Jehova svůj lid zkrášluje světlem

„Povstaň, ženo, rozlévej světlo, neboť tvé světlo přišlo a Jehovova sláva, ta tě ozářila.“ (IZAJÁŠ 60:1)

1, 2. (a) V jakém stavu je lidstvo? (b) Kdo je zodpovědný za tmu, která je ve světě?

„KDYBYCHOM jen měli někoho takového, jako byl Izajáš či svatý Pavel!“ posteskl si ve čtyřicátých letech dvacátého století americký prezident Harry Truman. Proč tato slova pronesl? Uvědomoval si, že svět v jeho době potřeboval vůdčí osobnost s vysokou morálkou. Lidstvo tehdy mělo za sebou nejtemnější období dvacátého století, druhou světovou válku. A přestože už válka skončila, mír ve světě nebyl. Temnota přetrvávala. Svět je v temnotě stále, i po 57 letech od konce války. Kdyby prezident Truman žil dnes, jistě by viděl, že vůdčí osobnosti s takovou morálkou, jakou měl Izajáš nebo Pavel, jsou stále zapotřebí.

² Ať už to prezident Truman tušil nebo ne, o temnotě, která sužuje lidstvo, apoštol Pavel mluvil a varoval před ní ve svých spisech. Pavel své spoluvěřící například upozornil: „Nezápasíme proti krvi a tělu, ale proti vládám, proti autoritám, proti světovládcům této tmy, proti ničemným duchovním silám v nebeských místech.“ (Efezanům 6:12) Těmito slovy ukázal nejen to, že ví o duchovní tmě, která obestírá svět, ale také že ví, kdo za ní stojí — mocné démonské síly označené jako ‚světovládci‘. Jsou-li za tmu ve světě zodpovědné mocné duchovní bytosti, co mohou lidé dělat, aby ji rozptýlili?

3. Co Izajáš předpověděl pro věrné lidi, přestože je lidstvo ve tmě?

³ Také Izajáš mluvil o temnotě, která sužuje lidstvo. (Izajáš 8:22; 59:9) Pod inspirací však pro naši dobu předpověděl, že i v tomto temném období Jehova způsobí, že vyhlídky lidí, kteří milují světlo, budou zářivé. Dnes tu s námi Pavel ani Izajáš sice osobně nejsou, ale máme jejich inspirované spisy, které nás vedou. Chceme-li poznat, jaké požehnání je přichystáno pro ty, kdo milují Jehovu, zamysleme se nad Izajášovými prorockými slovy zaznamenanými v 60. kapitole jeho knihy.

Prorocká žena rozlévá světlo

4, 5. (a) Co Jehova ženě přikazuje a jaký slib jí dává? (b) Jaké vzrušující informace obsahuje 60. kapitola Izajáše?

⁴ První slova 60. kapitoly Izajáše jsou adresována ženě, která je ve velmi žalostné situaci. Leží v temnotě tváří k zemi. Temnotu však náhle prořízne světlo a Jehova zvolá: „Povstaň, ženo, rozlévej světlo, neboť tvé světlo přišlo a Jehovova sláva, ta tě ozářila.“ (Izajáš 60:1) Přišel čas, aby žena povstala a odrážela Boží světlo, Boží slávu. Proč? Odpověď dostáváme v následujícím verši: „Pohleď, tma totiž přikryje zemi a hustá temnota národnostní skupiny; tebe však bude ozařovat Jehova a bude na tobě vidět jeho vlastní sláva.“ (Izajáš 60:2) Žena uposlechne Jehovův příkaz a je ujištěna o tom, jaký úžasný výsledek to přinese. Jehova říká: „Národy jistě půjdou k tvému světlu a králové k jasu tvé záře.“ (Izajáš 60:3)

⁵ Vzrušující slova těchto tří veršů jsou úvodem a zároveň shrnutím toho, o čem pojednává zbývající část 60. kapitoly Izajáše. Tato kapitola předpovídá, co bude prorocká žena prožívat, a vysvětluje, co můžeme dělat, abychom přebývali v Jehovově světle, i když lidstvo sužuje temnota. Co však znamenají symboly použité v těchto třech úvodních verších?

