Vesmírný soudní případ, který se tě týká

„ ‚Předneste svůj sporný případ,‘ říká Jehova. ‚Předložte své argumenty.‘ “ — IZAIÁŠ 41:21.

1, 2. a) Koho se týká nejzávažnější soudní případ, jaký se kdy projednával? b) Co je spornou otázkou?

BĚHEM dějin proběhlo nespočet soudních případů. Byli v nich předvoláváni svědkové a předkládala se svědectví buď pro jednu, nebo druhou stranu. V mnoha případech šlo o jednotlivce, kdežto jiné se týkaly většího počtu lidí. Ale všechny takové případy blednou a ztrácejí význam před vesmírným soudním případem, který se nyní projednává. Je to daleko nejzávažnější případ v celých dějinách. Jeho výsledky se budou týkat každé osoby na zemi, ať si to přeje, nebo ne.

² Ústřední osobou v tomto případu je největší osobnost vesmíru, Jehova Bůh, „stvořitel nebes a ten Vznešený, který je roztahuje; ten, kdo rozprostírá zemi a její výnos, ten, kdo dává dech lidem na ní“. (Iz. 42:5) Oč je spor? Spornou otázkou je jeho božství — spravedlivost jeho vlády nad celým vesmírem včetně Země a jejích obyvatel. To je možno nazvat spornou otázkou univerzální svrchovanosti.

3. Jaké otázky jsou základní vzhledem ke sporné otázce univerzální svrchovanosti?

³ V tomto sporu jsou základní tyto otázky: Kteří ze všech uctívaných bohů se prokázali tak důvěryhodní, že bys na ně mohl vsadit svůj život a svou budoucnost? Kteří skutečně existují a kteří jsou pouhým lidským výmyslem? Existuje pravý, živý, svrchovaný Bůh, který může vysvobodit lidstvo z jeho nynějšího zoufalého stavu a nastolit tu správnou vládu, která zajistí opravdový mír, bezpečnost, blahobyt a zdraví?

4. Co se dá říci o těch, kteří si myslí, že žádná sporná otázka pro ně neexistuje, když již v Boha věří?

⁴ Mnozí lidé si myslí, že pro ně žádná sporná otázka neexistuje, když říkají, že již věří v Boha. Mohou však doložit, že božstvo, které uctívají, je pravý Bůh, že jeho sliby jsou spolehlivé a že jeho předsevzetí a zákony jsou pro ně vodítkem v jejich životě? Jestliže takoví lidé odpovědí kladně, měli by být také schopni zodpovědět tyto otázky: Jaké jsou důkazy, že existuje pravý Bůh, jehož sliby jsou spolehlivé? Jaké je Boží předsevzetí s lidstvem a se Zemí? Kde jsme v Božím časovém plánu a co přinese nejbližší budoucnost? Co žádá Bůh od nás jako od jednotlivců, jestliže se ho máme zastávat?

5. Ke komu mohou být lidé přirovnáni, když nepředkládají důkazy na podporu své víry v Boha?

⁵ Většina lidí, kteří říkají, že věří v Boha, není schopna s jistotou odpovědět na tyto otázky. Takové lidi je možno přirovnat k těm, kteří v prvním století vyznávali, že věří v Boha, ale jejich skutky to popíraly. Boží slovo o nich říká: „Veřejně oznamují, že znají Boha, ale svými skutky ho zapírají.“ Ano, „Víra bez skutků je mrtvá“. (Tit. 1:16; Jak. 2:26) A tak ti, kteří říkají, že věří v Boha, ale nemohou to podložit pevnými důkazy, se ničím neliší od lidí z minulých staletí, kteří věřili ve falešné bohy a jejichž bohové jako předměty uctívání již dávno zanikli.

ZKUŠEBNÍ PŘÍPADY

6, 7. a) Popiš náboženství starých Egypťanů. b) Jak se týkala Izraelitů sporná otázka mezi Jehovou a egyptskými bohy?

⁶ Příkladem toho byla pře vedená proti bohům starověkého Egypta asi 1 500 let před naším letopočtem. Egypťané uctívali množství bohů včetně zvířat jako býk, kočka, kráva, krokodýl, sokol, žába, šakal, lev, had, sup a vlk. Mnohá z těchto zvířat byla považována za vtělení boha nebo bohyně a úmyslně je zabít znamenalo trest smrti. Posvátná zvířata se mumifikovala a nákladně pohřbívala.

