3. Co se můžeme dozvědět z rozboru původních slov, jež jsou v Bibli přeložena jako „právo“ a „spravedlnost“?

³ Rozsahu Boží spravedlnosti můžeme lépe porozumět, když se podíváme, jak jsou v Bibli použita původní hebrejská a řecká slova, jež překládáme výrazy „právo“ a „spravedlnost“.a Je zajímavé, že mezi těmito slovy Písmo nedělá žádný podstatný rozdíl. Příslušná hebrejská slova jsou totiž někdy použita paralelně, jako například u Amose 5:24, kde Jehova vybízí svůj lid: „Ať se právo valí právě jako vody, a spravedlnost jako neustále tekoucí bystřina.“ Výrazy „právo a spravedlnost“ se navíc několikrát objevují společně, a to kvůli zdůraznění. (Žalm 33:5; Izajáš 33:5; Jeremjáš 33:15; Ezekiel 18:21; 45:9)

4. Co to znamená projevovat spravedlnost a co je absolutním měřítkem spravedlnosti?

⁴ Jakou myšlenku v sobě nesou tato slova v hebrejštině a řečtině? Projevovat spravedlnost v biblickém smyslu znamená dělat to, co je správné a nestranné. Jehova je ten, kdo stanovuje morální zákony a zásady — neboli to, co je správné a nestranné —, a proto způsob, jakým Jehova jedná, je absolutním měřítkem spravedlnosti. Jeden slovník vysvětluje, že hebrejské slovo překládané jako „spravedlnost“ (ceʹdheq) „poukazuje na etické a morální měřítko a ve S[tarém] Z[ákoně] je tímto měřítkem samozřejmě povaha a vůle Boží“. (Theological Wordbook of the Old Testament) Způsob, jakým Bůh uplatňuje své zásady, a zvláště způsob, jak jedná s nedokonalými lidmi, tedy odhaluje pravou podstatu skutečného práva a spravedlnosti.