6. Kdo je žena z 60. kapitoly Izajáše a kdo ji představuje na zemi?

⁶ Ženou z Izajáše 60:1–3 je Sion, Jehovova nebeská organizace duchovních tvorů. Na zemi je dnes Sion představován zbývajícími z ‚Božího Izraele‘, tedy mezinárodním sborem křesťanů, kteří jsou pomazáni duchem a mají naději na to, že budou s Kristem vládnout v nebi. (Galaťanům 6:16) Tento duchovní národ má mít celkem 144 000 příslušníků, a novodobé splnění 60. kapitoly Izajáše se soustřeďuje na ty z nich, kdo žijí na zemi v „posledních dnech“. (2. Timoteovi 3:1; Zjevení 14:1) Proroctví také hodně mluví o společnících těchto pomazaných křesťanů, o ‚velkém zástupu‘ ‚jiných ovcí‘. (Zjevení 7:9; Jan 10:16)

7. V jakém stavu byl Sion v roce 1918 a jak to bylo předpověděno v proroctví?

⁷ Stalo se už někdy, že ‚Boží Izrael‘ ležel v temnotě, jak to předstiňuje žena z proroctví? Ano, stalo se to před více než 80 lety. Během první světové války se pomazaní křesťané velmi namáhali, aby dílo vydávání svědectví pokračovalo. Ale v roce 1918, tedy v posledním roce války, se organizované kazatelské dílo v podstatě zastavilo. Joseph F. Rutherford, který na celosvětové kazatelské dílo dohlížel, a další významní křesťané byli na základě falešných obvinění odsouzeni na mnoho let do vězení. Jak prorocky popisuje kniha Zjevení, tehdejší pomazaní křesťané leželi jako mrtvoly „na široké cestě velkého města, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma a Egypt“. (Zjevení 11:8) To byla pro Sion představovaný jeho pomazanými dětmi na zemi skutečně temná doba.

8. K jaké dramatické změně došlo v roce 1919 a co tato změna přinesla?

⁸ V roce 1919 však nastala dramatická změna. Jehova vylil na Sion světlo. Ti z Božího Izraele, kteří přežili, povstali a začali odrážet Boží světlo tím, že se znovu nebojácně pustili do ohlašování dobré zprávy. (Matouš 5:14–16) Tito křesťané obnovili svou horlivost, a díky tomu byli k Jehovovu světlu přitahováni další lidé. Zpočátku byli noví příchozí pomazáváni jako další příslušníci Božího Izraele. U Izajáše 60:3 se o nich mluví jako o králích, protože mají být spoludědici s Kristem v Božím nebeském Království. (Zjevení 20:6) Později začal být k Jehovovu světlu přitahován velký zástup jiných ovcí. To jsou „národy“, o nichž se v proroctví mluví.

Děti přicházejí domů

9, 10. (a) Jaká pozoruhodná podívaná ženu potěšila a co je tím předobrazeno? (b) Proč se Sion může radovat?

⁹ Jehova nyní začíná postupně zjevovat podrobnosti k tomu, co bylo načrtnuto u Izajáše 60:1–3. Dává ženě další příkaz. Poslechněme si jeho slova: „Pozvedni své oči všude kolem a viz!“ Žena poslechne a spatří potěšující podívanou. Její děti přicházejí domů. Verš dále říká: „Sebrali se všichni; přišli k tobě. Tvoji vlastní synové stále zdaleka přicházejí, a tvé dcery, o něž se bude pečovat po boku.“ (Izajáš 60:4) Díky celosvětovému dílu ohlašování Království, dílu, které začalo v roce 1919, se službě pro Jehovu začaly věnovat tisíce dalších lidí. I oni se stali ‚syny‘ a ‚dcerami‘ Sionu, pomazanými členy Božího Izraele. Jehova tedy přivedl poslední ze 144 000 ke světlu a tím Sion zkrášlil.