⁷ Proti všem těmto bohům stál Bůh, jehož uctíval starověký Izrael, Jehova. Jeho představitel Mojžíš byl vyslán požádat faraóna, aby propustil Jehovův lid, který byl tehdy v otroctví. Jehova jim totiž předtím slíbil svobodu. (2. Mojž. 3:6–10) Ale farao prohlásil: „Kdo je Jehova, že bych měl poslouchat jeho hlas a poslat Izrael pryč? Jehovu vůbec neznám, a co víc, Izrael nehodlám poslat pryč.“ (2. Mojž. 5:2) Farao měl důvěru, že egyptští bohové Jehovu převyšují.

8, 9. a) Jak prokázal Jehova svou nadřazenost nad egyptskými bohy? b) Co se musí říci o egyptských bozích vzhledem k tomu, co se stalo?

⁸ Kdo se prokáže jako pravý Bůh, schopný dodržet své sliby a ochránit svůj lid? Odpověď přišla brzy. Jehova předpověděl: „Na všech egyptských bozích vykonám rozsudky.“ (2. Mojž. 12:12) Splnil toto proroctví? Ano! Jehova přivodil deset ničivých ran, jež měly pokořit egyptské bohy. Žádný z těchto bohů nemohl ochránit Egypťany. A desátá rána byla zvlášť významná, protože zabila egyptské prvorozené včetně faraónova. To byl přímý úder proti jejich hlavnímu bohu Ra (Amon-Ra), jelikož panovníci Egypta se považovali za bohy, za syny Ra. Pro Egypťany znamenala smrt faraónova prvorozeného smrt boha.

⁹ Avšak ani jeden izraelský prvorozený nebyl zabit, protože měli Jehovovu ochranu. Bůh také dal svému lidu svobodu, kterou mu slíbil. A jako konečná rána pro egyptské falešné bohy byli farao a jeho vojsko — všichni do jednoho — zahubeni v Rudém moři. Tak se Jehova prokázal jako pravý Bůh. Jeho sliby se splnily a jeho ctitelé byli ochráněni. (2. Mojž. 14:21–31) Na druhé straně egyptští bozi neměli moc ochránit své ctitele. Ti bohové ve skutečnosti vůbec neexistovali, ale byly to lidské smyšlenky.

10. V jaké sporné otázce se střetli Jehovovi ctitelé a Asýrie?

¹⁰ Jiný případ, kde šlo o božství, se vyskytl asi po osmi stoletích za krále Ezechjáše.a Jehovovým ctitelům hrozila dravá asyrská velmoc, která přemáhala všechny národy, jež jí stály v cestě. Nyní žádala, aby se vzdal Jeruzalém, „Jehovův trůn“, který představoval jeho uctívání na zemi. (1. Par. 29:23) Judský král Ezechjáš uznal že ‚Asyřané zpustošili všechny jiné země a vydali jejich bohy ohni, protože to nebyli žádní bohové, ale zpracování lidských rukou‘. — Iz. 37:18, 19.

11. Jak vyprostil Jehova své ctitele a co se tím dokázalo?

¹¹ Potom se věrný Ezechjáš modlil k Jehovovi a prosil ho o ochranu. Jehova slíbil, že Jeruzalém nezasáhne ani jediná asyrská zbraň. (Iz. 37:33) Přesně podle proroctví jej také ani jedna nezasáhla. Místo toho „Jehovův anděl vyšel a srazil v táboře Asyřanů sto osmdesát pět tisíc“. Po té drtivé porážce asyrský král Senacherib ustoupil. Později ho zabili jeho synové, když uctíval svého boha Nisrocha. (Iz. 37:36–38) Tak se Jehova opět prokázal jako Bůh pravého proroctví, který dokáže ochránit své ctitele. Bohové Asýrie a okolních národů se prokázali jako falešní, neexistující, neschopní ochránit své následovníky.

