Tragédie nedozírného rozsahu

Erikovia je šest měsíců. Avšak svou výškou a váhou se stěží vyrovná dítěti, kterému je jeden až dva měsíce. Přestože má tak výraznou podváhu, má nafouklé břicho a oteklé nohy a obličej. Je bledý, jeho vlasy jsou lámavé a matné a kůže se mu odlupuje. Zdá se, že na podněty reaguje velmi přehnaně. Když mu lékař vyšetřuje oči, musí být velmi opatrný, protože tkáň oka je značně křehká. Erikův duševní vývoj je pravděpodobně opožděný. V takovém stavu je žel mnoho dětí.

„V CELOSVĚTOVÉM měřítku má určitý podíl na více než polovině dětských úmrtí. I když se nejedná o nakažlivou nemoc, svým rozsahem výrazně převyšuje jakoukoli infekci, která se Evropou šířila od doby takzvané černé smrti. Ničí životy milionů lidí, zanechá je fyzicky vyčerpané, s chronickým sklonem k nemocem a duševně narušené. Ohroženy jsou ženy, rodiny a v konečném důsledku životaschopnost celé společnosti.“ (Zpráva o stavu dětí na světě, Dětský fond OSN)

O jakém onemocnění mluvíme? O podvýživě, a to zvláště o proteinové energetické malnutrici (PEM), kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) nazvala „němou krizí“. Jaký je rozsah této tragédie? WHO prohlašuje, že podvýživa „se ročně podílí nejméně na polovině z 10,4 milionu dětských úmrtí“.

Do podvýživy patří široký okruh nemocí, počínaje poruchami výživy z nedostatku jedné nebo více živin, například vitaminů a minerálních látek, a konče obezitou a dalšími chronickými nemocemi, které se stravou souvisejí. Podle WHO je však proteinová energetická malnutrice „zdaleka nejčastější smrtelnou formou podvýživy“. Umírají na ni především děti ve věku do pěti let.

Uvažujme chvilku o Erikovi, o kterém byla zmínka na začátku, a o dalších milionech dětí trpících podvýživou. Nemohou za to, že se dostaly do tohoto stavu, a ani se z něho nedokážou vymanit. Georgina Toussaintová, která se zabývá výživou dětí, časopisu Probuďte se! řekla: „Ti, kdo jsou podvýživou nejvíce postiženi, jsou ti poslední, kdo za to mohou.“

Někdo je možná toho názoru, že tento problém je nevyhnutelný, protože zkrátka není dost jídla pro všechny. Je však paradoxní, že podle WHO „dnes žijeme ve světě nadbytku“. Na zemi je dost potravy pro všechny lidi, dokonce více než dost. Kromě toho je podvýživa nemocí, které se dá nejsnáze předejít a kterou lze nejlevněji léčit. Nepociťujete při těchto informacích rozhořčení?

Proč jsou podvýživou více ohroženy děti? Rychle rostou, a proto potřebují více kalorií a bílkovin. Podvýživa hrozí také těhotným a kojícím ženám.

U dětí tento problém často začíná již před narozením. Jestliže je matka špatně živena před tím, než otěhotní, nebo v průběhu těhotenství, dítě bude mít nízkou porodní váhu. Pokud je dítě předčasně odstaveno nebo má špatné stravovací a hygienické návyky, může u něho dojít k podvýživě.

Nedostatek potřebných živin způsobí, že dítě přestane růst a jeho vývoj se zpomalí. Hodně pláče a je náchylné k nemocem. Se zhoršujícím se stavem začíná být podváha výraznější, oči a fontanela (měkké místo na temeni hlavy) jsou zapadlé, kůže a tkáně ztrácejí elasticitu a zhoršuje se schopnost udržet si tělesnou teplotu.