¹⁰ Dokážete si představit, jakou radost musel Sion pociťovat, když své děti měl zase u sebe? Jehova však Sionu dává další důvody k radosti. Čteme: „V tom čase uvidíš a jistě se rozzáříš a tvé srdce se opravdu zatřese a rozšíří, protože k tobě zamíří bohatství moře; jmění národů, to k tobě přijde.“ (Izajáš 60:5) V souladu s těmito prorockými slovy proudí od 30. let dvacátého století k Sionu zástupy křesťanů s pozemskou nadějí. Vycházejí z „moře“ lidstva odcizeného Bohu a představují jmění národů. Jsou to „žádoucí věci všech národů“. (Ageus 2:7; Izajáš 57:20) Povšimněme si také, že tyto „žádoucí věci“ nepřicházejí sloužit Jehovovi tak, jak každý sám uzná za vhodné. Ne, přispívají ke kráse Sionu tím, že přicházejí uctívat Jehovu se svými pomazanými bratry a stávají se s nimi „jedním stádem jednoho pastýře“. (Jan 10:16)

K Sionu přicházejí obchodníci a pastýři

11, 12. Popiš zástupy směřující k Sionu.

¹¹ Toto předpověděné shromažďování má za následek nebývalý vzrůst v počtu těch, kdo chválí Jehovu. Tak to předpovídají dále uvedená slova proroctví. Představte si, že stojíte s prorockou ženou na hoře Sion. Co vidíte, když se podíváte k východu? „Vzdouvající se spousta velbloudů tě pokryje, mladí velbloudí samci z Midianu a z Efy. Všichni ze Šeby — ti přijdou. Ponesou zlato a vonnou pryskyřici. A budou ohlašovat Jehovovy chvály.“ (Izajáš 60:6) Zástupy obchodníků se svými karavanami velbloudů se ubírají po cestách vedoucích do Jeruzaléma. Velbloudi jsou jako záplava přikrývající zemi. Obchodníci přinášejí cenné dary, „zlato a vonnou pryskyřici“. Přicházejí k Božímu světlu, aby mohli Jehovu veřejně velebit, „ohlašovat Jehovovy chvály“.

¹² Na cestě ale nejsou jen obchodníci. K Sionu přicházejí ve velkém množství také pastýři. Proroctví dále říká: „Všechna kedarská stáda bravu — seberou se k tobě. Nebajotští berani — budou ti sloužit.“ (Izajáš 60:7a) Kmeny pastevců přicházejí do svatého města, aby Jehovovi předložily to nejlepší ze svých stád. Dokonce nabízejí, že oni sami budou Sionu sloužit. Jak Jehova přijme tyto cizince? Sám Bůh odpovídá: „Se schválením přijdou na můj oltář a zkrášlím svůj vlastní dům krásy.“ (Izajáš 60:7b) Jehova dobrotivě přijímá oběti a službu těchto cizinců. Jejich přítomnost zkrášluje jeho chrám.

13, 14. Co se blíží od západu?

¹³ Nyní se ohlédněte a podívejte se na obzor na západě. Co vidíte? V dálce to vypadá, jako by se nad hladinou moře rozprostíral bílý oblak. Jehova vyslovuje otázku, která vás přirozeně napadá: „Kdo jsou ti, kdo přilétají právě jako oblak a jako holubice k otvorům své ptačí budky?“ (Izajáš 60:8) Jehova si také sám odpovídá: „Ve mne budou stále doufat ostrovy, a také taršišské lodě jako zprvu, aby zdaleka přivezly tvé syny a s nimi jejich stříbro a jejich zlato jménu Jehovy, tvého Boha, a Izraelova Svatého, neboť tě zkrášlí.“ (Izajáš 60:9)

¹⁴ Dokážete si to představit? Bílý oblak se přibližuje, a vypadá to, jako by daleko na západě byl hrozen bílých teček připomínající hejno ptáků letících nad vlnami. Když se ale dostanou blíž, vidíte, že to jsou lodě s rozvinutými plachtami, do nichž se opírá vítr. K Jeruzalému připlouvá tolik lodí, že připomínají hejno holubic. Loďstvo připlouvá z dalekých přístavů maximální rychlostí a přiváží do Jeruzaléma věřící lidi, kteří chtějí uctívat Jehovu.

Jehovova organizace se rozrůstá

15. (a) Jaký rozmach předpovídají slova u Izajáše 60:4–9? (b) Jakého ducha projevují praví křesťané?

