani ho neproklel. Jaké poučení je to pro nás, kteří známe zdroj zkoušek své ryzosti! Jistě by nás měl Jobův příklad pohnout, abychom postupovali kupředu v Jehovově díle bez ohledu na to, co na nás může uvalit Boží protivník.
Můžeš odpovědět?
◆ Čím je Jobova ryzost tak pozoruhodná?
◆ Kdo navštívil Joba a v co doufal satan?
◆ Jaké argumenty používali ti tři proti Jobovi?
◆ Jak se hájil Job, ale jak byl napomenut?
◆ Jaký byl konečný výsledek pro Joba a jak by to mělo působit?