Podvýživa má i jiné formy, kdy také může dojít ke zpomalení růstu dítěte. Jedná se například o nedostatečný příjem minerálů a vitaminů, hlavně železa, jódu, zinku a vitaminu A. Dětský fond OSN (UNICEF) uvádí, že nedostatkem vitaminu A trpí na celém světě asi sto milionů malých dětí. Nedostatek tohoto vitaminu může mít za následek slepotu a vede také k oslabení imunitního systému, čímž se snižuje odolnost vůči infekcím.

Dalekosáhlé následky

Podvýživa působí dalekosáhlé škody na kterémkoli orgánu a systému v těle, a to zejména u dětí. Postiženo může být srdce, ledviny, žaludek, střeva, plíce a mozek.

Z různých studií vyplynulo, že zpomalení růstu dítěte je spojeno s poškozením duševního vývoje, nízkou intelektuální výkonností a špatnými výsledky ve škole. Podle jedné zprávy Organizace spojených národů to jsou „nejzávažnější dlouhodobé následky podvýživy“.

Následky podvýživy v dětství mohou přetrvávat až do dospělosti. UNICEF proto uvádí: „Devastace lidské inteligence v tak velkém rozsahu a z takových příčin, kterým lze téměř úplně předejít, je nehorázným a zločinným plýtváním.“ Dlouhodobé následky podvýživy jsou tedy velmi zneklidňující. Jeden výzkum provedený v nedávné době uvádí, že podvýživa v raném dětství má v dospělosti za následek sklon k chronickým nemocem, jako je například onemocnění srdce, cukrovka a vysoký krevní tlak.

UNICEF však připouští, že nejrozšířenějším problémem není těžká forma podvýživy. Konstatuje: „Ve více než třech čtvrtinách úmrtí spojených s podvýživou se nejedná o těžkou malnutrici, ale o její lehkou nebo středně těžkou formu.“ (Kurzíva od nás.) Může se stát, že děti trpící lehkou nebo středně těžkou podvýživou se budou potýkat s dlouhodobými zdravotními problémy. Je tudíž životně důležité rozpoznat u dětí příznaky podvýživy, aby se mohlo začít se správnou léčbou. (Viz rámeček na straně 7.)

[Rámeček na straně 7]

JE VAŠE DÍTĚ PODVYŽIVENÉ?

Podle čeho zdravotníci hodnotí, zda je dítě dobře živeno? Analyzují různé příznaky, ptají se na stravovací návyky a nechají dítěti udělat laboratorní rozbor. Nejčastěji ale spoléhají na zcela jednoduchá měření. Dítě změří a zváží a zjištěné údaje porovnají s tabulkovými hodnotami. Pomocí těchto údajů pak mohou určit typ a závažnost podvýživy.

Nejdůležitějšími ukazateli jsou váha, výška a obvod paže. Stupeň podvýživy se zjistí srovnáním váhy a věku. Pokud je podvýživa závažná, dítě je již na první pohled značně vyhublé. Onemocnění je pokládáno za těžké v případě, že tělesná hmotnost dítěte klesne pod 40 procent normální tělesné hmotnosti, za středně těžké, pokud je o 25 až 40 procent nižší, a za lehké, pokud je nižší jen o 10 až 25 procent. Také má-li dítě na svůj věk velmi malou výšku, tedy když je zakrnělého vzrůstu, může to být signálem chronické podvýživy.

Nejzávažnějšími formami proteinově energetické malnutrice jsou marasmus, kwashiorkor a jejich kombinace. Marasmus (postupující sešlost) se u kojených dětí objevuje ve věku mezi šestým a osmnáctým měsícem života. Jedná se o chronický nedostatek energie a živin, který nastupuje pomalu a je důsledkem nedostatečného kojení nebo podávání velmi zředěných náhrad lidského mléka. U dítěte dochází k velkému úbytku hmotnosti, růst se zpomalí a svaloviny je tak málo, že kůže přilne ke kostem. Dítě má obličej „starého člověka“, přehnaně reaguje na podněty a hodně pláče.