¹⁵ Verše 4 až 9 jsou působivým prorockým vykreslením celosvětového rozmachu, k němuž dochází od roku 1919. Proč Jehova požehnal Sionu takovým vzrůstem? Protože od roku 1919 Boží Izrael poslušně a důsledně rozlévá Jehovovo světlo. Povšimli jste si však, že podle 7. verše ti, kdo jsou noví, ‚přicházejí na Boží oltář‘? Oltář je tam, kde jsou předkládány oběti, a tento rys proroctví nám připomíná, že ke službě pro Jehovu oběti patří. Apoštol Pavel napsal: „Snažně [vás] prosím..., abyste předkládali svá těla jako živou, svatou, Bohu přijatelnou oběť, jako posvátnou službu se svou silou rozumu.“ (Římanům 12:1) V souladu s Pavlovými slovy se praví křesťané nespokojují pouze s tím, že by jednou za týden zašli na bohoslužbu. Na podporu čistého uctívání vynakládají svůj čas, energii a prostředky. Cožpak přítomnost těchto oddaných ctitelů nezkrášluje Jehovův dům? Izajášovo proroctví uvedlo, že to tak bude. A my si můžeme být jisti, že tito horliví ctitelé jsou zase krásní v Jehovových očích.

16. Kdo pomohl s obnovovacími pracemi ve starověku a kdo to dělá dnes?

¹⁶ Nově příchozí chtějí pracovat. Proroctví pokračuje: „Tvé zdi opravdu postaví cizinci a jejich vlastní králové ti budou sloužit.“ (Izajáš 60:10) Při prvním splnění těchto slov, v době, kdy se Izraelité vrátili do Jeruzaléma z vyhnanství v Babylóně, králové a další lidé z národů skutečně pomáhali při obnově chrámu a města. (Ezra 3:7; Nehemjáš 3:26) V novodobém splnění je pomazaný ostatek při budování pravého uctívání podporován velkým zástupem. Členové velkého zástupu pomáhají upevňovat křesťanské sbory a tak posilují „zdi“ Jehovovy organizace, která se podobá městu. Také se podílejí na doslovném stavebním díle — na výstavbě sálů Království, sjezdových sálů a domovů betel. Všemi těmito způsoby podporují své pomazané bratry, kteří se starají o potřeby rozrůstající se Jehovovy organizace.

17. Například jakým způsobem Jehova zkrášluje svůj lid?

¹⁷ Závěrečná slova u Izajáše 60:10 jsou skutečně povzbudivá. Jehova říká: „Ve svém rozhořčení tě totiž nejprve udeřím, ale ve své dobré vůli se nad tebou jistě smiluji.“ Ano, v letech 1918 a 1919 Jehova svůj lid opravdu ukáznil. To je ale minulost. Nyní je čas pro to, aby Jehova svým pomazaným služebníkům a jejich společníkům z řad jiných ovcí projevoval milosrdenství. Dokladem toho, že je to pravda, je mimořádný vzrůst, kterým Jehova žehná svým služebníkům a kterým je jakoby ‚zkrášluje‘.

18, 19. (a) Co Jehova slibuje v souvislosti s těmi, kdo přicházejí do jeho organizace? (b) Co se můžeme dozvědět ze zbývajících veršů Izajášovy 60. kapitoly?

¹⁸ Každým rokem se k Jehovově organizací připojují statisíce nových ‚cizinců‘ a tuto možnost má ještě mnoho dalších. Jehova říká Sionu: „Tvé brány skutečně zůstanou neustále otevřeny; nebudou se zavírat dokonce ve dne ani v noci, aby se ti přinášelo jmění národů, a vedení budou poskytovat jejich králové.“ (Izajáš 60:11) Někteří odpůrci se tyto „brány“ snaží zavřít, ale my víme, že nemohou mít úspěch. To, že brány zůstanou otevřeny, řekl samotný Jehova. Vzrůst bude pokračovat.

¹⁹ Jehova v těchto posledních dnech svému lidu žehná a zkrášluje ho ještě jinými způsoby. Zbývající verše Izajášovy 60. kapitoly prorocky odhalují, o jaké způsoby jde.

