Uvězněni v manželství bez lásky

„Ve společnosti, kde je vysoká rozvodovost, je pravděpodobné nejen to, že více nešťastných manželství skončí rozvodem, ale kromě jiného i to, že se více manželství nešťastnými stane.“ (KOLEGIUM PRO RODINY V AMERICE)

ŘÍKÁ se, že velká část štěstí, ale i neštěstí v životě, pochází ze stejného zdroje — z manželství. Skutečně, jen málo věcí v životě může způsobit takové nadšení — nebo takovou trýzeň. Jak vyplývá z průvodního rámečku, je v mnoha manželstvích daleko více toho druhého.

Statistiky rozvodovosti však postihují jen část problému. Na každé manželství, které skončí, připadá nesčetné množství jiných, která sice trvají dál, ale uvízla ve stojatých vodách. „Bývali jsme šťastná rodina, avšak posledních dvanáct let je hrozných,“ svěřila se jedna žena, která je vdaná přes třicet let. „Manžel se vůbec nezajímá o moje pocity. Je to opravdu můj nejhorší citový nepřítel.“ Podobně jeden muž, který je skoro dvacet pět let ženatý, si stěžuje: „Manželka mi řekla, že mě již nemiluje. Říká, že situace pro ni může být únosná, pokud dokážeme žít jen vedle sebe a trávit si svůj volný čas každý po svém.“

Někteří lidé ovšem v takových silně vypjatých situacích manželství ukončí. Pro mnoho lidí však rozvod nepřichází v úvahu. Proč? Podle dr. Karen Kayserové i v takovém vztahu bez lásky mohou držet lidi pohromadě faktory, jako jsou děti, společenský ‚cejch‘, finanční prostředky, přátelé, příbuzní a náboženské přesvědčení. „Je nepravděpodobné, že by se tito manželé odloučili legálně,“ říká doktorka, „a tak se rozhodnou zůstat s partnerem, od něhož se odloučí citově.“

Musí se dvojice, jejíž vztah ochladl, smířit s neuspokojujícím životem? Je manželství bez lásky jedinou alternativou kromě rozvodu? Zkušenosti ukazují, že mnoho problematických manželství lze zachránit — nejen od muk rozchodu, ale také od trápení plynoucího z nedostatku lásky.

Proč se láska vytrácí?

„Zdá se, že mnohem jednodušší je vzplanout láskou než v lásce vytrvat.“ (DR. KAREN KAYSEROVÁ)

NENÍ možná nijak překvapující, že počet manželství bez lásky stoupá. Manželství je složitý lidský vztah a mnozí partneři do něj vstupují téměř bez přípravy. „K získání řidičského průkazu se od nás požaduje, abychom prokázali určitou způsobilost,“ všímá si dr. Dean S. Edell, „ale oddací list lze získat na základě pouhého podpisu.“

Mnohá manželství jsou úspěšná a opravdu šťastná, ale značný počet jich zažívá napětí. Možná, že jeden z partnerů nebo oba vstupovali do manželství s velkým očekáváním, avšak pro dlouhodobý vztah nemají potřebné předpoklady. Doktor Harry Reis vysvětluje: „Když se lidé sblíží, zpočátku to v nich vzájemně vyvolává úžasný pocit vlastní hodnoty.“ Mají pocit, jako by jejich partner byl „jediný člověk na světě, který vidí věci stejně jako oni. Tento pocit se někdy začne vytrácet, a když k tomu dojde, může to na manželství působit velmi škodlivě.“

Je dobře, že mnoho manželství do tohoto bodu vůbec nedospěje. Ale podívejme se v krátkosti na několik faktorů, jež v některých případech vedou k tomu, že se láska vytrácí.

Rozčarování — „Není to to, co jsem čekala“

„Když jsem si Jima brala,“ říká Rose, „myslela jsem si, že budeme místní verzí Šípkové Růženky a okouzlujícího prince — ztělesnění romantiky, něžnosti a vzájemné ohleduplnosti.“ Po nějaké době se však Rosin „princ“ již nezdál být tak okouzlující. „Nakonec jsem z něj byla šíleně zklamaná,“ říká Rose.

Mnoho filmů, knih a populárních písní popisuje nerealistický portrét lásky. Když tedy spolu muž a žena mají známost, může se jim zdát, že vysněný ideál se stal skutečností, ale po několika letech manželství dospějí k tomu, že to opravdu muselo být jen snění. Mohlo by se zdát, že pokud se manželství nepodobá pohádkovému zamilovanému příběhu, potom naprosto selhalo.

