Vznikl náhodou, nebo byl stvořen?
MYŠLENKA, že vesmír byl stvořen inteligentním Stvořitelem, je mnoha vědcům nepříjemná. Spekulují o tom, že nějakým způsobem prostě vesmír začal existovat sám od sebe. Nikdo z nich však nedovede vysvětlit, jak by k tomu mohlo dojít.
Časopis Scientific American ve vydání z ledna 1999 dokonce uvedl: „Teorie velkého třesku nepopisuje zrod vesmíru.“ Časopis k tomu dodává: „K vysvětlení prvotního vzniku vesmíru bude zapotřebí další teorie, jež by popisovala předcházející období.“
Připadá vám však logické, že se vesmír prostě nějak vytvořil sám? Fyzik Charles H. Townes uvedl: „Fyzici samozřejmě doufají, že zjistí, co bylo příčinou ‚velkého třesku‘, a že budou moci vysvětlit vznik našeho vesmíru, například jako určitý typ vlnění. V tom případě ale čeho vlnění to je a jak vzniklo? Podle mého názoru, pokud budeme otázku vzniku vesmíru zkoumat výlučně z vědeckého hlediska, zůstane nezodpovězena.“
Dnes se uznává, že kdysi vesmír neexistoval a že nějakým způsobem začal existovat. Mohou nám poznatky o zákonitostech vesmíru pomoci pochopit, jak k tomu mohlo dojít?
„Dvě strany stejné mince“
Toto bylo řečeno o energii a hmotě. „Hmota je prostě jedna forma energie,“ uvedl časopis Scientific American. Vztah mezi hmotou a energií vyjadřuje slavný Einsteinův vzorec E=mc2 (energie se rovná hmota krát rychlost světla na druhou). Z této rovnice vyplývá, že malé množství hmoty v sobě skrývá neuvěřitelnou energii. „To vysvětluje, proč bomba o velikosti pomeranče může zničit velké město,“ uvedl univerzitní profesor Timothy Ferris.
Podíváme-li se na druhou stranu mince, lze podle Einsteinovy teorie přeměnit také energii v hmotu. Formování hmotného vesmíru tedy mohlo být tím, co jeden kosmolog označil jako „nejúžasnější přeměnu hmoty a energie, jaká je vůbec myslitelná“.
Odkud však pocházela hmota a energie nutná k takové ‚přeměně‘? Na to věda nemá uspokojivou odpověď. Je zajímavé, že Bible o Bohu říká: „Kvůli hojnosti dynamické energie, a protože je také silný v moci, ani jedna z nich [tedy nebeských těles] nechybí.“ (Izajáš 40:26) Ať již Bůh použil při tvoření vesmíru jakýchkoli prostředků, zjevně k tomu měl potřebnou energii a moc.
Vedou nás vědecké doklady k závěru, že náš vesmír vytvořila Nejvyšší Inteligence? Když se podíváme na způsob, jakým vesmír začal existovat, pomůže nám na to najít odpověď.
Uspořádaný počátek
Zamyslete se: Nekontrolovaná přeměna hmoty v energii při výbuchu nukleární bomby způsobí chaos, jak bylo patrné při výbuchu těchto bomb roku 1945 v Japonsku, kdy došlo k úplnému zničení Hirošimy a velké části Nagasaki. Vesmír však rozhodně není chaotický, ale je harmonický a krásný. Podívejte se také na tuto nádhernou zem a na úžasnou různorodost života na ní. Je jasné, že to nemohlo vzniknout bez určitého inteligentního řízení a dohledu.
Časopis Newsweek z 9. listopadu 1998 uvedl přehled důsledků, jež vyplývají z objevů týkajících se stvoření vesmíru. Podle informací v článku fakta „ukazují, že hmota a pohyb spíše vznikly tak, jak říká Genesis [v Bibli], tedy ex nihilo, z ničeho, ohromujícím výbuchem světla a energie“. Všimněte si, jaké důvody časopis Newsweek uvádí pro toto srovnání počátku vesmíru s biblickým popisem.