12. Jak se vysmíval Belšacar Jehovovi?

¹² Asi po dvou stoletích dovolil Bůh, aby byl jeho lid, který byl nevěrný, zajat následující světovou velmocí — Babylónií. Jejím hlavním rysem bylo množství bohů, bohyní a chrámů. Babylónský král Belšacar se však v záchvatu vychloubačnosti posmíval Jehovovi. Na veliké hostině nařídil přinést posvátné nádoby ukořistěné v jeruzalémském chrámu. „Pili z nich král a jeho šlechtici, jeho souložnice a jeho druhotné manželky. Pili víno a chválili bohy ze zlata a ze stříbra, mědi, železa, dřeva a kamene.“ — Dan. 5:1–4.

13. Co nechal Jehova prostřednictvím Daniela sdělit Belšacarovi?

¹³ To byla přímá urážka Jehovy a výzva k němu ve jménu babylónských bohů. Potom Jehova způsobil, aby jeho prorok Daniel směle vydal svědectví králi Belšacarovi a všem přítomným na hostině. Daniel se zastal Jehovova božství a řekl králi Belšacarovi: „Ty jsi své srdce nepokořil, . . . vyvyšoval ses však proti Pánu nebes. . . a chválil jsi pouhé bohy ze stříbra a ze zlata, mědi, železa, dřeva a kamene, kteří nic nevidí ani nic neslyší ani nic nevědí; ale Boha, v jehož ruce je tvůj dech a jemuž patří všechny tvé cesty, jsi neoslavil.“ — Dan. 5:22, 23.

14. Jak dokázal Jehova, že je pravý Bůh?

¹⁴ Potom předal Daniel Jehovovo poselství, které znělo: opovážlivý král Belšacar a Babylón budou ještě té noci svrženi Médy a Peršany! (Dan. 5:24–27) Splnilo se to proroctví? Ano. „Právě té noci byl kaldejský král Belšacar zabit a království přijal Dareios Médský.“ (Dan. 5:30, 31) Stejně jako v případě Egypta a Asýrie se Jehova prokázal jako pravý Bůh, který plní své sliby. Boží služebníci z toho měli prospěch, neboť byli osvobozeni ze zajetí a vrátili se do vlasti. Ti, kdo vytrvale šli za falešnými bohy, dospěli k pohromě.

PROROCTVÍ I PRO NAŠI DOBU

15. a) Jakým rysem se vyznačují mnohá biblická proroctví? b) Co také označujeme slovem „bůh“?

¹⁵ Prorok Izajáš byl inspirován, aby zaznamenal proroctví, která se splnila ve starověku. Ale v biblickém proroctví často přichází druhé, větší splnění, které má co dělat s naší dobou. Tak to bylo s mnohým, co Izajáš napsal. Část jeho poselství obsahovala proroctví ohledně novodobé Jehovovy výzvy všem národům a jejich bohům. A slovem „bohům“ nemyslíme jen bohy přímo uctívané lidmi ve všech částech světa včetně takzvaných dnešních pohanských národů, ale i věci, které odpovídají definici toho slova. Jedna slovníková definice slova „bůh“ zní: „Ten, kdo ovládá určité hledisko nebo určitou část skutečnosti; osoba nebo věc nejvyšší hodnoty.“

16. Jaké bohy dnes uctívají lidé z národů včetně křesťanstva?

¹⁶ Mezi ty, kdo jsou dnes pokládáni za bohy, patří milióny bohů uctívaných hindy i ti, které uctívají buddhisté, šintoisté, animisté a příslušníci jiných náboženství. Patří k nim i bůh hmotařství, věc nejvyšší hodnoty pro většinu lidí na zemi, hlavní hybná síla jejich životů. Patří k nim i bohové vojenské moci a vědy, u nichž národy hledají bezpečnost a záchranu. A také většina lidí v křesťanstvu, kteří říkají, že věří v Boha, mu ve skutečnosti nedůvěřuje ani mu s věrnou oddaností neslouží, ale místo toho důvěřuje a slouží lidem nebo věcem a těm patří v prvé řadě jejich věrná oddanost.

17. Nač poukazuje větší splnění Izajášova poselství?

¹⁷ Všem takovým bohům v naší době se poukazuje na větší splnění Izajášova poselství. Jehova říká národnostním skupinám, ať se shromáždí a „mluví“. Vyzývá je: „Sejděme se k soudu.“ (Iz. 41:1) Dnes žijeme v době „soudu“ tohoto světa, který je ve svých „posledních dnech“, jak předpovídá 2. Timoteovi 3:1–5 a Matouš 24:1–14. V tomto čase vyzývá Jehova bohy národů, aby přesně předpověděli budoucnost, a tak prokázali, že jsou bohové. Vyzývá je také, aby ochránili své přívržence, pokud mohou. „Předneste svůj sporný případ,“ prohlašuje. „Předložte své argumenty. .. a povězte nám věci, které se stanou.“ — Iz. 41:21, 22.