Je samozřejmě úplně správné určité věci od manželství očekávat. Například je na místě očekávat od partnera lásku, zájem a podporu. Nicméně ani tato přání nemusí být splněna. „Mám pocit, jako bych ani nebyla vdaná,“ říká Meena, mladá nevěsta z Indie. „Cítím se osamělá a zanedbávaná.“

Neslučitelnost — „Nemáme nic společného“

„Jsme s manželem prakticky ve všem úplným protikladem toho druhého,“ říká jedna žena. „Neuplyne jediný den, abych hořce nelitovala svého rozhodnutí vdát se za něj. Absolutně se k sobě nehodíme.“

Manželská dvojice obvykle zanedlouho zjistí, že si nejsou tak podobní, jak to během známosti vypadalo. „V manželství vyplavou na povrch vlastnosti, které partneři dokázali před sebou skrývat, když byli svobodní,“ píše dr. Nina S. Fieldsová.

V důsledku toho mnohé manželské dvojice po uzavření sňatku dospějí k závěru, že se k sobě vůbec nehodí. „Přes určité podobnosti v zálibách a v osobnosti mají většinou lidé vstupující do manželství velmi odlišný životní styl, zvyklosti i postoje,“ říká dr. Aaron T. Beck. Mnohé dvojice se s těmito odlišnostmi neumí vyrovnat.

Konflikty — „Pořád se hádáme“

„Velmi nás udivilo, jak často docházelo ke střetům — dokonce jsme na sebe křičeli, a co bylo horší, nemluvili jsme spolu celé dny,“ říká Cindy, když vzpomíná na první dny svého manželství.

Neshodám v manželství se nelze vyhnout. Jak je ale řešit? Doktor Daniel Goleman píše: „Ve zdravém manželství mohou partneři kritizovat svobodně. Avšak pod vlivem rozbouřených emocí vyjadřujeme kritiku často tak, že působí spíše destruktivně, jako útok na charakter partnera.“

V takovém případě se rozhovor stává bitevním polem, kde názory jsou obhajovány se zarputilou rozhodností a slova jsou zbraněmi, ne prostředky komunikace. Jistá skupina odborníků uvádí: „Jednou z nejškodlivějších věcí v hádkách, jež se vystupňují do té míry, že se vymknou kontrole, je to, že partneři mají tendenci říkat věci, které ohrožují samotné základy jejich manželství.“

Lhostejnost — „Vzdali jsme to“

„Už se nesnažím o to, aby naše manželství fungovalo,“ přiznala se po pěti letech manželství jedna žena. „Pochopila jsem, že už nikdy fungovat nebude. A tak jediné, co mě zajímá, jsou děti.“

Říká se, že skutečným opakem lásky není nenávist, ale lhostejnost. Je pravda, že netečnost může být pro manželství úplně stejně destruktivní jako nepřátelství.

Žel, na manželství bez lásky si někteří partneři zvykli natolik, že se úplně vzdali naděje na jakoukoli změnu. Jeden manžel například řekl, že jeho třiadvacetileté manželství se podobá „zaměstnání, které vás nebaví“. A dodal: „Děláte za daných okolností, co můžete.“ Podobně i manželka jménem Wendy se vzdala naděje, že její vztah k manželovi, s nímž je sedm let, se někdy zlepší. „Mnohokrát jsem se o to snažila, a on mě vždy zklamal,“ říká tato žena. „Pokaždé jsem se dostala do deprese. Už nechci, aby se to znovu opakovalo. Když si opět začnu dělat naděje, je výsledkem jen to, že jsem zraněna. Je lepší nic nečekat — nebudu sice mít moc radosti, ale aspoň nebudu v depresi.“

Rozčarování, neslučitelnost, konflikty a lhostejnost — to je jen několik faktorů, které mohou přispívat k tomu, že v manželství je nedostatek lásky. Je jich samozřejmě víc, a několik dalších faktorů je uvedeno v rámečku na straně 5. Ať je příčina jakákoli, existuje snad nějaká naděje pro partnery, kteří jsou, jak se zdá, uvězněni v manželství bez lásky?

