Může být tento rozkol urovnán?

KOŘENY rozporu mezi židy a křesťany leží hlouběji než v nacistickém vyhlazování. Tyto dvě víry byly od samého počátku postaveny proti sobě ve sporu o ústřední otázku: zda byl Ježíš Nazaretský onen zaslíbený Mesiáš.

Otázka týkající se Mesiáše vyvolala v prvním století násilné pronásledování křesťanů. (Skutky 8:1) Později se ovšem situace zcela obrátila. Časem začali lidé, kteří se hlásili ke křesťanství, pronásledovat židy. Ovšem, i když se křesťanstvo po staletí snažilo obrátit židy na křesťanskou víru, tento národ jako celek od svých původních postojů neustoupil.

Jeden židovský spisovatel poznamenal, že zatímco židé nemají nic proti Ježíšovi jako osobě, „rozhodně to není onen politický Mesiáš, kterého jsme si my i naši předkové tak toužebně přáli“. Rabín Samuel Sandmel to otevřeně vyjádřil těmito slovy: „Nedospěli jsme ke stejné víře jako vy [křesťané]; to je vše.“ (We Jews and You Christians, My židé a vy křesťané) V důsledku této názorové různice existuje mezi židy a křesťany náboženská propast, která je hlubší, než si většina lidí uvědomuje.

Překážky na cestě ke shodě

Na jedné straně neponechává křesťanská nauka vůbec žádný prostor pro cestu ke spáse bez Ježíše. Ježíš sám řekl: „Já jsem cesta a pravda a život. Žádný nepřichází k Otci, jen skrze mne.“ — Jan 14:6; srovnej Skutky 4:12; 1. Timoteovi 2:3–6.

Náboženské dialogy mají tendenci obcházet otázku, která tento rozpor původně vyvolala, totiž názor, že Ježíš je Mesiáš. Pouze poctivý přístup k tomuto problému může začít prolamovat některé letité bariéry strachu a nedůvěry.