Vidíme to na příkladu muže jménem Tukiso, který žije v Lesothu, v jižní Africe. V roce 1998 vstoupily do Lesotha zahraniční vojenské jednotky, aby potlačily povstání proti vládě. V důsledku této války lidé začali rabovat obchody, přicházeli o práci a panoval zoufalý nedostatek potravin.

Tukiso žil v nejchudší čtvrti hlavního města. Mnozí sousedé rabovali obchody, aby přežili. Jednou Tukiso přišel do svého jednopokojového bytu a zjistil, že Maseiso — žena, se kterou žil — přinesla domů mnoho nakradeného zboží. „Odnes ty věci pryč,“ řekl Tukiso a vysvětlil jí, že krádež je proti Božímu zákonu. Maseiso poslechla. Sousedé se jim vysmáli a nakradené jídlo si vzali.

Tukiso tento postoj získal na základě studia Bible se svědky Jehovovými. Musel kvůli poslušnosti Božího zákona hladovět? Ne. Křesťanští starší ze sboru svědků Jehovových, do kterého chodil i Tukiso, se mu za nějaký čas ozvali a přinesli mu jídlo. Svědkové Jehovovi ze sousední Jihoafrické republiky totiž poslali svým křesťanským bratrům a sestrám v Lesothu více než dvě tuny humanitární pomoci. Tukisova poslušnost vůči Bohu a také laskavá pomoc od sboru udělaly na Maseisu velký dojem. I ona se pustila do studia Bible. Nakonec tato dvojice uzavřela zákonné manželství, a mohli být tedy pokřtěni jako svědkové Jehovovi. Stále věrně slouží Bohu.

[Obrázek na straně 5]

Tukiso a Maseiso s misionářem, který studoval Bibli s Tukisem

[Obrázek na straně 5]

Maseiso ve dveřích svého domu s misionářkou, která s ní studovala Bibli