[Rámeček a obrázek na straně 5]

MANŽELSTVÍ BEZ LÁSKY — NĚKTERÉ DALŠÍ FAKTORY

• Peníze: „Člověk si asi představuje, že plánování finančního rozpočtu dvojici pomůže, aby se spojila, protože oba partneři musí spolupracovat, přispívají svými prostředky na základní životní potřeby a těší se z plodů své práce. Avšak to, co by v tomto společném podniku mohlo dvojici sjednocovat, často způsobuje rozdělení.“ (Dr. Aaron T. Beck)

• Rodičovství: „Zjistili jsme, že 67 procent dvojic prožívá po narození prvního dítěte významný pokles manželské spokojenosti a osmkrát častěji dochází ke konfliktům. Je to zčásti způsobeno tím, že rodiče jsou unavení a nemají na sebe mnoho času.“ (Dr. John Gottman)

• Podvod: „K nevěře obvykle patří podvod, a podvod je zkrátka a dobře zrada důvěry. Vzhledem k tomu, že důvěra je pokládána za klíčovou složku všech úspěšných dlouhodobých manželství, nelze se tedy divit, že podvod může manželský vztah zničit.“ (Dr. Nina S. Fieldsová)

• Sex: „Je šokující, jak obvyklé je, že v době, kdy lidé požádají o rozvod, již po sexuální stránce mnoho let živoří. V některých případech sexuální vztah nebyl nikdy navázán a jindy je sex mechanický a slouží pouze k uspokojení tělesných potřeb jednoho z partnerů.“ (Judith S. Wallersteinová, klinická psycholožka)

[Rámeček a obrázek na straně 6]

JAK TO PŮSOBÍ NA DĚTI?

Může to, jaké máte manželství, působit na vaše děti? Podle dr. Johna Gottmana, který zkoumal život manželských dvojic asi dvacet let, je odpověď ano. „Ve dvou studiích, které trvaly deset let,“ říká dr. Gottman, „jsme zjistili, že děti nešťastných rodičů mají při hravém dovádění vyšší tepovou frekvenci a nedokážou se tak dobře zklidnit. Manželské konflikty časem vedou k tomu, že bez ohledu na IQ mají děti ve škole horší výsledky.“ Doktor Gottman říká, že dětem vyrovnaných manželských dvojic se naproti tomu „lépe daří jak ve škole, tak po stránce společenské, protože jejich rodiče jim ukázali, jak s ostatními lidmi jednat s úctou a jak zvládat citové výkyvy“.

Existuje nějaká naděje?

„Jednou z překážek úspěchu v problémových manželstvích je hluboce zakořeněné přesvědčení, že věci se nemohou obrátit k lepšímu. Toto přesvědčení brání jakékoli změně, protože vám bere motivaci zkusit cokoli konstruktivního.“ (DR. AARON T. BECK)

PŘEDSTAVTE si, že vás něco bolí, a jdete k lékaři na vyšetření. Pochopitelně máte strach. Vždyť se jedná o vaše zdraví, nebo dokonce o váš život. Předpokládejme však, že po vyšetření vám lékař oznamuje dobrou zprávu, že i když váš problém není žádná maličkost, lze jej vyléčit. Lékař vám říká, že pečlivým dodržováním rozumného programu skládajícího se z diety a cvičení, se můžete úplně uzdravit. Nepochybně pocítíte velkou úlevu a podle jeho doporučení se rádi zachováte.

Porovnejte to, co bylo řečeno, s námětem, o němž pojednáváme. Prožíváte ve svém manželství určitou citovou bolest? Samozřejmě v každém manželství jsou určité problémy a neshody. A tak skutečnost, že ve vašem vztahu došlo k několika těžkým chvílím neznamená, že ve vašem manželství je nedostatek lásky. Avšak, co když tato bolestná situace přetrvává týdny, měsíce, nebo dokonce roky? V tom případě jste oprávněně zneklidněni, protože to rozhodně není žádná maličkost. Kvalita vašeho manželství totiž může ovlivnit doslova každou stránku vašeho života — a také života vašich dětí. Předpokládá se například, že potíže v manželství mohou být hlavní příčinou takových problémů, jako je deprese, nízká produktivita práce a špatný prospěch dětí ve škole. To však není všechno. Křesťané si uvědomují, že to, jaký vztah mají k manželskému partnerovi, může ovlivnit dokonce i jejich vztah k Bohu. (1. Petra 3:7)

