Lety jeřábů

Jeřáby můžete uslyšet dlouho před tím, než je uvidíte. Ohlašují se hlasitým troubením, které je slyšet, i když jsou jeřábi ještě kilometry daleko. Volání jim zřejmě pomáhá, aby se hejno udrželo pohromadě při dlouhých migračních letech. Většina druhů jeřábů migruje ze svých severních hnízdišť. Na podzim překonávají obrovské vzdálenosti, když létají z Kanady, Skandinávie nebo Sibiře do teplejších oblastí v Číně, Indii, Spojených státech (Texasu) nebo ve Středomoří. Tyto cesty jsou nebezpečné a vyčerpávající. Někteří jeřábi popelaví překonávají na cestě do Indie pohoří Himálaj a dostávají se při tom až do výšky 10 000 metrů. Létají v typické klínové formaci a využívají teplé vzdušné proudy, takže plachtí tak daleko, jak to jen jde. Když však letí nad vodními plochami, musí spoléhat jen na sílu svých křídel.a

Španělský ornitolog Juan Carlos Alonso strávil skoro 20 let sledováním migračních cest 70 000 jeřábů popelavých, kteří zimují ve Španělsku. „Někteří ptáci jsou okroužkováni, jiní mají na sobě připevněné malé radiovysílače, takže můžeme jejich migrační let sledovat,“ vysvětluje. „Mám úžasný pocit, když na španělském zimovišti najdu ptáka, kterého jsem osobně okroužkoval v severním Německu, když byl ještě mládětem. Jeřábi létají po stejných migračních cestách už celá staletí. Jeden jeřáb okroužkovaný ve Finsku byl nalezen na zimovišti daleko na jihu až v Etiopii a někteří jeřábi ze Sibiře zimují v Mexiku.“