Největší příležitost mládeže

„Zbožná oddanost je prospěšná ke všemu, protože má zaslíbení života nynějšího a toho, který má přijít. Toto prohlášení je spolehlivé a zasluhuje si plné přijetí.“ — 1. TIMOTEOVI 4:8, 9.

1, 2. a) Co považují mnozí mladí lidé za důležité příležitosti? Jaké otázky vznikají? b) Proč jsou dnes mladí lidé vystaveni mimořádnému tlaku?

JAKOU největší příležitost ti poskytuje život? Nedávné průzkumy mezi mladými lidmi různého druhu ukazují, že jejich nejdůležitější cíle jsou: „dostat práci, která se mi líbí“, a „mít dobrý příjem“. Stále více mladých lidí má zájem o kariéru a na některých místech se hrnou v ohromném počtu na vysoké školy, aby později získali dobře placená místa. Mnozí doufají, že mohou na základě takových materiálních příležitostí dosáhnout bezpečí, vnitřní síly a naplnění v životě. Jsi-li mladý člověk, co si o tom myslíš? A jak se opravdu díváte na takové příležitosti vy, kteří jste dospělí, zejména rodiče? Je to klíč k „dobrému životu“?

² Jestliže kdy mladí lidé potřebovali vnitřní sílu a naplnění, je to dnes, v těchto „posledních dnech“, kdy jsou časy, ‚s nimiž je těžké se vyrovnat‘. (2. Tim. 3:1–5) Dnešní mladí lidé vyrůstají v napětí, které by bylo pro dřívější generace nepředstavitelné. Prudké společenské změny, například rozklad rodinného života a morálky, vyvolávají velký citový neklid.

Potřeba vnitřní síly a naplnění

3, 4. Z čeho je patrné, že mnozí mladí lidé nemají vnitřní sílu? Proč neposkytují vnitřní sílu hmotné výhody?

³ Stále více mladých lidí shledává, že nemají dost vnitřní síly, aby mohli čelit životním náporům. (Srovnej Efezanům 3:16.) Z nedávné zprávy amerického Národního ústavu pro duševní zdraví vyplývá, že každý pátý mladý člověk trpí vážnou depresí.a Od roku 1961 do roku 1975 se ve Spojených státech více než zdvojnásobil počet sebevražd mladistvých osob. V té jediné zemi si ročně vezme život 8 000 mladých lidí, ale padesátkrát více se jich pokouší o sebevraždu. Některá odpovědná místa označují tento problém jako epidemii. Zprávy také ukazují, že jsou mladí lidé v překvapujícím počtu přijímáni do psychiatrických ústavů.b

⁴ Všichni mladí lidé ovšem nežijí v okolnostech, které poskytují materiální příležitosti. Ale když si uvědomíš, že zde uvedené zprávy se týkají jedné velké země, kde je materiálních příležitostí mnoho, je jasné, že pouze takové příležitosti nepomáhají mladým lidem ‚odstranit ze svého srdce mrzutost a odrážet neštěstí od svého těla‘. (Kaz. 11:9, 10) Člověk, jehož srdce je sužováno skličujícími pochybnostmi ohledně vlastní osoby, nejistotou nebo pocity viny, sotva dosáhne vnitřní síly hmotnými výhodami. Bible o tom říká: „Ztratil jsi odvahu v den tísně? Tvé síly bude poskrovnu.“ — Přísl. 24:10.

5, 6. Povede získání hmotných věcí k „dobrému životu“ v budoucnosti? Znázorni to.

⁵ Povede však dosažení hmotných věcí nakonec k uspokojení, k „dobrému životu“? Bohatý král Šalomoun připustil: „Ohlédl jsem se, ano já, na všechna svá díla, která vykonaly mé ruce, a na tvrdou práci, kterou jsem namáhavě konal, abych ji dokončil, a hle, všechno byla marnost a honba za větrem.“ (Kaz. 2:3–11) Ačkoli mu jeho podnikání přineslo určitou míru potěšení, přece pociťoval prázdnotu, marnost.

⁶ Mnozí lidé dnes vynášejí vysokoškolské vzdělání jako klíč k budoucímu „dobrému životu“. Jeden bývalý guvernér jednoho státu USA dokonce prohlásil, že je takové školní vzdělání „nezbytně nutné pro vnitřní sílu, naplnění a další existenci“. Je to tak skutečně? 846 bývalých studentů jedné uznávané univerzity sestavilo zprávu, z níž vyplývá, jak se jim dařilo během deseti let po ukončení vysoké školy. Jeden z účastníků říká: „Ve zprávě se sice projevuje dobrá nálada, ale je v ní patrný podtext pesimismu, zahořklosti, a dokonce i zoufalství.“ Po 25 letech dosáhl jeden z absolventů „jistých finančních cílů“, ale připouští: „Počet neúspěchů v mém osobním životě tak dalece zastíní úspěchy, že se raději nebudu zmiňovat o ničem.“ Jsou to ty nejlepší věci, které může život poskytnout?