18. Jak se představuje všemohoucí Bůh a co slibuje svým ctitelům?

¹⁸ Všemohoucí Bůh říká, kdo je: „Já jsem Jehova. To je mé jméno; a nikomu jinému nedám svou slávu, ani svou chválu rytinám.“ (Iz. 42:8) A těm, kdo se ho zastávají, říká: „Neboj se, vždyť jsem s tebou. Nehleď upřeně kolem, vždyť jsem tvůj Bůh. Chci tě opevnit. Chci ti skutečně pomoci.“ Slibuje jim: „Všichni, kteří se proti tobě rozpalují, budou zahanbeni a budou pokořeni. Muži, kteří se s tebou pohádali, se stanou jakoby ničím a zahynou.“ „Ať bude proti tobě vytvořena jakákoli zbraň, nebude mít úspěch. . . To je dědičné vlastnictví Jehovových sluhů.“ — Iz. 41:10, 11; 54:17.

19, 20. a) Jak ukazuje Izajáš, že Jehova má ustanovený čas k urovnání věcí? b) Koho Jehova vyvádí v těchto „posledních dnech“ a jak ho tito lidé představují?

¹⁹ Jehova nechával národy jít si svou cestou dlouho, po staletí. Přišel však jeho ustanovený čas k urovnání věcí na zemi. Proto prohlašuje: „Dlouho jsem byl zticha. Mlčel jsem. Ovládal jsem se.“ Ale nyní „Jehova vyjde jako silný muž. Jako válečník probudí horlivost. Zvolá, ano, vydá válečné zvolání; ukáže se mocnějším než jeho nepřátelé.“ (Iz. 42:13, 14) V proroctvích Izajáše a jiných biblických pisatelů stejně jako v proroctvích Ježíšových předpovídá Jehova, že v těchto „posledních dnech“ vzbudí lid, jehož členové o něm horlivě budou vydávat svědectví, jako by byli svědky v soudním případu.

²⁰ Lid, který Jehova vyvádí a jenž mu slouží, předkládá důkazy, že On je pravý Bůh, zachránce svých ctitelů a ničitel falešných bohů a jejich přívrženců. Jehovův lid dnes ‚zpívá jeho chválu od nejzazšího konce země, ze všech národů a ostrovů, z vrcholku hor‘. (Iz. 42:10–12) Tím se plní ještě jedno Izajášovo proroctví, které předpovědělo: „V konečné části dnů [v naší době]. . . hora Jehovova domu [jeho pravé uctívání] bude pevně založena nad vrcholkem hor a jistě bude pozvednuta nad pahorky [všechny jiné druhy uctívání]; a budou k ní proudit všechny národy [lidé z nich].“ A k čemu vybízejí jiné? Snažně prosí lidi s poctivým srdcem: „Pojďte a vystupme na Jehovovu horu, . . . a bude nás poučovat o svých cestách a budeme chodit po jeho stezkách.“ — Iz. 2:2– 4.

21. Jaké otázky vyvolává Jehovova výzva bohům národů?

²¹ A tak Jehova říká, jako by oslovoval soudní dvůr: „Ať se všechny národy seberou na jedno místo a ať se sejdou národnostní skupiny. . . Ať opatří své svědky, aby byli prohlášeni za spravedlivé, nebo ať slyší a řeknou: ‚To je pravda!‘ “ (Iz. 43:9) Je to přímá výzva bohům národů. Může kterýkoli z nich říci, jaká je budoucnost? Byli toho schopni v minulosti? Mohou najít vůbec někoho, kdo by spolehlivě dosvědčil, že se takoví bozi prokázali jako praví, hodní naší věrné oddanosti? Jak se prokázali bohové národů a jejich následovníci v naší době? Prokázali se jako lepší než bohové starověkých Egypťanů, Asyřanů a Babylóňanů? A podali ti, kteří svědčí pro Jehovu, spolehlivé důkazy, že Jehova je pravý Bůh, který je jako jediný hoden našeho uctívání? O tom bude hovořit příští článek.

