Sešli se a radostně chválili Boha

KDYŽ se starověký Jehovův lid sešel k uctívání, dostal příkaz, aby ‚se stal jedině radostným‘. (5. Mojžíšova 16:15) Oblastní sjezdy „Radostně chválíme Boha“ v roce 1995/96 jistě daly svědkům Jehovovým opravdový důvod k radosti.

Tyto sjezdy od samého počátku posilovaly víru. Bylo na nich také ukázáno, jak najít radost v neradostném světě. Pojďme si jednotlivé sjezdové dny připomenout.

‚Chvalte Jehovu . . . , mějte radost!‘

Uvedený námět prvního sjezdového dne byl založen na Žalmu 149:1, 2. Přednáška „Máme důvod radostně volat“ vysvětlovala 35. kapitolu Izajášova proroctví. Tato kapitola se splnila jak na starověkém Izraeli, tak v našich dnech tím, že byli Jehovovi ctitelé přivedeni do rozkvětu a zdraví, do duchovního ráje. Účastníci sjezdu tedy měli důvod radostně volat kvůli tomu, co Bůh připravil pro svůj lid v duchovním ráji a co připravuje v přicházejícím doslovném ráji, který je už tak blízko.

Hlavní proslov „Oddělte se vy, kdo na celém světě radostně chválíte Boha“ odpověděl na otázku: Proč jsme od tohoto světa odděleni? Je to díky tomu, že jednotně uctíváme Jehovu. Svědkové Jehovovi mluví a vyučují jednotně bez ohledu na to, v které části planety žijí. Mají radost rovněž z toho, že Jehova má velkolepý záměr posvětit své svaté jméno a ospravedlnit svou svrchovanost prostřednictvím svého Království. Jak nám ale Jehova pomáhá, abychom v jeho záměru našli své místo? Svěřil nám pravdu, o níž se mluví v jeho Svatém slově. Dal nám také svého svatého ducha. Požehnal nám celosvětovým společenstvím bratrů a uspořádáním pro čisté uctívání. Naše mezinárodní rodina nám pomáhá, abychom Jehovovi sloužili s velkou radostí.

Proslov „Zůstávejme odděleni a bez poskvrny od světa“ zdůraznil, že je třeba si dávat pozor, abychom se neposkvrnili tím, že bychom někomu stranili nebo dělali třídní rozdíly. (Jakub 2:5–9) Někteří z nás by se mohli chtít společensky stýkat jen s těmi, kdo pocházejí z podobného prostředí nebo mají stejnou životní úroveň, a mohli by tak zanedbávat ty spolukřesťany, kteří jsou chudí nebo jsou v nějaké nepříznivé situaci. Jiní křesťané by mohli dávat přednost společnosti těch, kdo mají ve sboru odpovědná postavení. Zapomínali by, že ta největší výsada, které může dosáhnout každý, je být svědkem Jehovovým. A tak nesmíme připustit, aby nás světské sklony poskvrnily a aby rozvrátily pokoj ve sboru. (2. Petra 3:14)

Proslov „Jsem připraven vstoupit do manželství?“ poukázal na to, že mnoho křesťanů do manželství spěchá. Někdo se ožení nebo vdá, aby unikl nepříjemné situaci ve své rodině, nebo proto, že se žení nebo vdávají jeho vrstevníci. Mezi opodstatněné důvody pro vstup do manželství však patří společná touha partnerů dosáhnout teokratických cílů, pravá láska, potřeba mít společnost, žít v bezpečí a vychovávat děti. Základní přípravou na manželství je duchovní výchova. Kromě jiných věcí je také třeba si pěstovat žádoucí vlastnosti tím, že oblékáme novou osobnost. Rovněž je moudré se přesvědčit o tom, zda případný partner svým jednáním dokazuje, že má opravdu vztah k Jehovovi a jedná s druhými lidmi s úctou. Dále je moudré prosit o radu zralé křesťany. (Přísloví 11:14)

Po tomto poučném pojednání následoval proslov „Rodiče, kteří mají ze svých dětí radost“. Když se dítě narodí, je to jistě velká radost. Mít děti však s sebou nese velkou odpovědnost. (Žalm 127:3) Je například velmi důležité, aby se děti učily milovat Jehovu. Rodiče je to mohou učit tak, že se svými dětmi o Jehovovi stále mluví a že v rodině uplatňují zásady z jeho Slova.

První den sjezdu vyvrcholil jedním překvapením: uveřejněním nové brožury Svědkové Jehovovi a vzdělání. Brožura jasně vysvětluje, že svědkové „vedou své děti k tomu, aby se pilně učily a aby úkoly, které jim byly ve škole uloženy, braly vážně“. Tato publikace také vysvětluje, jaké pozoruhodné výsledky přinesly kursy čtení a psaní, které už mnoho let vedou svědkové Jehovovi v Nigérii, v Mexiku a v jiných zemích. Brožura by měla pedagogům pomoci pochopit, že vzdělávání považujeme za velmi důležité.

„Vždy předkládejme Bohu oběť chvály“

Uvedený námět druhého dne sjezdu byl převzat z dopisu Hebrejcům 13:15. V dopoledním programu proběhlo sympozium „Reagujme na výzvu, abychom chválili Jehovu“. Na tuto výzvu můžeme reagovat bez ohledu na svůj věk. Žalm 148:12, 13 vybízí mladé muže, panny, starce i chlapce, aby chválili Jehovu. Mnoho Jehovových služebníků naplněných radostí si už zařídilo svůj život tak, aby mohli Boha více chválit. Na celém světě se na celodobé kazatelské službě neboli na průkopnické službě podílí více než 600 000 křesťanů. Více než 15 000 jich slouží ve zvláštní průkopnické službě a dalších 15 000 v betelech.

