Má Rebeka potřebné vlastnosti?

Rebeka je Abrahamova praneteř a je nejen krásná, ale také ctnostná. Nezdráhá se mluvit s cizím člověkem, ale ani se k němu nechová přespříliš důvěrně. Když jí Eliezer požádá, aby mu dala napít, vyhoví mu. To se dá očekávat, protože to je obvyklý projev zdvořilosti. A co druhá část zkoušky?

Rebeka říká: „Pij, můj pane.“ Ale tím to nekončí. Pokračuje: „Načerpám vodu také pro tvé velbloudy, dokud se nenapojí.“ Mladá žena nabízí víc, než se obvykle očekává. Je tak ochotná, že ‚rychle vyprázdní svůj džbán do napájecího žlabu a ještě znovu a znovu běhá ke studni čerpat vodu, a čerpá pro všechny jeho velbloudy‘. Je plná energie. Jak říká zpráva, ‚muž na ni celou tu dobu upřeně a v údivu hledí‘. (1. Mojžíšova 24:19–21)

Když se Eliezer dozvídá, že ta dívka je Abrahamova příbuzná, vrhá se před Jehovou k zemi, aby mu poděkoval. Ptá se Rebeky, zda je v domě jejího otce místo, kde by mohl se svými lidmi přenocovat. Rebeka odpovídá kladně a běží domů ohlásit návštěvníky. (1. Mojžíšova 24:22–28)

Když si Rebečin bratr Laban a její otec Betuel vyslechnou, co jim Eliezer vypráví, pochopí, že tyto události řídí Bůh. Je zřejmé, že Rebeka je pro Izáka určena. „Vezmi ji a jdi,“ říkají, „a ať se stane manželkou syna tvého pána, právě jak mluvil Jehova.“ Co si o tom myslí Rebeka? Když se jí zeptají, zda je ochotna ihned odejít, odpovídá jediným hebrejským slovem, které znamená „jsem ochotná jít“. Tuto nabídku není povinna přijmout. Abraham to vyjádřil, když řekl, že „kdyby si ta žena nepřála“ odejít, bude Eliezer zproštěn své přísahy. Ale i Rebeka vidí, že tuto záležitost řídí Bůh. Bez otálení tedy opouští svou rodinu, aby vstoupila do manželství s mužem, kterého nikdy předtím neviděla. Toto odvážné rozhodnutí je vynikajícím projevem víry. Ano, Rebeka bude ta pravá manželka! (1. Mojžíšova 24:29–59)

Když se Rebeka setkává s Izákem, zahaluje si tvář závojem na znamení podřízenosti. Izák si ji bere za manželku a zamiluje se do ní, bezpochyby pro její vynikající vlastnosti. (1. Mojžíšova 24:62–67)

Na základě toho, co o Rebece víme, ji můžeme obdivovat. Byla velmi přitažlivá, ale její skutečná krása spočívala v její zbožné oddanosti. Právě to Abraham u ženy, která měla být jeho snachou, hledal. Její jiné dobré vlastnosti pravděpodobně převýšily všechno Abrahamovo očekávání. Projevovala víru a odvahu, když se podřizovala Božímu vedení. Vyznačovala se také horlivostí, skromností a štědrou pohostinností. Křesťanky by měly všechny tyto vlastnosti napodobovat. Jsou to vlastnosti, které u skutečně vzorných žen očekává sám Jehova.