K PŮSOBIVÉMU vyučování patří i opakování. Když řečník uvede nějakou důležitou myšlenku více než jednou, je pravděpodobnější, že si ji posluchači zapamatují. Zopakuje-li tuto myšlenku trochu jiným způsobem, možná jí posluchači ještě lépe porozumí.

Pokud si tvoji posluchači to, co říkáš, nezapamatují, tvá slova nebudou mít žádný vliv na jejich život ani na to, čemu věří. Naproti tomu, je pravděpodobné, že o myšlenkách, na něž položíš zvláštní důraz, budou tvoji posluchači dále přemýšlet.

V kazatelské službě. Když lidem vydáváš svědectví, doufáš, že si zapamatují to, co jim řekneš. K tomu přispívá účinné opakování.

Opakování při rozebírání nějaké záležitosti často člověku pomáhá, aby si ji vštípil do mysli. Biblický text bys po přečtení tedy mohl zdůraznit tím, že poukážeš na jeho klíčovou část a zeptáš se: „Všiml jste si, jak je tento text formulován?“

Působivě lze použít také závěrečné věty nějakého rozhovoru. Mohl bys například říci: „Věřím, že si z našeho rozhovoru odnesete tuto hlavní myšlenku: ...“ Potom ji jednoduše zopakuj. Mohla by znít třeba takto: „Božím záměrem je to, aby se země stala rájem. Tento záměr se jistě uskuteční.“ Nebo možná řekneš: „Bible jasně ukazuje, že žijeme v posledních dnech tohoto systému věcí. Chceme-li jeho konec přežít, musíme poznat, co od nás Bůh vyžaduje.“ Anebo by to mohlo znít následovně: „Jak jsme si ukázali, Bible poskytuje praktické rady k tomu, jak zvládat problémy rodinného života.“ Jako myšlenku, kterou by si oslovený měl zapamatovat, můžeš také jednoduše zopakovat nějaký citát z Bible. Máš-li to dělat působivě, je samozřejmě zapotřebí, aby sis to promyslel.

Při proslovech. Když přednášíš z pódia, tvým cílem není jen předložit nějaké informace. Chceš, aby jim tvoji posluchači porozuměli, zapamatovali si je a pak je uplatňovali. Proto využívej opakování.

Opakuješ-li však hlavní body příliš často, můžeš pozornost svých posluchačů ztratit. Pečlivě si tedy vyber myšlenky, které si zaslouží zvláštní zdůraznění. Těmi jsou sice obvykle hlavní body, které tvoří kostru tvého proslovu, ale mohou k nim patřit i další myšlenky, jež budou pro tvé posluchače obzvláště přínosné.

Opakování bys mohl použít tak, že v úvodu nejprve nastíníš hlavní body svého proslovu. Přitom krátce uveď celkový přehled látky, kterou rozebereš, a to pomocí otázek nebo stručných příkladů, z nichž vyplynou problémy, jež mají být vyřešeny. Mohl bys uvést, kolik hlavních bodů má tvůj proslov, a vyjmenovat je. Každý z nich potom rozveď v jádru proslovu. Většího zdůraznění lze také dosáhnout tím, že v jádru svého proslovu každý z hlavních bodů zopakuješ dříve, než přejdeš k dalšímu, nebo tím, že k danému hlavnímu bodu uvedeš nějaký příklad, kterým vysvětlíš jeho uplatnění. Hlavní body můžeš zdůraznit rovněž tím, že je v závěru zopakuješ, vyzdvihneš je pomocí porovnání, odpovíš na položené otázky nebo stručně předložíš řešení nastíněných problémů.