[Poznámka pod čarou]

Budeš svědkem pravého Boha?

„ ‚Jste tedy moji svědkové,‘ je Jehovův výrok, ‚a já jsem Bůh.‘ “ —IZAIÁŠ 43:12.

1. Proč bychom měli ctít pravého Boha?

KRÁTCE před svou smrtí Ježíš „pozdvihl své oči k nebi“ a modlil se. Oslovil toho, k němuž se modlil, jako „jediného pravého Boha“. (Jan 17:1, 3) Rozumně vzato může být jen jeden živý a pravý Bůh, svrchovaný vládce vesmíru, stvořitel. Protože pravému Bohu vděčíme za svůj život, měli bychom mu prokazovat čest, kterou si zaslouží. Zjevení 4:11 to vyjadřuje: „Hoden jsi, Jehovo, náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a pro tvou vůli byly zde a byly stvořeny.“

2. a) Čemu je logické věřit o pravém Bohu? b) Jak si Bůh vyměňuje myšlenky s těmi, kdo ho chtějí uctívat?

² Bylo by logické očekávat, že pravý Bůh nebude navždy tolerovat špatné poměry, které pokazily jeho pozemská stvoření. A bylo by také logické věřit, že bude své ctitele stále poučovat o tom, co udělá a co si přeje, aby dělali oni, než vykoná své rozsudky. (Amos 3:7) Jak si vyměňuje myšlenky s těmi, kteří hledají pravdu? Používá jako své mluvčí ochotné lidi. „ ‚Jste moji svědkové,‘ je Jehovův výrok. . . ‚Přede mnou nebyl vytvořen Bůh a po mně nadále nebyl žádný. Já — já jsem Jehova a kromě mne není zachránce.‘ “ (Iz. 43:10, 11) Ale jak může někdo poznat, koho Bůh používá jako své svědky? Jak se oni a jejich poselství liší od ctitelů jiných bohů?

VÝZVA JINÝM BOHŮM

3. Jaké výzvy předkládá Jehova všem jiným bohům?

³ Jehova inspiroval Izajáše, aby zaznamenal tuto výzvu všem jiným bohům: „Kdo mezi nimi [bohy národů a lidí] může říci tohle [přesné proroctví]? Anebo mohou způsobit, abychom slyšeli dokonce první věci [které se stanou v budoucnu]? Ať [jako bohové] opatří své svědky, aby byli [jako bohové] prohlášeni za spravedlivé, nebo ať [lidé z národů] slyší a řeknou: ‚To je pravda!‘ “ (Iz. 43:9) Tak Jehova vyzývá všechny bohy, které lidé uctívají, aby prokázali, že jsou bohy. Jejich svědkové by měli předložit důkaz, že jejich bohové jsou spolehliví a hodni uctívání.

4. Jak víme, že bohové starověkých národů byli nehodnotní?

⁴ Ale co předložili ti bohové a jejich ctitelé? Dovedli nás k opravdovému míru, blahobytu, zdraví a životu? Dějiny dosvědčují, že se mnozí bohové starověkých národů prokázali nehodnotní a bezmocní. Nedokázali ani přežít jako předměty uctívání, protože již dnes neexistují. Ti mnozí bohové starověkého Egypta, Asýrie, Babylóna, Médo-Persie, Řecka, Říma a jiných národů se prokázali jako falešní. Existují pouze v učebnicích dějepisu nebo v muzeích, kde jejich sochy vzbuzují jen zvědavost.

5. Nač se můžeme ptát ohledně novodobých bohů?

⁵ Jsou však novodobí bozi a jejich ctitelé o něco lepší než starověcí? Samotné hindské náboženství má milióny bohů. Buddhisté, katolíci, konfuciáni, židé, protestanti, šintoisté, taoisté a mnozí jiní mají své vlastní bohy. V Africe, Asii a jinde se jako bohové uctívají přírodní síly, zvířata a předměty. Bohy se staly nacionalismus a hmotařství, a dokonce i něčí vlastní já, a mnozí lidé jim prokazují svou nejvyšší oddanost. Který způsob uctívání tedy zastupuje toho, jenž prohlašuje: „Já jsem Jehova a není nikdo jiný. S výjimkou mne není žádný Bůh.“? — Iz. 45:5.