Skutečnost, že mezi vámi a vaším partnerem jsou problémy, neznamená, že situace je beznadějná. Bude-li dvojice počítat s tím, že obtíže nastanou, může jim to oběma pomoci, aby se na problémy dívali z určitého nadhledu a pracovali na jejich řešení. Jistý manžel, který se jmenuje Isaac, říká: „Vůbec jsem netušil, že výkyvy pocitu štěstí jsou v manželství naprosto normální. Myslel jsem si, že s námi není něco v pořádku.“

Rovněž v případě, že se vaše manželství dostalo do stavu, kdy láska vymizela, lze jej zachránit. Je pravda, že jizvy způsobené narušenými vztahy jsou možná hluboké, obzvláště pokud problémy trvají celá léta. Přesto ale existuje pádný důvod pro naději. Klíčovým faktorem je motivace. I dva lidé, kteří mají vážné manželské problémy, mohou dosáhnout určitého zlepšení, pokud jim oběma na tom záleží.a

Položte si tedy otázku: ‚Jak silně toužím po tom, abych dosáhl uspokojujícího vztahu?‘ Jste vy i váš partner ochotni vynaložit úsilí, aby se vaše manželství zlepšilo? Doktor Beck, kterého jsme citovali dříve, říká: „Jsem často překvapen tím, jak lze zjevně špatným vztahům pomoci, jestliže partneři spolupracují na tom, aby napravili nedostatky a posílili kladné stránky svého manželství.“ Co ale v případě, že váš partner není ochoten spolupracovat? Nebo co když se zdá, že si nepřipouští existenci jakéhokoli problému? Je snad zbytečné, aby se člověk namáhal zlepšit manželství sám? Rozhodně ne. „Pokud uděláte určité změny vy, už to samo o sobě může vyvolat změnu i u vašeho partnera — a velmi často ji skutečně vyvolá,“ říká dr. Beck.

Nedělejte ukvapený závěr, že se to ve vašem případě nemůže stát. Takový poraženecký způsob uvažování může sám o sobě být pro vaše manželství tou největší hrozbou. Jeden z vás musí udělat první krok. Můžete to být vy? Jakmile se věci dají do pohybu, váš partner možná uvidí, jak je taková spolupráce na budování šťastnějšího manželství prospěšná.

Co tedy můžete udělat, abyste jako jednotlivec nebo jako dvojice zachránili své manželství? Při hledání odpovědi na tuto otázku je velkou pomocí Bible. Podívejme se v jakých ohledech.

Vaše manželství lze zachránit

V Bibli je mnoho praktických rad, ze kterých mohou mít užitek jak manželé, tak manželky. To je pochopitelné, protože Ten, kdo inspiroval Bibli, je také Původce manželského uspořádání.

BIBLE vykresluje realistický obraz manželství. Připouští, že manžel i manželka budou mít „soužení“ neboli bolest a zármutek. (1. Korinťanům 7:28) Bible však také říká, že manželství může a mělo by být zdrojem radosti, a dokonce vzrušení. (Přísloví 5:18, 19) Tyto dvě myšlenky si nijak neprotiřečí. Pouze ukazují, že i přes vážné problémy může manželská dvojice dospět k důvěrnému a láskyplnému vztahu.

Chybí vašemu manželství takový vztah? Zastínila bolest a zklamání tu důvěrnost a radost, která byla kdysi pro váš vztah typická? Ale i v případě, že ve vašem manželství chybí láska již mnoho let, to, co bylo ztraceno, je možné najít. Musíte být pochopitelně realističtí. Žádný nedokonalý muž nebo nedokonalá žena nejsou schopni vytvořit dokonalé manželství. Existují nicméně kroky, jimiž negativní trendy můžete zvrátit.

Při čtení následujícího textu se snažte rozpoznat, které body platí konkrétně na vaše manželství. Nezaměřujte se na nedostatky svého partnera, ale místo toho najděte několik podnětů, které mohou být použitelné pro vás, a uplatněte biblické rady. Možná zjistíte, že pro vaše manželství je větší naděje, než jste si mysleli.

Nejdříve rozebereme postoje, protože tím nejdůležitějším je to, jak se díváte na svůj závazek a jaké pocity máte vůči svému partnerovi.

