Mikronésie a její misionáři
V MIKRONÉSII od sebe misionáře oddělují nesmírné dálavy zdánlivě nekonečného Tichého oceánu, ale jim se stále daří každoročně se shromažďovat na „rodinné sešlosti“. A kde se všichni ti kazatelé evangelia z odlehlých ostrovů scházejí? Je příznačné, že v místě, které tamní vláda nazvala Jehovovou ulicí — to je adresa guamské odbočky, při níž misionáři slouží.
V červnu 1992 směřovalo do odbočky 56 misionářů, aby se zúčastnili oblastního sjezdu „Nositelé světla“. Když obnovovali stará přátelství a navazovali nová, všude bylo plno smíchu a veselého hovoru. Jako vždy se seřadili na schodech sálu Království ke skupinové fotografii a potom se usadili u tří dlouhých stolů, aby se jako misionáři potěšili ze společné výroční hostiny. Vrcholnou událostí letos byla návštěva Alberta Schroedera, člena vedoucího sboru.
Pro mnoho misionářů je toto každoroční setkání na Guamu jedinou příležitostí, kdy opouštějí své maličké tropické domovy. A maličké opravdu jsou. Ostrov Ebeye, jeden z Marshallových ostrovů, má rozlohu jen 32 hektarů. Misionářský domov na ostrově Majuro v Marshallových ostrovech a domov na Kiribati v Gilbertových ostrovech jsou oba umístěny na dlouhých, úzkých atolech, jejichž šířka je necelých 800 metrů. Misionáři tedy využívají vzrušujícího výletu na Guam co nejlépe.
Představa, jak se káže na nějakém odlehlém tropickém ostrově, sice vypadá romanticky, ale ve skutečnosti je to náročný úkol, na který je málokdo připraven. Je zajímavé, že z 56 misionářů jen sedm pochází z biblické školy Strážné věže Gilead. Většina misionářů přišla z Havaje nebo z Filipín, kde sloužili jako průkopníci a byli již zvyklí na život v tropech. Šli na místo svého misionářského přidělení přímo ze své domovské země.
Ostrovy Mikronésie leží velmi blízko rovníku, proto se misionáři, ve snaze obyvatele zastihnout s dobrou zprávou, potýkají s dusným horkem a vlhkostí. Dorozumívání může být ještě větším problémem. Každý ostrov nebo skupina ostrovů mají svůj vlastní jazyk — některé jsou natolik neznámé, že ani neexistuje jejich slovník — a může trvat léta, než se nový příchozí naučí takovým jazykem plynně mluvit. Guamská odbočka pomáhá lidem těchto rozličných ostrovních kultur porozumět Bibli tím, že tiskne literaturu v jedenácti jazycích; devíti z nich se mluví výlučně v Mikronésii.
Některé ostrovy jsou tak izolované, že jsou dostupné pouze na člunu. Takovým ostrovem je ostrov Tol v souostroví Chuuk (Truk). Je zde umístěn misionářský domov a místní misionáři jsou odkázáni na solární články, které je alespoň několik hodin denně zásobují elektřinou.
V celé Mikronésii, která zaujímá zhruba stejnou plochu jako pevninské Spojené státy, je celkem čtrnáct misionářských domovů. Z více než 400 000 lidí, kteří v této oblasti žijí, je 1 000 zvěstovatelů dobré zprávy; jsou organizováni ve dvaceti sborech a třech odloučených skupinách.
I když jsou lidé v Mikronésii všeobecně velmi přátelští, místní náboženské zvyky a tlak rodiny mnohé odrazují od přijetí pravdy o Božím Království. Kazatelské dílo tedy celkově vzkvétá (těch 1 000 zvěstovatelů Království vede přes 2 000 biblických studií), některé sbory a skupiny však zůstávají malé. Například na ostrově Tinian je pouze pět zvěstovatelů, na ostrově Nauru je jich jen sedm a sbory na ostrovech Jap, Kosrae a Rota mají každý méně než čtyřicet zvěstovatelů. Nicméně někteří misionáři působí ve svém přidělení již více než dvacet let. Je pozoruhodné, že na ostrově Belau je každý z šesti misionářů nejméně dvanáct let.
Ti, kteří vytrvávají, získávají velkou odměnu. Denně mají příležitost žasnout nad krásou Jehovova stvoření. Svěží ostrovy Mikronésie jsou rozptýleny jako malé zelené drahokamy na modrém pozadí Tichého oceánu. Kilometry nepřelidněných pláží a korálové útesy hemžící se barevnými rybami lákají potápěče s dýchací trubicí i nadšené příznivce akvalungů, aby prozkoumali místa k potápění, jež patří k těm nejlepším na světě. A na konci každého dne je možné spatřit výjev, který bere dech — západ slunce nad oceánem.
Největší odměnou však je výsada sloužit Jehovovi a vyprávět ostatním o jeho nádherných slibech týkajících se budoucnosti. Mikronéští misionáři stále usilují o tuto odměnu, a plní tak slova Izajáše 42:12: „Ať připisují Jehovovi slávu a na ostrovech ať vyprávějí dokonce o jeho chvále.“
[Mapa a obrázek na straně 31]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Barrigada, Guam
Santa Rita, Guam
Koror, Belau
Chuuk (Truk)
Tarawa, Kiribati
Kosrae
Ebeye
Marshallovy ostrovy
Majuro
Kolonia, Pohnpei
Songsong, Rota
Saipan
Jap
MIKRONÉSIE
MELANÉSIE
KAROLÍNY
TICHÝ OCEÁN
FILIPÍNY
NOVÁ GUINEA
ROVNÍK
[Obrázek]
Setkání misionářů na Guamu v červnu 1992