Jehovova sláva září na Boží lid

„Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito.“ (IZAJÁŠ 60:20)

1. Jak Jehova žehná svým věrným ctitelům?

„JEHOVA má zalíbení ve svém lidu. Mírné zkrášluje záchranou.“ (Žalm 149:4) To prohlásil starověký žalmista a historie může pravdivost jeho slov pouze potvrdit. Pokud jsou Jehovovi ctitelé věrní, Bůh o ně pečuje, pomáhá jim a chrání je. Ve starověku jim dával vítězství nad jejich nepřáteli. Dnes jim pomáhá zůstat duchovně silnými a ujišťuje je o záchraně na základě Ježíšovy oběti. (Římanům 5:9) Dělá to proto, že jsou v jeho očích krásní.

2. Čím si jsou Boží služebníci jisti, i když narážejí na odpor?

² Ti, kdo ve světě ponořeném do tmy ‚žijí ve zbožné oddanosti‘, samozřejmě narážejí na odpor. (2. Timoteovi 3:12) Jehova si však odpůrců všímá a varuje je: „Kterýkoli národ a kterékoli království, jež ti nebude sloužit, totiž zahyne; a národy zcela jistě propadnou zpustošení.“ (Izajáš 60:12) Odpor proti křesťanům má dnes mnoho forem. V některých zemích se odpůrci snaží upřímné křesťany omezit v jejich uctívání Jehovy nebo se snaží jejich činnost zakázat. Jinde fanatici fyzicky napadají Jehovovy služebníky a pálí jejich majetek. Pamatujme však na to, že Jehova již rozhodl, jak to dopadne se všemi snahami protivit se jeho vůli. Odpůrci prohrají. Ti, kdo bojují proti Sionu, který je na zemi představován svými dětmi, nemohou uspět. Není to snad od našeho vznešeného Boha Jehovy povzbudivé ujištění?

Požehnání nad veškeré očekávání

3. K čemu je přirovnána krása a činorodost Jehovových ctitelů?

³ Pravdou je, že v posledních dnech tohoto systému věcí Jehova žehná svým ctitelům nad jejich veškeré očekávání. Jehova zejména postupně zkrášlil své místo uctívání a ty, kdo na tomto místě nosí jeho jméno. Podle Izajášova proroctví říká Sionu: „Přijde k tobě samotná sláva Libanonu, jalovec, jasan a cypřiš současně, aby zkrášlily místo mé svatyně; a místo svých nohou, to oslavím.“ (Izajáš 60:13) Na hory pokryté zdravými lesy je nádherný pohled. Bujné stromy jsou tedy vhodnými symboly krásy a plodnosti, a proto předstiňují krásu a činorodost Jehovových ctitelů. (Izajáš 41:19; 55:13)

4. Co je „svatyně“ a „místo [Jehovových] nohou“ a jak byly zkrášleny?

⁴ Co je míněno tím, když se u Izajáše 60:13 mluví o ‚svatyni‘ a ‚místu Jehovových nohou‘? Tato vyjádření se vztahují na nádvoří Jehovova velkého duchovního chrámu, který slouží k tomu, aby lidé mohli prostřednictvím Ježíše Krista uctívat Jehovu. (Hebrejcům 8:1–5; 9:2–10, 23) Jehova vyjádřil svůj záměr oslavit tento duchovní chrám tím, že přivádí lidi ze všech národů, aby přišli a uctívali ho tam. (Ageus 2:7) Sám Izajáš již dříve viděl, jak na horu Jehovova vyvýšeného uctívání proudí zástupy lidí ze všech národů. (Izajáš 2:1–4) O několik století později apoštol Jan ve vidění spatřil „velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků“. Tito lidé stáli ‚před Božím trůnem; a prokazovali Bohu dnem i nocí posvátnou službu v jeho chrámu‘. (Zjevení 7:9, 15) Tato proroctví se plní v dnešní době, a tak je Jehovův dům zkrášlován přímo před našima očima.