Jak se díváte na svůj závazek

Pokud chcete na svém manželství pracovat, je nezbytné dívat se na ně z dlouhodobého hlediska. Vždyť Bůh vytvořil manželské uspořádání proto, aby dva lidé byli neoddělitelně spojeni. (1. Mojžíšova 2:24; Matouš 19:4, 5) Vztah k vašemu manželskému partnerovi není jako zaměstnání, z něhož můžete odejít, nebo jako byt, kde můžete jednoduše vypovědět smlouvu a odstěhovat se. Naopak, při vstupu do manželství dáváte slavnostní slib, že se svým manželským partnerem zůstanete, ať se děje cokoli. Silné vědomí závazku odpovídá tomu, co skoro před dvěma tisíci lety prohlásil Ježíš Kristus: „Co ... Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje.“ (Matouš 19:6)

Někdo možná řekne: ‚Jsme přece dosud spolu. Není to snad důkaz toho, že jsme si vědomi svého závazku?‘ Snad ano. Jak ale bylo uvedeno na začátku této série článků, některé dvojice jsou sice spolu, ale uvízly ve stojatých vodách, jsou uvězněny v manželství bez lásky. Chcete přece, aby vaše manželství bylo radostné, ne jen snesitelné. Závazek by měl zrcadlit nejen věrnost manželství jakožto instituci, ale také věrnost člověku, jemuž jste slavnostně slíbili, že jej budete milovat a starat se o něj. (Efezanům 5:33)

V tom, co svému partnerovi říkáte, se může projevit, jak vážně berete svůj závazek. Například v ostré hádce někteří manželé a manželky ukvapeně prohlásí takové věci jako „Odcházím od tebe“ nebo „Najdu si někoho, kdo mě bude chápat“. I když to není míněno doslovně, takové poznámky podrývají závazek, protože naznačují, že je možné kdykoli se rozejít a že ten, kdo to říká, je kdykoli připraven to udělat.

Chcete-li obnovit v manželství lásku, je třeba tyto výhrůžky z vašich rozhovorů vymýtit. Konec konců, zařizovali byste si byt, kdybyste věděli, že kterýkoli den z něho můžete být vystěhováni? Proč tedy od svého partnera očekávat, že bude pracovat na manželství, které možná nebude trvat dál? Rozhodněte se, že zkusíte usilovně pracovat na řešení.

Tak postupovala jedna manželka potom, co se svým manželem prožila bouřlivé období. „Přestože jsem k němu někdy cítila odpor, nikdy jsem neuvažovala o tom, že náš vztah ukončím,“ říká. „Vše, co bylo narušeno, jsme chtěli nějak urovnat. A nyní, po dvou velmi obtížných letech, mohu poctivě říci, že jsme spolu opět docela šťastni.“

Ano, závazek znamená týmovou práci — ne jenom žít vedle sebe, ale pracovat na společném cíli. Možná však máte pocit, že v tuto chvíli drží vaše manželství pohromadě jen smysl pro povinnost. Pokud je to tak, nepodléhejte beznaději. Snad bude možné opět lásky dosáhnout. Jak?

Prokazujte svému partnerovi úctu

Bible uvádí: „Manželství ať mají všichni v úctě.“ (Hebrejcům 13:4, Ekumenický překlad; Římanům 12:10) Tvary tohoto řeckého slova, které je zde přeloženo jako ‚úcta‘, jsou na jiných místech v Bibli přeloženy jako „drahý“, „vážený“ a „vzácný“. Pokud si něčeho velmi vážíme, budeme se o to s nesmírnou pečlivostí starat. Možná jste si všimli, že to platí například o muži, který má drahé nové auto. Své drahocenné auto bude mít naleštěné a v dobrém stavu. I sebemenší škrábanec je pro tohoto muže velkou katastrofou. Podobným způsobem se lidé starají o své zdraví. Proč? Cení si totiž dobrého tělesného i duševního stavu, a proto si jej chrání.

Věnujte stejnou ochrannou péči i svému manželství. Bible říká, že láska „všemu věří“. (1. Korinťanům 13:7) Nepoddávejte se poraženeckému myšlení — tím, že byste přestali počítat s možností jakéhokoli zlepšení, a říkali „My jsme se vlastně nikdy neměli rádi“, „Brali jsme se příliš mladí“ nebo „Nevěděli jsme, co děláme“. Naopak, doufejte v lepší věci, pracujte na zlepšení a přitom trpělivě čekejte na výsledky. „Od tolika klientů jsem slyšela: ‚Už to nevydržím!‘“ říká jedna poradkyně v manželských problémech. „Místo aby vztah rozebrali a tak viděli, která jeho část potřebuje opravu, ukvapeně zanechají veškerého úsilí a zahodí i hodnoty, které mají společné, zážitky, které pečlivě nashromáždili, a také všechny budoucí možnosti.“

