Týká se to toho, že člověk dává na první místo sebe sama. Dáte-li sami sebe na první místo, pak nemůžete tak snadno ustoupit druhým, nemůžete dát druhé na první místo, nemůžete se ke druhým dobře chovat. Tím, že dáte na první místo sebe, možná si vlastně libujete v určité formě sebezbožňování, uctívání svého ‚Já‘. Jak Bible popisuje člověka, který se takto chová? Je „chamtivec — což znamená, že je modlář“, a projevuje „chtivost, jež je modlářstvím“. (Efezanům 5:5; Kolosanům 3:5) Komu ve skutečnosti takoví lidé slouží? „Jejich bůh je jejich břicho.“ (Filipanům 3:19) Nečistý alternativní životní styl, který si mnozí lidé zvolili jako mravně správný, a také katastrofální, smrtící následky tohoto životního stylu pouze dokazují pravdivost slov u Jeremjáše 10:23: „Dobře vím, Jehovo, že pozemskému člověku nepatří jeho cesta. Muži, který kráčí, ani nepatří, aby řídil svůj krok.“

To všechno Bible předvídala a předpovídala jako varovný znak „posledních dnů“, jak je to zapsáno ve 2. Timoteovi 3:1–5. Podle New English Bible tento text zní: „Musíte si uvědomit skutečnost, že závěrečné období tohoto světa má být dobou těžkostí. Lidé budou milovat jen sebe a peníze; budou arogantní, vychloubaví a hrubí; bez úcty k rodičům, bez vděčnosti, bez zbožnosti, bez přirozené náklonnosti; budou ve svých sporech nesmiřitelní, pomlouvači, nestřídmí a suroví, bude jim cizí všechno dobré, budou zrádci, hochštapleři, nadutí vlastní důležitostí. Budou to lidé, kteří na místo Boha dali rozkoše, lidé, kteří si zachovávají vnější projevy nábožnosti, ale trvale popírají jejich opravdovost. Nepřibližuj se k takovým lidem.“

Vzdálili jsme se daleko od toho, jak jsme byli vytvořeni — k obrazu a podobě Boha. Pořád sice v sobě nosíme schopnost lásky, moudrosti, smyslu pro právo a moci, ale tyto vlastnosti se staly nevyváženými a pokřivenými. Jaký je první krok na cestě zpět, to ukazuje poslední věta citovaného biblického textu: „Nepřibližuj se k takovým lidem.“ Vyhledejte nové prostředí, takové, které změní dokonce i vaše vnitřní pocity.

Je to však Bible, která vyniká tím, že dává inspirovaný návod, jak změnit vnitřního člověka srdce.

Za prvé, Efezanům 4:22–24: „Měli [byste] odložit starou osobnost, která odpovídá vašemu dřívějšímu způsobu chování a která se kazí podle svých podvodných žádostí; ale . . . měli [byste] být obnoveni v síle, která podněcuje vaši mysl, a měli byste obléci novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti.“

Za druhé, Kolosanům 3:9, 10, 12–14: „Svlékněte starou osobnost s jejími zvyklostmi a oblékněte si novou osobnost, která se obnovuje přesným poznáním podle obrazu Toho, jenž ji stvořil. Jako Boží vyvolení, svatí a milovaní, si tedy oblékněte něžnou náklonnost soucitu, laskavost, poníženost mysli, mírnost a shovívavost. Snášejte dále jeden druhého a velkoryse jeden druhému odpouštějte, jestliže má někdo proti jinému příčinu ke stížnosti. Stejně jako Jehova velkoryse odpustil vám, tak jednejte i vy. Ale kromě toho všeho si oblékněte lásku, neboť je dokonalým poutem jednoty.“

Historik Will Durant řekl: „Nejzávažnější spornou otázkou naší doby není ‚komunismus versus individualismus‘ ani ‚Evropa versus Amerika‘, dokonce ani otázka ‚Východ versus Západ‘; ale je to otázka, zda člověk může žít bez Boha.“

Aby náš život byl úspěšný, musíme se řídit Jehovovými radami. „Můj synu, nezapomeň můj zákon, a ať tvé srdce zachovává má přikázání, protože ti bude přidána délka dnů a léta života a pokoj. Ať tě neopustí milující laskavost a opravdovost. Uvaž si je okolo hrdla. Napiš si je na tabulku svého srdce, a tak nalezni přízeň a dobré pochopení v očích Boha i pozemského člověka. Důvěřuj v Jehovu celým svým srdcem a neopírej se o své vlastní porozumění. Všímej si ho na všech svých cestách, a sám napřímí tvé stezky.“ — Přísloví 3:1–6.

Laskavé a ohleduplné dobré způsoby chování, které lidstvo získalo během staletí, nejsou vůbec zbytečným závažím, a biblické pokyny pro život nejsou ani trochu staromódní, ale povedou k trvalé záchraně lidstva. Bez Jehovy nemůže lidstvo dále žít, protože ‚Jehova je zdrojem života‘. — Žalm 36:9.