5. Jakou obrovskou změnu k lepšímu zažily děti Sionu?

⁵ Pro Sion je toto všechno obrovská změna k lepšímu. Jehova říká: „Místo aby ses prokázala být zcela opuštěná a nenáviděná a nikdo by neprocházel, vystavím tě dokonce jako předmět hrdosti na neurčitý čas, jako jásot po generaci za generací.“ (Izajáš 60:15) Na konci první světové války ‚Boží Izrael‘ skutečně zažil období opuštěnosti. (Galaťanům 6:16) Skutečně se cítil ‚zcela opuštěný‘, protože jeho děti na zemi jasně nechápaly, jaká je vzhledem k nim Boží vůle. Později, v roce 1919, však Jehova své pomazané služebníky oživil a od té doby jim žehná úžasným duchovním blahobytem. Není snad slib v tomto verši také důvodem k radosti? Jehova bude na Sion pohlížet jako na „předmět hrdosti“. Ano, děti Sionu a samotný Jehova budou na Sion hrdí. Sion bude ‚jásotem‘, důvodem k nezměrné radosti. A nebude to jen krátkodobá záležitost. Příznivé postavení Sionu, který je představován svými pozemskými dětmi, bude trvat „po generaci za generací“. Nikdy neskončí.

6. Jak praví křesťané používají prostředky, jimiž disponují národy?

⁶ Poslechněme si nyní další Boží slib. Jehova se obrací k Sionu a říká: „Opravdu budeš sát mléko národů a prsy králů budeš sát; a jistě poznáš, že já, Jehova, jsem tvůj Zachránce, a Jákobův Mocný je tvůj Výkupce.“ (Izajáš 60:16) V jakém smyslu Sion pije „mléko národů“ a saje „prsy králů“? Tato slova znamenají, že pomazaní křesťané a jejich společníci z řad ‚jiných ovcí‘ používají na podporu čistého uctívání prostředky, jimiž národy disponují. (Jan 10:16) Díky finančním prostředkům od ochotných dárců se velké kazatelské a vyučovací dílo vykonává na mezinárodní úrovni. Moudré využívání moderní techniky umožňuje vydávat Bible a biblickou literaturu ve stovkách jazyků. Také díky tomu je dnes biblická pravda dostupná více lidem než kdykoli předtím v dějinách. Občané nesčetných národů se dozvídají, že Jehova, který vykoupil své pomazané služebníky z duchovního zajetí, je skutečně Zachráncem.

Organizační pokrok

7. Jaký úžasný pokrok zažívají děti Sionu?

⁷ Jehova Bůh zkrášluje svůj lid ještě jiným způsobem. Žehná mu organizačním pokrokem. U Izajáše 60:17 čteme: „Místo mědi přinesu zlato a místo železa přinesu stříbro a místo dřeva měď a místo kamenů železo; a pokoj určím jako tvé dozorce a spravedlnost jako ty, kdo ti přidělují úkoly.“ Když se měď nahradí zlatem, je to samozřejmě vylepšení, a totéž platí i o těch ostatních zmíněných materiálech. V souladu s tím Boží Izrael v posledních dnech zažívá nepřetržitá organizační vylepšení. Uvažujme o několika příkladech.

8–10. Popiš některá organizační vylepšení, ke kterým došlo od roku 1919.

⁸ Před rokem 1919 byly sbory Božího lidu spravovány staršími a diákony, kteří byli demokraticky zvoleni sborem. Od uvedeného roku „věrný a rozvážný otrok“ jmenoval v každém sboru ředitele služby, který měl dohlížet na činnost související s kazatelskou službou. (Matouš 24:45–47) V mnoha sborech se však toto opatření příliš neosvědčilo, protože někteří volení starší plně nepodporovali křesťanské kazatelské dílo. V roce 1932 tedy sbory dostaly pokyn, aby starší a diákony už nevolily, ale aby zvolily muže, kteří by ve služebním výboru spolupracovali s ředitelem služby. To bylo jako „měď“ místo „dřeva“ — velké vylepšení.

⁹ V roce 1938 se sbory na celém světě rozhodly přijmout vylepšené uspořádání, které více odpovídalo Písmu. Správa sboru byla svěřena skupinovému služebníkovi a dalším služebníkům. Ti všichni byli jmenováni pod dohledem věrného a rozvážného otroka. Nebyly již žádné další volby. Tak byl každý služebník ve sboru jmenován teokraticky. To bylo jako „železo“ místo „kamenů“ nebo jako „zlato“ místo „mědi“.