Jaké společné zážitky máte se svým partnerem? Bez ohledu na to, jaké těžkosti jsou ve vašem vztahu, určitě můžete vzpomínat na příjemné chvíle, na to, čeho jste společně dosáhli a jaké těžkosti jste bok po boku překonali. Uvažujte o těch věcech a tím, že budete upřímně usilovat o zlepšení vašeho vztahu, ukažte, že si svého manželství i manželského partnera vážíte. Bible ukazuje, že Jehova Bůh se velmi zajímá o to, jakým způsobem spolu manželé jednají. V době proroka Malachiáše Jehova například káral izraelské manžely, protože jednali zrádně se svými manželkami tím, že se s nimi lehkomyslně rozváděli. (Malachiáš 2:13–16) Křesťané chtějí svým manželstvím projevit Jehovovi Bohu úctu.

Nakolik je konflikt závažný?

Zdá se, že hlavním faktorem v manželstvích, kde chybí láska, je neschopnost partnerů řešit konflikty. Vzhledem k tomu, že nejsou dva lidé, kteří by byli úplně stejní, dojde občas k neshodám v každém manželství. Avšak dvojice, které mají trvalé rozpory, možná zjišťují, že jejich láska během let ochladla. Mohou dokonce dospět k závěru: ‚Zkrátka se k sobě nehodíme. Pořád se jen hádáme!‘

Nicméně konflikty jako takové, nemusí nutně znamenat, že vašemu manželství už odzvonilo. Otázkou je, jak partneři tyto rozepře řeší. V úspěšném manželství se manžel i manželka naučili mluvit o svých problémech, aniž by se stali — jak to označil jeden odborník — „intimními nepřáteli“.

„Moc jazyka“

Víte vy i váš partner, jak o vašich problémech mluvit? Oba byste měli být ochotni o nich diskutovat. Upřímně řečeno, je to umění, a není lehké se to naučit. Proč? Je to z toho důvodu, že všichni občas ‚klopýtáme ve slovu‘, protože jsme nedokonalí. (Jakub 3:2) Kromě toho někteří lidé vyrostli v rodině, kde nepotlačovaný hněv některého z rodičů byl na denním pořádku. Tito lidé byli již od útlého dětství v určitém smyslu vychováváni k přesvědčení, že prudké výbuchy hněvu a urážlivá řeč jsou normální. Chlapec, který vyrůstal v takovém prostředí, se možná stane ‚hněvivým mužem‘, který má „sklon k vzteku“. (Přísloví 29:22) Podobně dívka s takovouto výchovou se možná stane „ženou svárlivou a zlostnou“. (Přísloví 21:19, Ekumenický překlad) Silně zakořeněné modely myšlení a způsobů jednání s druhými lidmi může být těžké odstranit.a

Zvládnout konflikt tedy znamená naučit se vyjadřovat myšlenky novými způsoby. To je závažná věc, protože jedno biblické přísloví říká: „Smrt i život jsou v moci jazyka.“ (Přísloví 18:21) Ano, zní to možná jednoduše, ale to, jak mluvíte se svým partnerem, může váš vztah zničit anebo obnovit. „Existuje člověk, který mluví neuváženě, jako by bodal mečem,“ říká jiné biblické přísloví, „ale jazyk moudrých je uzdravení.“ (Přísloví 12:18)

Třebaže se zdá, že neshodu začal váš partner, zamyslete se nad tím, co během sporu říkáte vy. Ubližují vaše slova, nebo hojí? Vyvolávají hněv, nebo jej zmírňují? „Slovo, které působí bolest, budí hněv,“ říká Bible. Naproti tomu „odpověď, když je mírná, odvrací vztek“. (Přísloví 15:1) Slova, která působí bolest — i když jsou řečena klidně —, jsou jako přilévání oleje do ohně.