„POZNÁTE JE PODLE JEJICH OVOCE“

6. Jak můžeme rozlišit pravé uctívání od falešného?

⁶ Ježíš stanovil spolehlivé pravidlo pro určení, co je pravé a co falešné v náboženství. Řekl: „Poznáte je podle jejich ovoce. . . Každý dobrý strom nese znamenité ovoce, ale každý zkažený strom nese bezcenné ovoce . . . Každý strom, který nepřináší znamenité ovoce, je podťat a vhozen do ohně.“ (Mat. 7:16–19) Chceme-li tedy určit, kdo je pravý Bůh a kdo falešný a kdo je pravý ctitel a kdo falešný, je třeba zkoumat, jaké plody přinášejí. Je jejich ovoce „znamenité“, nebo je „bezcenné“?

7. Co nám říká historie tohoto století o náboženstvích tohoto světa?

⁷ Které z náboženství světa například nastolilo opravdový mír mezi svými přívrženci na celém světě? Příslušníci pravého náboženství, duchovní bratři, by se přece neměli zabíjet. Ale ve válkách v tomto 20. století bylo zabito sto miliónů lidí a všechny tyto války byly podporovány náboženstvími světa. Díky tomu zabíjeli nábožní lidé jiné nábožné lidi. Mnohdy zabíjeli příslušníky vlastního náboženství. Katolíci zabíjeli katolíky, muslimové zabíjeli muslimy a lidé z jiných náboženství si počínali stejně.

8. Jak hovoří pozorovatelé o selhání náboženství v naší době?

⁸ V úvodníku nazvaném „Násilí činěné v Božím jménu“ řekl Mike Royko o náboženstvích tohoto světa, jako by oslovoval Boha: „Vyjadřují ti svou oddanost tím, že se navzájem po stovkách zabíjejí. Hádám, že podle jejich představ, když jedna strana vyhladí druhou, dokáže tím, že její způsob uctívání je správný.“ Řekl, že zatímco se papež představuje jako mírumilovný muž, „o jeho následovnících je známo, že prolévají milióny galonů krve, když se rozpálí“. A když bývalý prezident Spojených států Carter poznamenal, že „svět zešílel“, řekl: „Často se zdá, že hluboké náboženské přesvědčení, které by mělo lidi k sobě poutat láskou, je součástí šílenství a vraždění.“

9. Proč bychom neměli následovat „nehodnotné bohy“?

⁹ Takové bezcenné ovoce je protikladem toho, co musí přinášet ti, kteří uctívají pravého Boha. (Gal. 5:19–23) Proto se ti, kteří podporují válčící náboženství a filozofie, stejně jistě podílejí na falešném uctívání jako starověcí Egypťané, Asyřané, Babylóňané a jiní, kteří vzhlíželi k „nehodnotným bohům, kteří nemluví“. (Hab. 2:18) A stejně jako se pravé Boží prorocké slovo splnilo na starověkém falešném uctívání, splní se i v naší době: „Nehodnotní bozi úplně pominou.“ (Iz. 2:18) Jeho varování je důvěryhodné: „Neobracejte se k nehodnotným bohům.“ — 3. Mojž. 19:4.

KDO SVĚDČÍ PRO JEHOVU?

10. Jsou přívrženci náboženství tohoto světa svědky pro pravého Boha?

¹⁰ Svědek pro pravého Boha by měl být ten, kdo o něm vydává svědectví. Vydávají takové svědectví přívrženci náboženství tohoto světa? Jak často s tebou lidé z těchto náboženství mluví o svém uctívání? Kdy za tebou přišli, aby ti vydali svědectví o svém bohu? Výzva, kterou dal pravý Bůh falešným, aby předvedli svědky, zůstává bez odpovědi. Lidé z náboženství tohoto světa nevydávají takové svědectví. Nemohou ti povědět, kdo je pravý Bůh nebo jaká má předsevzetí. Jejich duchovenstvo je nenaučilo pravdě. „Jsou to slepí vůdci. Jestliže vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“ — Mat. 15:14.