¹⁰ Pokrok od té doby nepřestává. V roce 1972 se například ukázalo, že způsobu, jak byly spravovány křesťanské sbory v prvním století, by více odpovídal takový dohled nad sborem, který by byl vykonáván prostřednictvím spolupracující rady teokraticky jmenovaných starších, přičemž žádný starší by neměl větší autoritu než ostatní. A přibližně před dvěma lety se učinil další krok vpřed. Došlo k úpravě ve správních radách určitých zákonných korporací. Díky této úpravě se vedoucí sbor může více soustředit na duchovní zájmy Božího lidu a nemusí být rozptylován běžnými právními záležitostmi.

11. Kdo stojí za organizačními změnami, které zažívá Jehovův lid, a k čemu tyto změny vedou?

¹¹ Kdo stojí za těmito progresivními změnami? Je to Jehova Bůh. Říká, že to bude on, kdo ‚přinese zlato‘. A je to také on, kdo dále říká: „Pokoj určím jako tvé dozorce a spravedlnost jako ty, kdo ti přidělují úkoly.“ Ano, Jehova je zodpovědný za dohled nad svým lidem. Předpověděný pokrok v organizačních postupech je dalším způsobem, jak zkrášluje svůj lid. Díky tomu zažívají svědkové Jehovovi v mnoha ohledech požehnání. U Izajáše 60:18 čteme: „V tvé zemi již nebude slyšet násilí, plenění nebo zhroucení uvnitř tvých hranic. A jistě nazveš své vlastní zdi Záchrana a své brány Chvála.“ To jsou opravdu nádherná slova. Jak se ale splnila?

12. Proč mezi pravými křesťany převládá pokoj?

¹² Praví křesťané pozorně očekávají pokyny a vedení od Jehovy. Izajáš předpovídá, k čemu to povede: „Všichni tvoji synové budou vyučeni Jehovou a pokoj tvých synů bude hojný.“ (Izajáš 54:13) Jehova na svůj lid také působí svým svatým duchem, přičemž jedním z ovoce tohoto ducha je pokoj. (Galaťanům 5:22, 23) Jehovův lid tedy žije v míru a pokoji, a tak je osvěžující oázou v násilném světě. Jeho pokojný stav založený na lásce, kterou si všichni praví křesťané vzájemně projevují, je předzvěstí života v novém světě. (Jan 15:17; Kolosanům 3:14) Jistě jsme nadšeni, že takový pokoj můžeme zažívat a zároveň k němu přispívat. Přináší totiž chválu a čest našemu Bohu a je hlavní složkou našeho duchovního ráje. (Izajáš 11:9)

Jehovovo světlo bude nadále svítit

13. Proč si můžeme být jisti, že Jehovovo světlo na Boží lid nikdy nepřestane svítit?

¹³ Bude Jehovovo světlo svítit na Boží lid i nadále? Ano! U Izajáše 60:19 a 20 čteme: „Slunce se ti již neprokáže být světlem ve dne a pro jas už ti nebude dávat světlo měsíc. A Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a tvůj Bůh tvou krásou. Tvé slunce již nebude zapadat ani tvého měsíce nebude ubývat; vždyť Jehova se ti stane světlem trvajícím na neurčito a dny tvého truchlení budou dokončeny.“ Když v roce 1919 skončilo „truchlení“ těch, kdo žili v duchovním zajetí, začalo na ně svítit Jehovovo světlo. I dnes, po více než 80 letech, se tito lidé těší Jehovově přízni, protože Boží světlo stále září a zářit nepřestane. Bůh vzhledem ke svým ctitelům ‚nezapadne‘ jako slunce ani „nebude ubývat“ jako měsíc. Dál na ně bude rozlévat světlo po celou věčnost. Pro nás, tedy pro ty, kdo žijí v posledních dnech tohoto světa zahaleného temnotou, je to nádherné ujištění.

14, 15. (a) V jakém smyslu jsou všichni Boží služebníci ‚spravedliví‘? (b) Na jaké důležité splnění slov u Izajáše 60:21 se těší jiné ovce?