Pochopitelně, pokud vám něco vadí, máte právo to vyjádřit. (1. Mojžíšova 21:9–12) Můžete to však udělat bez sarkasmu, útoků a snižování. Stanovte si pevné hranice — rozhodněte se, že některé věci svému partnerovi nikdy neřeknete, například „nenávidím tě“ nebo „že jsme se vůbec brali“. A přestože křesťanský apoštol Pavel nehovořil konkrétně o manželství, je moudré nenechat se strhnout k tomu, co označil jako ‚debaty o slovech‘ a „prudké spory o maličkosti“.b (1. Timoteovi 6:4, 5) Jestliže tyto metody používá váš partner, nemusíte reagovat stejným způsobem. Pokud to závisí na vás, usilujte o pokoj. (Římanům 12:17, 18; Filipanům 2:14)

Je pravda, že vzplanou-li emoce, je obtížné kontrolovat mluvu. „Jazyk je oheň,“ říká biblický pisatel Jakub. „Ten nemůže zkrotit nikdo z lidí. Je to nepoddajná, škodlivá věc, plná smrtonosného jedu.“ (Jakub 3:6, 8) Co tedy můžete dělat, když začnete cítit hněv? Jakou formou můžete mluvit s partnerem, abyste konflikt nerozdmýchali, ale zklidnili?

Jak zabránit prudkým hádkám

Někteří lidé zjistili, že je snazší zmírnit hněv a zaměřit se na podstatu věci, když kladou důraz na své pocity, a ne na jednání partnera. Například: „To, co říkáš, mě uráží“ je daleko účinnější než „Urážíš mě“ nebo „Jak můžeš říct takovou hloupost?“. Samozřejmě, že když vyjadřujete své pocity, neměla by v tónu vašeho hlasu být patrná trpkost nebo pohrdání. Cílem by mělo být, abyste zdůraznili problém a ne zaútočili na člověka. (1. Mojžíšova 27:46–28:1)

Kromě toho vždy pamatujte, že je „čas být zticha a čas mluvit“. (Kazatel 3:7) Když dva lidé mluví současně, ani jeden z nich nenaslouchá a ničeho se nedosáhne. Když je tedy řada na vás, abyste naslouchali, buďte ‚rychlí k slyšení, pomalí k mluvení‘. Stejně důležité je být ‚pomalí k zlobě‘. (Jakub 1:19) Neberte doslovně každé ostré slovo, které váš partner pronese, ani ‚se neukvapujte ve svém duchu, takže byste se urazili‘. (Kazatel 7:9) Snažte se naopak vnímat pocity, které se za partnerovými slovy skrývají. „Pochopení člověka jistě zvolňuje jeho hněv,“ říká Bible, „a je z jeho strany krásné, jestliže přejde přestupek.“ (Přísloví 19:11) Pochopení může manželovi i manželce pomoci nahlédnout pod povrch neshody.

Když si například manželka stěžuje, že manžel s ní netráví čas, nejedná se jí pravděpodobně pouze o hodiny či minuty. Může se spíše jednat o to, že se cítí zanedbávána nebo nedoceněna. Podobně manželovy výhrady k nějakému manželčinu impulsivnímu nákupu se pravděpodobně netýkají jen korun a haléřů. Jde spíše o pocit, že se s ním při rozhodování nepočítalo. Manžel nebo manželka, kteří mají pochopení, se budou snažit proniknout pod povrch a dostat se k jádru problému. (Přísloví 16:23)

Že se to snáze řekne, než udělá? Určitě. I přes tu největší snahu, jsou někdy vyřčena nelaskavá slova a vzplanou emoce. Když vidíte, že se k něčemu takovému schyluje, budete možná muset jednat podle rady v Příslovích 17:14: „Dříve než propukne hádka, rozluč se.“ Není nic špatného na tom, když rozhovor přerušíte, dokud se emoce neuklidní. Pokud je pro vás obtížné popovídat si, aniž by se vám situace vymkla kontrole, možná bude vhodné vzít si k tomu nějakého zralého přítele, aby vám pomohl utřídit si to, v čem se lišíte.c

Zachovejte si realistický náhled

Pokud vaše manželství není takové, jak jste si je představovali v době známosti, nenechte se odradit. Jistá skupina odborníků říká: „Pro většinu lidí není manželství jen nekonečným blahem. Jsou nádherná období a jindy zase období velmi těžká.“

Ano, manželství možná není jako z románu, ale také to nemusí být žádná tragédie. Budou sice období, kdy budete muset svého partnera zkrátka snášet, ale také budou příležitosti, kdy budete moci pustit z hlavy odlišnosti mezi vámi a jen se těšit z toho, že jste spolu, bavit se a povídat si jako přátelé. (Efezanům 4:2; Kolosanům 3:13) A právě v těchto chvílích možná dokážete znovu roznítit lásku, která se vytrácela.