Největší příležitost

7. Pro jakou životní dráhu se mohl školit Timoteus, ale co doporučoval Pavel?

⁷ Apoštol Pavel poukázal ve svých inspirovaných dopisech křesťanskému učedníkovi Timoteovi na něco mnohem lepšího. Tento mladý muž byl jmenován ke službě v Efezu, jednom z největších starověkých obchodních středisek. Jaké možnosti se mu tam nabízely! Mohl usilovat o to, aby se stal zámožným obchodníkem, nebo mohl toužit po uznání ve škole Tyrannově nebo v městském divadle. (1. Tim. 1:3; Sk. 19:1, 9, 29) Timoteus mohl jistě získávat vzdělání pro nějakou výnosnou světskou životní dráhu, ale Pavel napsal: „Naproti tomu se cvič ve zbožné oddanosti jako svém cíli. Tělesné cvičení je totiž prospěšné k máločemu, ale zbožná oddanost je prospěšná ke všemu, protože má zaslíbení života nynějšího a toho, který má přijít.“ Ano, zbožná oddanost je „prospěšná ke všemu“. To nebyla pouhá úvaha, protože Pavel dodal: „To prohlášení je spolehlivé a zasluhuje si plné přijetí.“ Pavel věděl z osobní zkušenosti, co povede k nejlepšímu způsobu života. — 1. Tim. 4:7–9; 2. Kor. 6:10.

8, 9. a) Co je zbožná oddanost? b) Co je tvou největší příležitostí a proč je nutné úsilí, abys jí mohl využít?

⁸ Co je tato zbožná oddanost? Je to osobní oddanost Bohu, jež pochází ze srdce podněcovaného hlubokým oceněním jeho přitažlivých vlastností. Zatímco „zbožná bázeň“ (Židům 12:28) znamená v první řadě posvátnou bázeň, abychom neučinili nic, co by se Bohu nelíbilo, je „zbožná oddanost“ reakce srdce, jež tě bude podněcovat, abys žil způsobem, který se Bohu líbí, protože Boha miluješ.c Taková vlastnost srdce vede k „důvěrnému vztahu k Bohu“, k osobnímu vztahu, v němž cítíš, že tě Bůh schvaluje a že ti pomáhá. (Job 29:4) Příležitost získat takové osobní přátelství s Bohem je cennější než cokoli jiného, co ti kdo může nabídnout. — Srovnej s Jeremjášem 9:23, 24.

⁹ Vzniká takový vztah k Bohu automaticky, jestliže má někdo zbožné rodiče nebo je pokřtěn jako křesťan? Ne, protože upřímnost srdce a křesťanské ctnosti je nutné pěstovat. (2. Petra 1:5–8) Musíš dospět tak daleko, aby tě ‚tvé srdce podněcovalo‘ k vykonávání „skutků zbožné oddanosti“. (Srovnej 2. Mojžíšovu 36:2; 2. Petra 3:11; Kolosanům 3:22.) Timoteus byl sice od dětství vychováván v cestě pravdy, ale musel rozvíjet zbožnou oddanost. Také dnes je nutné velké úsilí, ale tato zbožná oddanost se prokáže jako „prostředek k velkému zisku“. (1. Tim. 6:6) Jak?

Vznešený způsob života

10, 11. Jak povznesla zbožná oddanost Timoteův život?

¹⁰ Timoteus v Efezu usiloval o zbožnou oddanost mezi lidmi, kteří ‚chodili v neužitečnosti své mysli‘. (Ef. 4:17) To, co naplňovalo jejich mysl, nepřinášelo pravý užitek, ale byla to marnost. „Jaký to obraz!“ říká znalec Bible R. C. H. Lenski o Efezanům 4:17. „Lidé obdaření schopností myslet a chtít, rozumem obdaření tvorové, kteří prostě procházejí životem a krok za krokem se řídí diktátem jakési mysli, která je vede na každém kroku a nakonec je dovede k nicotě, k hroznému, tragickému selhání!“

