Může vám honba za penězi ublížit?

CO BYSTE dělali, kdyby se z vás přes noc stali boháči? Začali byste relaxovat a užívat si života? Dali byste v práci výpověď a věnovali víc času své rodině a přátelům? Nebo byste se pustili do něčeho, co vás opravdu baví? Kupodivu mnozí lidé, kteří zbohatli, nic takového nedělají. Místo toho zasvětili zbytek svého života vydělávání dalších peněz — buď proto, aby splatili své nové dluhy, nebo jen proto, aby byli ještě bohatší.

Někteří z těchto lidí zjišťují, že materialismus negativně působí na jejich zdraví, rodinu a osobnost jejich dětí. Poslední dobou se také objevují knihy, časopisy, televizní pořady a videonahrávky, které obsahují varování před požitkářstvím a zároveň lidi vybízejí k tomu, aby si dobrovolně zjednodušili život. V mnoha pramenech se poukazuje na to, že když se člověk nechá honbou za hmotnými věcmi pohltit, může si tím velmi ublížit — ať už po duševní, citové, nebo dokonce i po fyzické stránce.

Rozhodnutí zbohatnout — Jak vás může ovlivnit

ŽIJEME ve světě, kde více než 850 milionů lidí hladoví, a tak může být těžké představit si, že život v nadbytku by mohl být příčinou problémů. Možná jste si ale všimli, že biblický verš citovaný v předchozím článku nevaruje před samotnými penězi ani bohatstvím, ale před láskou k penězům a před rozhodnutím zbohatnout. K čemu to vede, když lidé žijí hlavně pro bohatství a pro věci, které si za peníze mohou koupit? Uvažujme nejprve o tom, jaký účinek to může mít na děti.

Účinek na děti

Odhaduje se, že průměrné americké dítě shlédne během jediného roku 40 000 televizních reklam. Připočtěte k tomu videohry, moderní hudební přehrávače, počítačové programy a značkové oblečení, které děti vidí v obchodech a u svých přátel, a představte si, jak velké záplavě požadavků asi musí rodiče čelit. Řada z nich se snaží svým dětem splnit každé přání. Proč?

Někteří rodiče si v mládí nemohli dopřát to, po čem toužili, a proto se velmi namáhají, aby jejich děti neměly pocit, že o něco přicházejí. Jiní rodiče mají obavy, že když řeknou ne, děti je přestanou mít rády. Spoluzakladatelka jednoho rodičovského sdružení ve městě Boulder v americkém státě Colorado řekla: „Chtějí být pro své děti těmi nejlepšími kamarády a dělají vše pro to, aby si jejich ratolesti své dětství užily.“ Ještě jiní rodiče doufají, že spoustou dárků dětem vynahradí to, že většinu svého času tráví v zaměstnání, a tudíž s nimi nejsou. Jindy zase rodič vyčerpaný z dlouhého stresujícího týdne v práci už možná nemá dost síly na to, aby zvládl scénu, kterou dítě bezesporu ztropí po odpovědi: „Ne, to nedostaneš.“

Ale když rodiče svým dětem dávají všechno, co jim na očích vidí, je to pro děti prospěšné, nebo jim to spíš ubližuje? Ze zkušeností paradoxně vyplývá, že místo aby svou maminku a tatínka víc milovaly, rozmazlené děti mají sklon být nevděčné. Dárků, o které předtím tolik žadonily, si vůbec neváží. Ředitelka jedné základní školy uvedla: „Z vlastní zkušenosti mohu říct, že když dětem okamžitě koupíte všechno, co chtějí, po dvou týdnech si na ty věci, po kterých tak toužily, už ani nevzpomenou.“

Jak si rozmazlené děti v životě povedou až dospějí? Podle časopisu Newsweek některé studie ukazují, že se z nich stávají dospělí, kteří „se v životě jen těžko vyrovnávají se zklamáním“. Jelikož nechápou životní pravdu, že bez práce nejsou koláče, mají mnozí z nich problémy ve škole a později také v zaměstnání i v manželství. V důsledku toho zůstávají finančně závislí na svých rodičích. Také mívají sklon k úzkostem a depresím.

Rozmazlené děti tedy rozhodně o mnoho přicházejí. Nikdy nepoznaly uspokojení z práce ani pocit sebeúcty či hlubokého vnitřního naplnění. Psychoterapeutka Jessie O’Neillová varuje: „Když své děti naučíte, že mohou dostat cokoli a kdykoli, přichystáte jim život plný problémů.“

Dopad na dospělé

Pokud žijete v manželství, „vaše příští hádka se pravděpodobně bude týkat peněz, a není přitom podstatné, jak dlouho už jste spolu nebo kolik peněz máte,“ uvádí časopis Psychology Today. Také se v něm píše, že „z toho, jak určitý pár v souvislosti s penězi překonává neshody a zklamání, se dá poznat, zda bude jejich vztah dlouhodobě úspěšný nebo zda zkrachuje“. Dvojice, která penězům a hmotným věcem přičítá příliš velkou důležitost, rozhodně vystavuje své manželství velkému nebezpečí. Odhaduje se totiž, že spory kvůli penězům jsou hlavní příčinou 90 procent všech rozvodů.

I když pár zůstane spolu, ale přitom se zaměřuje na peníze a na věci, které si za ně lze koupit, může to mít na jejich manželství negativní dopad. Například mají-li manželé dluhy, může se snadno stát, že ztratí sebekontrolu a rozčílí se, přičemž vinu za finanční problémy svalují jeden na druhého. V některých případech je každý z partnerů natolik zaměstnán svými vlastními materiálními zájmy, že už má na toho druhého jen velmi málo času. A co když si jeden z manželů koupí něco drahého a pak o tom svému partnerovi nic neřekne? Takové jednání vede k tajnůstkářství, pocitům viny a k nedůvěře, což manželství postupně rozleptává.

Někteří dospělí, ať už byli v manželství, nebo ne, obětovali svůj život hmotařství doslova. V Jižní Africe byli někteří lidé pod takovým tlakem přijmout materiální hodnoty západního světa, že se pokusili o sebevraždu. A ve Spojených státech dokonce jeden muž zabil svou ženu, dvanáctiletého syna a nakonec i sám sebe zjevně proto, že měl finanční problémy.

Pro většinu lidí honba za bohatstvím samozřejmě nekončí tak tragicky. Ale zatímco se pachtí za hmotnými věcmi, život jim může snadno protéct mezi prsty. Kromě toho na ně může mít negativní vliv stres na pracovišti a finanční problémy, což způsobuje záchvaty paniky, nespavost, chronické bolesti hlavy nebo vředy — tedy obtíže, jež mohou jejich život zkrátit. A i když si člověk nakonec uvědomí, že musí svůj žebříček hodnot změnit, může být už příliš pozdě. Partner mu už možná nevěří, děti jsou citově poznamenané a on sám má podlomené zdraví. Některé škody snad lze napravit, ale stojí to hodně námahy. Takoví lidé se skutečně celí „probodali mnoha bolestmi“. (1. Timoteovi 6:10)