Pamatujte, že dva nedokonalí lidé nemohou mít dokonalé manželství. Mohou ale dosáhnout určité míry štěstí. Opravdu, přestože máte obtíže, může být vztah mezi vámi a vaším partnerem zdrojem ohromného uspokojení. Jedna věc je tedy jistá — když oba vyvinete úsilí a budete ochotní přizpůsobit se a hledat výhodu toho druhého, je pádný důvod věřit, že vaše manželství lze zachránit. (1. Korinťanům 10:24)

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 12]

Ubližují vaše slova, nebo hojí?

[Rámeček a obrázky na straně 10]

HÁZEJTE MÍČ JEMNĚ

Bible říká: „Ať je váš výrok vždy s milostivostí, okořeněný solí, abyste věděli, jak byste měli každému odpovědět.“ (Kolosanům 4:6) To určitě platí i v manželství. Znázorněme si to: Když si s někým házíte míčem, přihráváte míč tak, aby se dal snadno chytit. Nemrštíte jej takovou silou, abyste svého spoluhráče zranili. Stejnou zásadu používejte, když mluvíte se svým manželským partnerem. ‚Metat‘ ostré poznámky způsobí jen škodu. Mluvte naopak jemně — s milostivostí —, tak, aby váš partner mohl pochopit, o co vám jde.

[Rámeček a obrázek na straně 11]

ZAVZPOMÍNEJTE SI

Přečtěte si dopisy a pohlednice z minulosti. Prohlédněte si fotografie. Zeptejte se sami sebe: ‚Co mě k mému partnerovi přitahovalo? Jaké vlastnosti jsem u něj obdivoval nejvíc? Jaké věci jsme spolu dělali? Čemu jsme se smáli?‘ O těchto vzpomínkách si potom se svým partnerem povídejte. Rozhovor, který začíná slovy „Vzpomínáš si, když...?“, vám i vašemu partnerovi či partnerce možná připomene pocity, které jste spolu kdysi prožívali.

[Rámeček na straně 12]

NOVÝ PARTNER, STEJNÉ PROBLÉMY

Lidé, kteří mají pocit, že se z manželství vytratila láska, jsou někdy v pokušení začít s jiným partnerem všechno znovu. Bible však cizoložství odsuzuje a říká, že člověku, který páchá tento hřích, „se nedostává srdce“ [„nemá rozum“, Ekumenický překlad] a „ničí svou vlastní duši“. (Přísloví 6:32) Nekajícný cizoložník nakonec ztrácí Boží přízeň — což je ta nejhorší zkáza, k jaké může dojít. (Hebrejcům 13:4)

Naprostá nesmyslnost cizoložného jednání je patrná i v jiných ohledech. Především, cizoložník, který si bere nového partnera, bude pravděpodobně stát před stejnými problémy, které postihovaly jeho první manželství. Další faktor, jenž je třeba vzít v úvahu, uvádí doktorka Diane Medvedová, která říká: „První věc, kterou se váš nový partner o vás dozví, je to, že jste ochotni dopustit se nevěry. Váš partner ví, že toho, komu jste dali slib, jste schopni podvádět. Ví, že se umíte skvěle vymlouvat. Že jste schopni porušit svůj závazek. Že smyslové požitky nebo uspokojení vašeho vlastního já je lákadlem, za kterým půjdete. ... Jak může váš druhý partner vědět, zda vás opět něco neodláká pryč?“

[Rámeček na straně 14]

MOUDROST Z BIBLICKÝCH PŘÍSLOVÍ

• Přísloví 10:19: „V hojnosti slov nechybí přestupek, ale ten, kdo ovládá své rty, jedná rozvážně.“

Když jsme rozčileni, můžeme říci více, než bychom chtěli — a potom toho litujeme.

• Přísloví 15:18: „Rozvzteklený muž popouzí ke sváru, ale kdo je pomalý k hněvu, utišuje hádku.“

Kousavá obvinění pravděpodobně způsobí, že se váš partner bude bránit, kdežto trpělivé naslouchání pomůže vám oběma, abyste dospěli k určitému řešení.

• Přísloví 17:27: „Každý, kdo zadržuje své řeči, vlastní poznání, a muž s rozlišovací schopností je chladného ducha.“

Cítíme-li, že nás naplňuje hněv, je nejlepší mlčet, protože tak předejdeme otevřenému střetu.

• Přísloví 29:11: „Hlupák, ten vypouští celého svého ducha, ale kdo je moudrý, udržuje jej v klidu až do konce.“

Sebeovládání je velmi důležité. Prudké výbuchy hrubých slov povedou jen k odcizení vašeho partnera.