11. Kdo jedině vydává svědectví o jménu pravého Boha?

¹¹ Kdo je ochoten obětovat čas, hmotné prostředky, dokonce i život, aby svědčil pro pravého Boha? Kdo říká lidem, že pravý Bůh prohlašuje: „Já jsem Jehova. To je mé jméno“? (Iz. 42:8) Kdo vyučuje, že „ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi nejvyšší nad celou zemí“? (Žalm 83:18; 83:19, „KB“) Ježíš mohl ve své době říci pravému Bohu: „Zjevil jsem tvé jméno.“ (Jan 17:6) V naší době to mohou říci jen svědkové Jehovovi. Jak vhodné je jejich jméno — svědkové Jehovovi!

SVĚDČIT O KRÁLOVSTVÍ

12. Jaké životně důležité učení musí sdělovat jiným praví svědkové?

¹² Co by měli svědkové pravého Boha zejména říkat o jeho předsevzetích, kromě toho, že oznamují jeho jméno? Ježíš dal příklad, když učil své následovníky, aby se modlili k pravému Bohu: „Přijď tvé království.“ (Mat. 6:10) Boží nebeské království je vláda, která bude nakonec panovat celé zemi. (Dan. 2:44) To bylo námětem Ježíšova vyučování. (Mat. 4:23) Protože království je jediné řešení těžkostí lidstva, vybízel: „Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost.“ — Mat. 6:33.

13. a) Co ukazují fakta o kázání svědků Jehovových o Božím království? b) Jak je kázání o království důkazem, že Jehova je jediný Bůh pravého proroctví?

¹³ Kdo dnes vydává svědectví o Božím království? Profesor C. S. Braden, nadšený badatel v oboru světových náboženství, řekl: „Svědkové Jehovovi doslova pokryli zemi svým svědectvím. . . Lze po pravdě říci, že žádná jednotlivá náboženská skupina na světě neprojevila větší horlivost a vytrvalost ve snaze šířit dobré poselství o království než svědkové Jehovovi.“ To však napsal téměř před čtyřiceti lety. Dnes se koná daleko větší svědectví o království, protože je nyní víc než desetinásobek svědků. Asi tři a půl miliónu jich ve více než 54 900 sborech po celé zemi svědčí pro království a jejich počet rychle roste. Toto znamenité ovoce dokazuje, že Jehova je Bůh pravého proroctví. To on inspiroval svého Syna Ježíše, aby o naší době předpověděl: „Toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ — Mat. 24:14; Jan 8:28.

NAPODOBOVAT BOŽÍ LÁSKU

14. Jakou vlastnost musí napodobovat praví Boží svědkové a co to znamená, když to nedělají?

¹⁴ Praví Boží svědkové musí napodobovat jeho nejpřednější vlastnost — lásku. „Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska.“ (1. Jana 4:8) Vskutku, „podle toho se poznají Boží děti a ďáblovy děti: Žádný, kdo nekoná spravedlnost, nepochází z Boha, ani ten, kdo nemiluje svého bratra. . . Vždyť. . . se máme navzájem milovat, ne jako Kain, který pocházel z toho ničemného a zabil svého bratra.“ — 1. Jana 3:10–12.

15. Proč můžeme říci, že svědkové Jehovovi projevují opravdovou lásku?

¹⁵ Jedině svědkové Jehovovi mají lásku toho druhu. Nepodřizují se bohům války, nacionalismu a rasismu. Nepodporují žádné války tohoto světa, a tak nikdy nejsou v situaci, kdy by podporovali zabíjení svých duchovních bratrů v jiných částech světa. Jak řekl Ježíš, nejsou „částí světa“ a ‚odložili meč‘. — Jan 17:14; Mat. 26:52.

16. Jak pomáhají jiní určit totožnost pravých Božích svědků?

¹⁶ Studie nazvaná „Ještě o ospravedlňování násilí“ (angl.) říká: „Svědkové Jehovovi důsledně zachovávají svůj postoj nenásilné ‚křesťanské neutrality‘. . . To, že se vytrvale staví proti nacionální službě jakéhokoli druhu, vojenské nebo civilní, a že odmítají ctít symboly národní totožnosti, vedlo k obdobím pronásledování, věznění a davových akcí v mnoha zemích. . . Svědkové však nikdy neodpověděli násilím.“ Brazilské noviny „O Tempo“ o nich napsaly: „Přestože je ve všech částech zeměkoule mnoho působivých náboženství s jejich propagandou, na tváři země neexistuje ani jediné, které projevuje touž lásku.“ Podle této pravé lásky se poznají praví Boží svědkové, jak říká Ježíš: „Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít mezi sebou lásku.“ — Jan 13:35.