„Uvolněné síly byly — a jsou — pozoruhodně (zázračně?) vyvážené: Kdyby byl velký třesk jen o trochu slabší, bylo by rozpínání vesmíru pomalejší a brzy (za několik milionů let nebo za několik minut — ale každopádně brzy) by se zhroutil do sebe. Kdyby byl výbuch o něco silnější, vesmír by se mohl rozptýlit v jakousi polévku, která by byla příliš řídká na to, aby se v ní hmota seskupovala do hvězd. Vznik života byl tehdy — to je to vhodné slovo — astronomicky nepravděpodobný. Poměr hmoty a energie vzhledem k velikosti prostoru musel být při velkém třesku v rozmezí jedné kvadriliontiny procenta ideální hodnoty.“
Podle časopisu Newsweek zde byl někdo, kdo vesmír jakoby „nastavil“, když uvádí: „Uberte jen tu nejmenší jednotku (viz výše uvedenou jednu kvadriliontinu jednoho procenta jako rozpětí chyby), . . . a to, co nastane, není pouhý nesoulad, ale věčná entropie a věčný led. Takže, co — nebo kdo? — ‚nastavil‘ vesmír?“
Podle astrofyzika Alana Lightmana je pro vědce „záhadou, že vesmír byl vytvořen v tak vysoce uspořádaném stavu“. Tento astrofyzik dodává, že „tuto záhadu entropie“ — otázku, proč se vesmír nestal chaotickým — „by nakonec měla vysvětlit nějaká úspěšná kosmologická teorie“.
Proč tomu nechtějí věřit
Souhlasíte s tím, že ‚vysoce uspořádaný stav‘ poukazuje na nějakého Organizátora? Většina lidí s tím souhlasit bude. Nicméně lidé, kteří se hlásí k ateismu, se k tomu nepřiklánějí. Proč? Kvůli své víře! Profesor Ferris napsal, že „i když se nám to nelíbí, ateismus je víra jako každá jiná“. A tento profesor prohlásil, že by bylo lepší, „kdybychom z kosmologie Boha úplně vyřadili“.
To také mnozí udělali — vznikly však problémy. Například profesor astronomie George Greenstein nejdříve uvedl, že mnoho věcí lze pokládat za doklady plánovitosti ve vesmíru, a potom napsal: „Dospěl jsem k přesvědčení, že k těmto ‚shodám okolností‘ by těžko mohlo dojít náhodou.“ Přesto však profesor Greenstein tvrdí: „Nelze to vysvětlit existencí Boha.“ Někteří vědci se tedy zříkají logického uvažování proto, aby si zachovali svou vědecko-náboženskou pravověrnost.
Je ale pravda, že „víra“ slavného fyzika Freda Hoyleho byla v pozdějším období jeho života otřesena. V osmdesátých letech našeho století se tento fyzik přiznal: „Analýza faktů zdravým selským rozumem ukazuje, že s fyzikou, ale také s chemií a biologií si pohrávala nějaká vysoká inteligence a že v přírodě nelze mluvit o žádných slepých silách. Matematické hodnoty, které člověk na základě těchto faktů vypočítal, mi připadají tak přesvědčivé, že o existenci této vysoké inteligence vůbec není pochyb.“
Je zajímavé, že v době, kdy vědecké zkoumání v dnešním slova smyslu bylo teprve v plenkách, sir Isaac Newton dospěl ke stejným závěrům. Na základě svých objevů napsal: „Tato nadmíru krásná soustava skládající se ze Slunce, planet a komet mohla vzejít pouze z úmyslu a vlivu inteligentní a mocné Bytosti.“
Uvažujme o jednom z důsledků pohybových zákonů, které objevil Newton a Johannes Kepler.
Proč je možné létat do kosmu
Zákony pohybu planet, které popsal Kepler na začátku 17. století, se podle díla The World Book Encyclopedia „používají ke stanovení orbitální dráhy umělých družic a k plánování letů kosmických lodí“. V roce 1687 zveřejnil Newton své slavné pohybové zákony a podle uvedené encyklopedie tyto zákony „stejně jako zákony Keplerovy jsou základním kamenem plánování kosmických letů“. Jak je to možné?
Na základě těchto zákonů totiž lidé mohou pomocí matematických výpočtů stanovit, kde určité nebeské těleso v danou dobu bude. Tyto výpočty je možné provést proto, že pohyb nebeských těles včetně Měsíce a Země je vždy stejný a je možné ho přesně předpovědět. Měsíc se například pohybuje po své oběžné dráze kolem Země průměrnou rychlostí 3 700 kilometrů za hodinu a tento oběh dokončí o něco dříve než za měsíc, a my s úžasnou přesností můžeme říci, kde v kteroukoli dobu bude. Se stejnou přesností můžeme určit dráhu Země, která se pohybuje rychlostí 107 200 kilometrů v hodině a oběhne kolem Slunce jednou za rok.