¹¹ Timoteus mohl vidět, že životní cesta Efezanů byla nicotná a zkažená. Mnozí uctívali bohyni Artemidu, ale jejich fanatické uctívání bylo určeno neživému obrazu. Patřily k němu divoké orgie a ceremoniální prostituce. (Sk. 19:23–34) Ale Timoteův způsob života byl vznešený ve srovnání se způsobem života národů, jež byly ‚odcizeny životu, který náleží Bohu . . . [a jež] ztratily všechen mravní smysl‘. (Ef. 2:6; 4:18, 19) Svým zbožným způsobem ‚života, který náleží Bohu,‘ získal největšího Přítele v celém vesmíru. Příležitost získat zbožnou oddaností tento vztah k živému Bohu je opravdu nesmírně cenná! Můžeš se jí chopit?

12. Co řekl jeden mladý křesťan o „velkém zisku“ ze zbožné oddanosti? Co si o tom myslíš?

¹² Mnozí dnes uctívají sex, rozkoše, bohatství a vysokoškolské vzdělání stejně intenzívně jako uctívali starověcí Efezané Artemidu. (Mat. 6:24; Ef. 5:3–5; Fil. 3:19) Ale ti, kteří usilují o zbožnou oddanost, se těší ze života mnohem vyšší kvality. Jeden čtyřiadvacetiletý křesťan vypráví: „Co se jen stalo s těmi, s nimiž jsem se přátelil, než jsem začal studovat Bibli! Polovina z nich je ve vězení. Většina z nich užívá drogy a mnohé z dívek mají nemanželské děti. Jejich život je chaotický, někteří jsou dokonce mrtví. Jsem tak vděčný, že se mohu dívat na svůj život s hrdostí.“ Jiní mladí křesťané s tím ze srdce souhlasí.

13. Proč nabývá život většího významu, řídíme-li se příkazem ve 2. Timoteovi 4:5?

¹³ Ti, kteří žijí ve zbožné oddanosti, mají poklad služby. (2. Kor. 4:1, 7; 2. Tim. 4:5) Ta poskytuje životu skutečný smysl a je náročným úkolem. To, co prožívají křesťané ve své službě, když navštěvují skutečné lidi, aby jim pomáhali, je pravým opakem zdánlivého napětí, které přinášejí televizní nebo filmové pořady. Křesťané se zabývají skutečnými problémy. Jakou nepopsatelnou radost mají, když vidí, jak lidé, kteří žili nemravným, násilnickým nebo beznadějným životem, reagují na biblické poučení, odkládají dřívější špatné zvyky, získávají sebeúctu a slouží Jehovovi! Žádná jiná životní dráha není tak významná a nepřináší takový trvalý užitek.

Uspokojení a čisté svědomí

14, 15. Jak se zlepší náš život, jsme-li zbožně spokojeni, pokud jde o peníze?

¹⁴ „Jistě je to prostředek k velkému zisku, ta zbožná oddanost spolu se soběstačností . . . Máme-li tedy živobytí a něco na sebe, budeme s tím spokojeni. Avšak ti, kteří jsou rozhodnuti zbohatnout, . . . celí se probodali mnoha bolestmi.“ (1. Tim. 6:6–10) Průzkum, který byl v roce 1981 proveden v „Psychology Today“ ukázal, že mladí lidé přemýšlejí o penězích „mnohem více“ než kterákoli jiná věková skupina. Ale polovina ze skupiny, která odpověděla, že má největší zájem o peníze (byli v ní bohatí i chudí), si stěžovala „na neustálé starosti a úzkost“.

¹⁵ Jeden mladý muž v Japonsku se úspěšně vypracoval od ‚hadrů k bohatství‘, ale zničil si tím zdraví. Později si pomocí biblického studia vytvořil zbožnou oddanost. „Když si vzpomenu na dobu, kdy jsem myslel jen na vydělávání peněz, mohu říci, že jsem ve srovnání s tehdejší dobou daleko šťastnější nyní, když sleduji jiný cíl,“ poznamenal. „Opravdu nic se nevyrovná spokojenosti a uspokojení, jež člověk získá, když věnuje svůj život službě našemu vznešenému stvořiteli.“d — Přísl. 10:22; Kaz. 5:10–12.