PRONÁSLEDOVÁNÍM SE SVĚDECTVÍ ROZRŮSTÁ

17, 18. Jaký nedávný příklad ukazuje, že pronásledování může přispět ke svědectví o království?

¹⁷ Pronásledování může dokonce vést i k rozsáhlejšímu svědectví o království. Například v Indii je asi jen 8 000 svědků Jehovových. Přesto se nedávno v té zemi dostalo Jehovovu jménu a jeho předsevzetím rozsáhlé publicity díky tomu, co udělalo jedenáct dětí svědků po vzoru křesťanů z prvního století, když před soudem řekli: „Musíme poslouchat Boha jako panovníka spíše než lidi.“ (Sk. 5:29) Tyto indické děti byly vyloučeny ze školy, protože nezpívaly státní hymnu. Ale indický nejvyšší soud podle zprávy v bangalorském listu „Deccan Herald“ vynesl výrok, že „v této zemi není žádná povinnost zpívat státní hymnu“. Soud nařídil, aby byly děti opět přijaty do školy.

¹⁸ Tytéž noviny také poznamenaly: „Tyto děti odmítly zpívat státní hymnu, protože svědkové Jehovovi se považují za křesťany a jsou plně oddáni Božímu království. . . Proto se neúčastní žádné politické činnosti státu.“ Také kalkatský „Telegraph“ podal zprávu: „Akce školních dětí také postavila do plného světla svědky Jehovovy, kteří donedávna zůstávali v naší zemi celkem ve stínu.“ Ano, ‚toto dobré poselství bude kázáno na svědectví všem národům‘, než přijde konec. — Mat. 24:14.

ÚRODA SVĚDKŮ PRO PRAVÉHO BOHA

19. Co je zapotřebí, aby udělali lidé s poctivým srdcem, chtějí-li uctívat pravého Boha?

¹⁹ Dnes působí pravý Bůh, Jehova, aby jeho lid vydával svědectví o jeho svrchovanosti a předsevzetích. Jak hlásají jeho poselství se stále větší silou, Bůh shromažďuje rostoucí počet lidí s poctivým srdcem ze všech národů do společenství se svými ctiteli. (Iz. 2:2–4) Opouštějí své falešné bohy a obracejí se k uctívání pravého Boha jako ti, kteří chtěli uctívat Jehovu a byli propuštěni ze zajetí ve starověkém Babylóně, kde bujelo uctívání falešných bohů. — Iz. 43:14.

20, 21. Proč je naléhavé nyní opustit falešné bohy a nezůstat pouhými diváky?

²⁰ Chceš být svědkem pro pravého Boha? Chceš zaujmout postoj pro pravé uctívání a vyhnout se vině krve a mravní provinilosti tohoto světa a jeho falešných bohů? Boží slovo vybízí: „Vyjděte z něho [z babylónského falešného uctívání], můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete dostat část z jeho ran.“ (Zjev. 18:4) Ano, „vyjděte“, jednejte, dokud není pozdě! Nebuď jako člověk, který na dotaz jednoho katolického časopisu, jakému náboženství dává přednost, řekl: „Asi jsem Jehovův divák. Věřím celkem tak, jak věří svědkové Jehovovi — ale nechci se angažovat.“

²¹ Jenže každý člověk na zemi bude brzy dotčen událostmi, až Jehova bude vykonávat rozsudek nad falešnými bohy tohoto světa a jejich ctiteli: „Bohové, kteří neudělali samotná nebesa a Zemi, ti ze země a zpod těchto nebes pominou.“ (Jer. 10:11) Pak už nebudou žádní diváci. Budou jen ti, kteří jsou svědky pro pravého Boha, a ti, kteří jimi nejsou. (Mat. 24:37–39; 2. Petra 2:5; Zjev. 7:9–15) Budeš svědkem pro pravého Boha? Měl bys být, protože „pravý Bůh je pro nás Bohem záchranných skutků; a svrchovanému Pánu Jehovovi patří cesty ze smrti“. — Žalm 68:20; 68:21, „KB“