V případě letu na Měsíc lidé na Zemi nasměrují raketu do určitého bodu ve vesmíru, který je na oběžné dráze Měsíce mnoho tisíc kilometrů před ním. Pomocí různých propočtů přesně vědí, kde Měsíc spolehlivě v určitou dobu bude. A jestliže raketa má vhodný směr a pohon, dorazí na toto místo také a může na Měsíci přistát.
Čím to je, že pohyb nebeských těles lze tak přesně předpovědět? O řádu, který panuje ve vesmíru, první americký astronaut na oběžné dráze Země, John Glenn, prohlásil: „Mohla by to být pouhá náhoda? . . . Tomu nemohu věřit.“ Potom dodal: „Nějaká Síla to vše uvedla na oběžnou dráhu a drží to tam.“
Kosmický výzkumník dr. Wernher von Braun, naplněn úctou před zákony, které řídí vesmír, řekl: „Kosmické lety s lidskou posádkou . . . nám dosud otevřely jen malé dveře k nahlédnutí do bázeň vzbuzujícího kosmického prostoru. To, co z ohromných tajemství vesmíru touto škvírou vidíme, nás jen utvrzuje v přesvědčení, že existuje Stvořitel.“
Známý fyzik, který byl profesorem matematiky na Univerzitě v Cambridge, pan P. A. M. Dirac, s tím souhlasí: „Snad by bylo možné tuto situaci popsat tak, že Bůh je matematik velmi vysokého řádu a že ke stavbě vesmíru použil velmi vysoké matematiky.“
Kdo je tento mistrovský Matematik, tato Nejvyšší Inteligence, která způsobila všechny tyto stvořitelské zázraky?
Kdo to stvořil?
Budeme-li cestovat neznámým územím a náhodou narazíme na krásnou chatu, kolem níž je udržovaný trávník a nádherná zahrada, ani nás nenapadne, že to vzniklo prostě náhodou. Byl by to naprosto nerozumný závěr. Je zřejmé, že zde musel být skvělý stavitel a zručný zahradník.
Podobně i náš velkolepý vesmír, který je daleko složitější, musel zjevně mít nějakého Stvořitele. Tento Stvořitel uvádí v Bibli své jméno: „Já jsem Jehova. To je mé jméno.“ (Izajáš 42:8) Podle biblického záznamu ti, kdo oceňují Boží díla, volají: „Hoden jsi, Jehovo, ano náš Bože, přijmout slávu a čest a moc, protože jsi stvořil všechny věci a z tvé vůle existovaly a byly stvořeny.“ (Zjevení 4:11)
Ve svém psaném Slově Jehova zjevil lidem nejen své osobní jméno, které si sám dal, ale zjevil také svůj záměr — proč Zemi připravil jako místo, které mohou lidé obývat. A Boží vlastní Syn, Ježíš Kristus, nám zaručil, že na Boží slovo se můžeme spolehnout, když řekl: „Tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17)
Nedávno jeden vědecký časopis uvedl: „Na rozdíl od předchozích generací my víme, jak jsme se zde ocitli. Ale podobně jako předchozí generace, stále nevíme proč.“ Odpověď na otázku proč je dostupná — poskytuje nám ji Boží slovo, a o tom pojednává následující článek.
[Obrázek na straně 6]
Při atomovém výbuchu v Hirošimě se z malého množství hmoty uvolnilo obrovské množství energie
[Podpisek]
Hiroshima Peace and Culture Foundation na základě materiálu, který byl vrácen organizací United States Armed forces Institute of Pathology
Foto USAF
[Obrázek na straně 7]
Energie proměněná v nádherné, uspořádané galaxie
[Podpisek]
Fotografie od Davida Malina, s laskavým svolením Anglo-Australian Observatory
[Obrázek na straně 9]
Díky jakým zákonům je možné přistát na Měsíci?
[Obrázek na straně 9]
„Nějaká Síla to vše uvedla na oběžnou dráhu a drží to tam“ (John Glenn)
[Podpisek]
Foto NASA