KDYŽ ženy nalezly hrobku prázdnou, běží Marie Magdaléna, aby to pověděla Petrovi a Janovi.

Marie zatím nalezla Petra a Jana a podává jim zprávu: „Vzali Pána z pamětní hrobky a nevíme, kam ho položili.“

Marii Magdalénu, která zůstala u hrobky, přemáhá žal. Kde může Ježíš být? Naklání se, aby se podívala do hrobky, a vidí dva anděly v bílém, kteří se znovu objevili. Jeden anděl u hlavy a druhý u nohou, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. „Ženo, proč pláčeš?“ ptají se.

„Vzali mého Pána,“ odpovídá Marie, „a nevím, kam ho položili.“ Potom se obrací a vidí kohosi, kdo jí otázku opakuje: „Ženo, proč pláčeš?“ A také se jí ptá: „Koho hledáš?“

Domnívala se, že je to zahradník ze zahrady, v níž je hrobka, a proto mu říká: „Pane, jestliže jsi ho odnesl, řekni mi, kam jsi ho položil, a já si ho vezmu.“

„Marie,“ praví tento člověk. Podle důvěrně známého oslovení okamžitě poznává, že to je Ježíš. Vykřikne: „Rabboni!“ (což znamená „Učiteli!“). A s nespoutanou radostí ho popadne. Ale Ježíš říká: „Přestaň se mě držet. Ještě jsem totiž nevystoupil k Otci. Jdi však k mým bratrům a řekni jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.‘ “

Marie nyní běží na místo, kde se shromáždili apoštolové a jejich spoluučedníci. Ke zprávě, kterou podaly ostatní ženy o tom, že viděly vzkříšeného Ježíše, dodává svůj vlastní popis události.