Čtyři měsíce po příjezdu na Tahiti jsme se nalodili na malou plachetnici naloženou sušeným kokosem. Po pěti dnech jsme dorazili na místo našeho nového pověření — na ostrov Nuku Hiva na Markézách. Na ostrově žilo asi patnáct set lidí, ale nebyli mezi nimi žádní bratři. Byli jsme tam sami.

Životní podmínky byly tehdy primitivní. Bydleli jsme v domku z betonu a bambusu. Nebyla tam zavedena elektřina. Voda z kohoutku tekla jen občas a byla kalná. Většinou jsme používali dešťovou vodu, kterou jsme sbírali do cisterny. Nebyly tam asfaltové silnice, jen polní cesty.

Když jsme se chtěli dostat do odlehlejších končin ostrova, museli jsme si pronajmout koně. Sedla byla ze dřeva, což bylo velmi nepohodlné — zvláště pro Babette, která nikdy dříve na koni nejezdila. Vozili jsme s sebou mačetu, abychom se mohli prosekat bambusem spadaným přes stezku. Srovnáme-li to s životem ve Francii, byla to velká změna.

Pořádali jsme nedělní shromáždění, přestože jsme se jich účastnili jen ve dvou. Zpočátku jsme proto neměli jiná shromáždění, a látku, která se měla na shromáždění probírat, jsme si společně četli.

Po několika měsících jsme se rozhodli, že není dobré, abychom tímto způsobem pokračovali. Michele vypráví: „Řekl jsem Babette: ‚Musíme se správně obléci. Ty se posaď tam a já budu sedět tady. Začnu modlitbou a pak budeme mít školu teokratické služby a služební shromáždění. Já budu klást otázky a ty budeš odpovídat, přestože tu nikdo mimo tebe není.‘ Bylo dobře, že jsme to zavedli, protože když člověk není ve sboru, může duchovně zpohodlnět.“

Nějakou dobu to trvalo, než lidé začali chodit na shromáždění. Prvních osm měsíců jsme byli sami. Později začali přicházet další — jeden, dva, někdy i tři. Jeden rok jsme při začátku programu Pánovy večeře byli sami dva. Po deseti minutách přišli nějací lidé, a tak jsem začal přednášet proslov znovu.

Na Nuku Hivě jsme se naučili být trpěliví. Na všechno, kromě základních nezbytností, jsme museli čekat. Když jste například chtěli knihu, museli jste si o ni napsat a čekat dva nebo tři měsíce, než jste ji dostali.