V přednášce „Služme Jehovovi věrně a oddaně s jeho organizací“ bylo ukázáno, že věrná oddanost je pro Boží služebníky životně důležitá. Být věrně oddaný Jehovovi znamená lnout k němu s oddaností tak silnou, že ji lze přirovnat k působení účinného lepidla. Věrná oddanost vyžaduje, abychom ze svévole neporušovali biblické příkazy, a to bez ohledu na to, zda nás jiní lidé vidí, nebo ne. Také to vyžaduje, abychom se věrně a oddaně drželi myšlenek, které nám v časopisech Strážná věž a Probuďte se! a ve veškerém ostatním duchovním pokrmu předkládá Watch Tower Society. Po této přednášce následoval proslov ke křtu. Byla to velká radost, když uchazeči o křest potvrdili, že se zasvětili Jehovovi!

Verše v Ozeášovi 4:1–3 posloužily jako předloha pro odpolední proslov „Snažíte se jednat ctnostně, nebo jednáte nemorálně?“ Ačkoli se světské názory na ctnost zhoršily, křesťané musí stále vyvíjet ‚vážné úsilí‘, aby v mravním ohledu vynikali. (2. Petra 1:5) Základ je v tom, jak člověk uvažuje. Budou-li naše myšlenky ctnostné, budou naše slova čistá, užitečná a povzbudivá a budeme se snažit jednat s druhými poctivě. O ctnost můžeme usilovat také tím, že se snažíme být ohleduplní ke spolukřesťanovi, který trpí úzkostí nebo sklíčeností, a mít s ním soucit. (1. Tesaloničanům 5:14)

Další přednáška nazvaná „Dávejme si pozor na Ďáblovy léčky“ varovala křesťany, aby se nevystavovali démonským vlivům. V oblasti léčení nemocí si křesťané musí dávat pozor na metody, které mají nádech okultismu. Mezi takové metody patří například hypnóza. S výjimkou této oblasti je to, co lidé dělají pro své zdraví, jejich osobní věc.

Na konci druhého dne přišlo radostné překvapení: uveřejnění nové kapesní publikace, která je určena k tomu, aby upřímným lidem pomohla rychle dělat pokroky a potom se zasvětit Jehovovi a dát se pokřtít. Tato nová 192stránková kniha byla nazvána Poznání, které vede k věčnému životu. Kniha Poznání předkládá pravdu povzbudivým způsobem. Nezabývá se falešnými naukami. Myšlenky v této knize jsou podány jasně a celý text má logickou stavbu. To by mělo usnadnit vedení biblických studií a lidé by s pomocí této knihy měli dospět k poznání Boha.

„Jásejte však a mějte navždy radost“

Tato slova z Izajáše 65:18 byla námětem třetího sjezdového dne. Splňování biblických proroctví ukazuje, že v roce 1914 nastaly poslední dny tohoto ničemného světa. Proto sympozium přednášek na téma „Radostně chválíme Boha v závěru tohoto systému“ posluchače zaujalo. Řečníci ukázali, že miliardy lidí jsou ovlivněny chamtivým a násilným duchem světa. V náležitém čase budou souzeni spolu se světem, jehož panovníkem je Satan. Teď je doba, kdy je třeba se rozhodnout. Na které straně chceme stát? Chceme uctívat Jehovu a podporovat jeho svrchovanost, nebo jednat tak, že se budeme líbit Satanovi, a tím mu dovolíme, aby byl naším panovníkem? Všichni bychom se měli jednoznačně postavit na stranu Jehovy.

Veřejná sjezdová přednáška „Chvalte Krále věčnosti!“ byla pro všechny posluchače vydatným duchovním pokrmem a podnětem k přemýšlení. Věčnost očividně přesahuje chápání nedostatečného lidského mozku, avšak Jehova ji plně chápe. „Jehova je Králem na neurčitý čas, ano navždy,“ zpíval žalmista. (Žalm 10:16) Tento Král věčnosti otevřel prostřednictvím svého Syna, Ježíše Krista, pro lidstvo cestu, aby se mohlo radovat z věčného života. (Jan 17:3) „Ano, my, hříšní lidé, můžeme dospět k věčnému životu pomocí božského vzdělávání a na základě víry v Ježíšovu výkupní oběť,“ řekl řečník.

Když se přiblížil konec sjezdu, byli posluchači povzbuzeni závěrečným proslovem „Každý den radostně chvalme Jehovu“. Velmi příznivé byly zprávy z celého světa vypovídající o pokroku díla činění učedníků. A účastníci sjezdu byli podníceni, aby ‚žehnali Jehovovi a chválili jeho jméno navždy‘. (Žalm 145:2)

Nepopsatelné projevy nelidskosti okrádají svět o radost. Nicméně jednotlivci, kteří plně důvěřují Jehovovi, mohou mít bohulibou radost. A tak celosvětové společenství bratrů — svědků Jehovových — mohou opakovat slova Žalmu 35:27, 28: „Ať radostně volají a radují se ti, které těší má spravedlnost, a ať ustavičně říkají: ‚Ať je veleben Jehova, který má potěšení z pokoje svého sluhy.‘ A můj vlastní jazyk ať polohlasem pronáší tvou spravedlnost, po celý den tvou chválu.“

[Obrázky na straně 7]

Rodiny budou mít užitek z brožury „Svědkové Jehovovi a vzdělání“

[Obrázky na straně 8 a 9]

„Poznání, které vede k věčnému životu“ předkládá biblické pravdy povzbudivě

[Obrázek na straně 9]

Mnoho lidí symbolizovalo své zasvěcení křtem

[Obrázek na straně 9]

Na účastníky sjezdu hluboce zapůsobila dramatizace „Prokazujme úctu těm, kdo zestárli v pravdě“