Pokud se však člověk dozví něco o jejich náboženství, uvidí Maye v úplně jiném světle. Uctívali mnoho božstev, například boha slunce, měsíce, deště a kukuřice. Jejich kněží se s velkým zaujetím věnovali astrologii. K mayským obřadům patřilo používání kadidla a obrazů, ale také sebemrzačení, rituální prolévání vlastní krve a předkládání lidských obětí — vězňů, otroků a zvláště dětí.

Příchod Španělů

Počátkem 16. století přišli na území Mayů Španělé a našli tam rozvinutou civilizaci. Conquistadoři, jak se španělským dobyvatelům říkalo, měli dva cíle. Jedním bylo získat nové území a bohatství a druhým obrátit Maye na katolické náboženství a tak je dostat ze zajetí barbarských zvyků. Přinesly však Mayům tyto španělské výboje pravou svobodu v náboženském nebo jiném ohledu?

Španělé, včetně duchovních katolické církve, si přivlastnili společnou půdu, na které Mayové od pradávna používali svou tradiční zemědělskou metodu kácení a vypalování. Zabrání půdy vedlo k velkým problémům a nepřátelství. Kolonisté obsadili také cenotes neboli hluboké krasové propasti, které byly na poloostrově Yucatán prakticky jediným zdrojem vody. Další těžkosti způsobilo to, že kromě již existující tíživé státní daně začala požadovat daň i církev. Tato daň činila každý rok dvanáct a půl reálua za každého muže a devět reálů za každou ženu. Španělští majitelé půdy danou situaci zneužili — církevní daň za každého Maye sami zaplatili a pak ode všech požadovali, aby dluh odpracovali, čímž z nich v podstatě udělali otroky.

Kněží dále žádali poplatky za náboženské služby jako křest, sňatek a pohřeb. Tím, že církev zabrala Mayům půdu a že požadovala daň a poplatky za služby, se obohacovala na jejich úkor. Příslušníci tohoto kmene byli pokládáni za pověrčivé a zaostalé. Duchovní a lidé v úředním postavení se proto cítili oprávněni je bičovat, aby je donutili ke kázni a zbavili pověr.

Nezískali pravou svobodu

Ani zavedení katolicismu po dobyvatelském tažení Španělů, ani válka kast nepřinesly Mayům skutečnou svobodu. Dodnes mezi nimi přetrvává jakási forma náboženského synkretismu neboli splynutí římskokatolických tradicí se zvyky, které Mayové mají už od předhispánské doby.

Kniha The Mayas—3000 Years of Civilization (Mayové — civilizace stará 3 000 let) o dnešních Mayích říká: „Svá dávná přírodní božstva a své předky Mayové uctívají na polích, v jeskyních a na horách . . . a současně se klaní svatým v kostele.“ Bůh Quetzalcóatl neboli Kukulkan je tudíž ztotožňován s Ježíšem a bohyně měsíce s Pannou Marií. Dále, namísto posvátného stromu ceiby uctívají kříž, který zalévají, jako by to byl živý strom. Na těchto křížích není ztvárněno Ježíšovo tělo, ale jsou na nich květy ceiby.