¹⁴ Poslechněme si nyní, co Jehova dále slibuje o pozemském představiteli Sionu, o Božím Izraeli. Izajáš 60:21 říká: „Pokud jde o tvůj lid, ti všichni budou spravedliví; na neurčitý čas budou držet ve vlastnictví zemi, výhonek mé sadby, dílo mých rukou, abych byl zkrášlen.“ Když v roce 1919 pomazaní křesťané obnovili činnost, tvořili výjimečnou skupinu lidí. V hříšném světě byli „prohlášeni za spravedlivé“, a to na základě své neotřesitelné víry ve výkupní oběť Krista Ježíše. (Římanům 3:24; 5:1) Potom, podobně jako Izraelité propuštění ze zajetí v Babylónu, vzali do vlastnictví ‚zemi‘, tedy duchovní zemi neboli sféru činnosti, kde mohou zažívat duchovní ráj. (Izajáš 66:8) Rajská krása této země nikdy neuvadne, protože na rozdíl od starověkého Izraele se příslušníci Božího Izraele neprokážou jako nevěrní. Jejich víra, vytrvalost a horlivost nikdy nepřestanou přinášet čest Božímu jménu.

¹⁵ Všichni příslušníci tohoto duchovního národa vstoupili do nové smlouvy. Všichni mají Jehovův zákon vepsaný do srdce a Jehova jim na základě Ježíšovy výkupní oběti odpouští jejich hříchy. (Jeremjáš 31:31–34) Prohlašuje je za spravedlivé jako „syny“ a jedná s nimi, jako by byli dokonalí. (Římanům 8:15, 16, 29, 30) Jejich společníkům z řad jiných ovcí jsou také odpouštěny hříchy na základě Ježíšovy oběti a podobně jako Abraham jsou na základě víry prohlašováni za spravedlivé jako Boží přátelé. „Vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi.“ Tyto jiné ovce se těší na jiné úžasné požehnání. Až tito lidé přežijí „velké soužení“ nebo budou vzkříšeni, zažijí doslovné splnění slov Izajáše 60:21, protože celá země se stane rájem. (Zjevení 7:14; Římanům 4:1–3) „Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje.“ (Žalm 37:11, 29)

Vzrůst pokračuje

16. Jaký úžasný slib dal Jehova a jak se splnil?

¹⁶ V posledním verši 60. kapitoly knihy Izajáš čteme závěrečný slib, který Jehova dává. Říká Sionu: „Z maličkého se stane tisíc a z malého mocný národ. Já, Jehova, to urychlím ve svůj čas.“ (Izajáš 60:22) Jak dnes můžeme vidět, Jehova jedná podle svého slova. Když pomazaní v roce 1919 znovu obnovili činnost, bylo jich málo — byli ‚maličcí‘. Jak ale přicházeli další duchovní Izraelité, jejich počet vzrůstal. Potom k nim ještě začaly ve stále rostoucím počtu proudit jiné ovce. Pokoj, který Boží lid zažívá, a duchovní ráj, který existuje v jejich ‚zemi‘, přitahuje tolik upřímných lidí, že se z „malého“ stává „mocný národ“. V současné době je tento „národ“ — Boží Izrael a více než šest milionů ‚cizinců‘, kteří svůj život zasvětili Bohu — početnější než mnohé svrchované státy světa. (Izajáš 60:10) Všichni občané zmíněného národa odrážejí Jehovovo světlo a díky tomu jsou v Jehovových očích krásní.

17. Jak na tebe zapůsobil rozbor 60. kapitoly knihy Izajáš?

¹⁷ Ano, úvaha o těchto důležitých myšlenkách ze 60. kapitoly knihy Izajáš posiluje naši víru. To, že Jehova tak dlouho předem věděl, že se jeho lid dostane do duchovního zajetí a pak bude osvobozen, je pro nás útěchou. Jsme ohromeni, že Jehova předpověděl dnešní velký vzrůst v počtu jeho pravých ctitelů tak dlouho dopředu. A navíc je velmi potěšující mít jistotu, že nás Jehova neopustí. Láskyplně nás ujišťuje, že brány „města“ zůstanou stále otevřené, aby pohostinně přijaly ty, ‚kdo jsou správně nakloněni k věčnému životu‘. (Skutky 13:48) Jehova bude na svůj lid nadále sesílat své světlo. Sion bude nadále důvodem k hrdosti, protože jeho děti nechávají své světlo svítit jasněji a jasněji. (Matouš 5:16) Jsme jistě více než kdy předtím rozhodnuti zůstat přimknuti k Božímu Izraeli a vážit si výsady odrážet Jehovovo světlo.