KDYŽ ženy najdou Ježíšovu hrobku prázdnou, běží Marie Magdaléna, aby to pověděla Petrovi a Janovi.

Marie zatím nalezla Petra a Jana a podá jim zprávu: „Odnesli Pána z pamětní hrobky a nevíme, kam ho položili.“

Marii Magdalénu, která zůstala u hrobky, přemáhá žal. Kde může Ježíš být? Naklání se, aby se do hrobky podívala, a vidí dva anděly v bílém, kteří se znovu objevili. Jeden anděl u hlavy a druhý u nohou, kde dříve leželo Ježíšovo tělo. „Ženo, proč pláčeš?“ ptají se.

„Odnesli mého Pána,“ odpoví Marie, „a nevím, kam ho položili.“ Potom se otočí a uvidí kohosi, kdo otázku opakuje: „Ženo, proč pláčeš?“ A také se jí zeptá: „Koho hledáš?“

Domnívá se, že je to zahradník ze zahrady, kde stojí hrobka, a proto mu řekne: „Pane, jestliže jsi ho odnesl, pověz mi, kam jsi ho položil, a chci ho odnést.“

„Marie,“ řekne tento člověk. Podle důvěrně známého oslovení okamžitě pozná, že to je Ježíš. Vykřikne: „Rabboni!“ (což znamená „Učiteli!“), a s nespoutanou radostí se ho chytne. Ale Ježíš říká: „Přestaň se mě držet. Ještě jsem totiž nevystoupil k Otci. Jdi však k mým bratrům a řekni jim: ‚Vystupuji ke svému Otci a vašemu Otci a ke svému Bohu a vašemu Bohu.‘ “

Marie nyní běží na místo, kde se shromáždili apoštolové a ostatní učedníci. Ke zprávě, kterou podaly ostatní ženy, že viděly vzkříšeného Ježíše, dodává svůj vlastní popis události.