Pojem kwashiorkor pochází z jednoho afrického dialektu a znamená „dítě odstavené od matčina prsu“. Vztahuje se na dítě, které bylo od matčina prsu vytlačeno mladším sourozencem. Tento stav se objevuje po odstavení dítěte, a přestože je s ním spojen i nedostatečný přísun energie, vzniká z akutního nedostatku bílkovin. To má za následek, že tělo zadržuje tekutiny. Končetiny i břicho dítěte vypadají jako opuchlé. Někdy se to projeví i ve tváři, která pak připomíná měsíc v úplňku. Dochází k poškození kůže a mění se barva a struktura vlasů. Děti v tomto stavu mají zvětšená játra, jsou apatické a mrzuté. Tak to bylo i v případě Erika, o kterém již byla zmínka. Jeho matka jej kojila pouze jeden měsíc a potom mu dávala velmi zředěné kravské mléko. Ve třech měsících začal dostávat zeleninovou polévku a oslazenou vodu a byl dán do péče jedné sousedky.

Při třetím typu proteinové energetické malnutrice se objevují příznaky jak marasmu, tak kwashiorkoru. Pokud tento stav není včas léčen, může vést ke smrti.

[Rámeček a obrázek na straně 8]

CHRAŇTE SVÉ DÍTĚ PŘED PODVÝŽIVOU

◼ Je nezbytné zlepšit stravu matky. Těhotné a kojící ženy potřebují více kalorií a bílkovin. Tvorbu mateřského mléka podporují zejména bílkoviny. Když je tedy nedostatek potravy, přednostně by jídlo měly dostávat ženy v reprodukčním věku a malé děti.

◼ Téměř ve všech případech je pro dítě nejlepší potravou mateřské mléko. Zvláště to platí během prvních dnů po porodu, protože mateřské mléko obsahuje protilátky, které dítě chrání před infekcí. Během prvních čtyř měsíců mateřské mléko zajišťuje všechny živiny, které dítě potřebuje k tomu, aby dobře rostlo a rozvíjelo se.

◼ Mezi čtvrtým a šestým měsícem sice mateřské mléko zůstává hlavní složkou stravy, ale dítě již může dostávat i jinou potravu. Postupně mu začněte podávat ovoce a zeleninu v kašovité formě. Pokaždé by to měla být pouze jedna nová potravina. Za dva až tři dny, až si na ni zvykne, mu dejte další. Než si dítě přivykne na nové jídlo, pochopitelně to často vyžaduje trpělivost a mnoho pokusů. Pamatujte, že když jídlo připravujete, všechno by mělo být absolutně čisté. Potraviny i nádobí dobře omyjte.

◼ Mezi pátým a devátým měsícem života začne dítě obvykle potřebovat více kalorií a bílkovin, než obsahuje mateřské mléko. Vytrvale mu dávejte stále nové potraviny. Začněte obilovinami a zeleninou, později zkuste maso a mléčné výrobky. Zpočátku dítě dostává pasírovanou stravu, od šesti měsíců však již může být jemně nakrájená. Přidávat sůl nebo cukr není ani nutné, ani žádoucí.

◼ Po osmém měsíci již mléko není základem stravy, ale spíše doplňkem. Dítě začíná jíst stejnou stravu jako ostatní členové rodiny. Potraviny by vždy měly být naprosto čisté a jemně nakrájené, aby je dítě mohlo snadno rozžvýkat. K optimální stravě patří ovoce, zelenina, obiloviny, luštěniny, maso a mléčné výrobky.b Děti potřebují zvláště potraviny bohaté na vitamin A. Ten je obsažen například v mateřském mléce, listové zelenině, ve žlutém a oranžovém ovoci, jako je mango nebo papája, a v zelenině téže barvy, například v mrkvi. Děti do tří let by měly jíst pětkrát nebo šestkrát denně.

◼ Nejrozmanitější potraviny, zejména jsou-li různě zkombinovány, poskytují vašemu dítěti živiny, které ho chrání. Matka by se měla zaměřit na to, aby dítě dostávalo kvalitní stravu. Neměla by jej do jídla nutit, když už je syté, ani mu v jídle bránit, když se zdá, že by ještě jedlo.