Na práci s auty vybavenými zvukovou aparaturou se mimo jiných podíleli bratři José Quintanilla (v kanceláři odbočky se mu později láskyplně říkalo „dědeček“), Daniel Mendoza

Daniel Mendoza, který se na této službě podílel, vypráví: „Zpočátku byli lidé nadšeni . . . , ale pak se nenápadně vytráceli a šli upozornit kněze. Brzy se celé město dostalo do varu a někteří lidé přicházeli s holemi a kamením, aby nás vyhnali.“