16. K čemu to vede, jestliže si někdo nezachová dobré svědomí?

¹⁶ Pavel nabádal Timotea, aby si ‚zachoval dobré svědomí‘. Jak? Mimo jiné tím, že bude jednat se ženami „se vší cudností“. (1. Tim. 1:19; 5:2) Ale cudnost mezi mnoha mladými lidmi prakticky vymizela, protože se jejich svědomí zatvrdilo. (1. Tim. 4:2) Nemravnost však nepřináší vnitřní pokoj ani uspokojení. Jeden průzkum se zabýval názory na sexualitu a chováním několika set mladistvých osob. O těch, kteří nejvíce pěstovali sexuální promiskuitu, bylo zjištěno: „Pociťují málo uspokojení a nevidí smysl života.“ Téměř polovina z nich řekla: „Svým dnešním způsobem života promarňuji většinu svých schopností.“

17. Proč nám ‚láska z dobrého svědomí‘ pomáhá nejlépe využít našeho života?

¹⁷ Když má nějaká dvojice časem v úmyslu uzavřít počestné manželství, budou mít oba užitek z toho, že budou moci projevovat „lásku z čistého srdce a z dobrého svědomí“. (1. Tim. 1:5) V roce 1984 bylo v „Časopise pro manželství a rodinu“ (angl.) uveřejněno sdělení o průzkumu mezi 309 dvojicemi novomanželů, z něhož vyplývá, že předmanželské pohlavní styky byly „pro oba partnery spojeny s menším manželským uspokojením“. Ale ti, kteří jsou cudní, se cítí docela jinak! „Je to tak krásný pocit, když se podívám zpět a vím, že jsem čistá,“ říká jedna mladá křesťanská manželka, která je nyní sedm let ve šťastném manželství. Ano, čisté svědomí je bohatou odměnou pro mladé, kteří jsou „příkladem . . . v cudnosti“. — 1. Tim. 4:12.

Vnitřní síla

18, 19. a) S jakými tlaky se musel vyrovnávat Timoteus? b) Jak mu Bůh pomáhal?

¹⁸ Timoteus byl bezpochyby vystaven v Efezu nejrůznějším náporům. Pokušení bohatého a nemravného města, které zdůrazňovalo ‚zábavu a hry‘, mohlo vytvářet tlak zvnějška. Timoteus byl zřejmě ostýchavý a měl i „častá onemocnění“, takže býval jistě také vystaven tlaku zevnitř. (1. Tim. 5:23) Ale Pavel mu připomínal: „Bůh nám nedal ducha zbabělosti, ale ducha moci a lásky a zdravé mysli.“ – 2. Tim. 1:7.

¹⁹ Ano, kolik tvých vrstevníků touží po takové síle! Jedna mladá žena, která se dříve věnovala prostituci a byla závislá na drogách, úplně změnila svůj způsob života. Řekla: „Bylo to možné jen s Jehovovou pomocí. Někdy se mi ty staré pocity vracejí, ale okamžitě se začnu modlit. Schopnost překonat tyto problémy ve mně vyvolává daleko větší nadšení než cokoli, čeho jsem kdy v životě dosáhla.“ Bůh ti může bezpochyby ‚vlít sílu‘ a poskytnout ti vnitřní vyrovnanost, abys mohl odolávat jakémukoli tlaku a zdravě se rozhodovat. — 2. Tim. 4:17.

20, 21. a) Uveď některé výhody zbožné oddanosti. b) O čem bude pojednávat další článek?

²⁰ A tak ti zbožná oddanost přináší celou řadu výhod. Tvůj „způsob života“ získává smysl, který velice převyšuje cíle lidí usilujících jen o hmotné výhody. (2. Tim. 3:10) Jeden mladý křesťan, který se vzdal vysokoškolského stipendia a stal se evangelistou plným časem, zvolal: „Mám tu nejlepší životní dráhu, jakou si člověk jen může přát. Jsem učitelem dobrého poselství a pomáhám jiným, aby poznali našeho milujícího Otce! A ‚vedlejší účinek‘ — zlepšení mé vlastní osobnosti — daleko převyšuje všechno, co by mi kdo mohl nabídnout. Navíc je zde ještě odměna: možnost žít věčně a bez zármutku na rajské zemi. Existuje vůbec nějaká životní cesta, kterou by si člověk měl přát více?“

²¹ Snad se zeptáš: „Jak mohu dospět ke zbožné oddanosti?“ Odpověď najdeš v dalším článku.

[Poznámky pod čarou]

Můžeš si vzpomenout?

◆ Proč mají materiální příležitosti omezenou hodnotu?

◆ Co je tvou největší příležitostí?

◆ Co ti přináší zbožná oddanost, takže můžeš nejlépe využít svůj život?

[Obrázek na straně 17]

Timoteus se cvičil ve zbožné oddanosti. To jej povzneslo nad nemravné Efezany