První ovoce nové školy

Dne 1. října 1998 bylo v malé vísce nedaleko Jindřichova Hradce zahájeno vyučování první třídy školy služebního vzdělávání v České republice. Dne 29. listopadu 1998 proběhla graduace a ze studentů první třídy tohoto dvouměsíčního kursu se stali absolventi. Škola vydala své první ovoce. K čemu však tato škola vlastně slouží? Co dala studentům? A co zajímavého přinesl program graduace?

ŠKOLA SLUŽEBNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ byla slavnostně zahájena 1. října 1987 v Pittsburghu ve Spojených státech. Později bylo toto školení zavedeno i v jiných zemích. Proč byla taková škola potřeba? V roce 1987 bylo ve sborech svědků Jehovových na celém světě již více než tři miliony zvěstovatelů. Toto číslo dnes dosahuje již téměř šesti milionů. Jsou tedy naléhavě potřeba způsobilí bratři, kteří by ve sborech poskytovali vedení jako starší a služební pomocníci. Účelem kursu je vyškolit vhodné bratry k tomu, aby sborové úkoly zvládali účinněji.

Během prvních deseti let školu absolvovalo 3 698 studentů na americkém kontinentu, 1 208 v Africe, 1 804 v Asii a na tichomořských ostrovech, a 2 295 v Evropě. Ročenka svědků Jehovových 1998 uvedla: „Ukazuje se, že tato škola je znamenité opatření, kde dostávají cenné školení bratři, kteří se ochotně věnují službě pro zájmy Království.“

Několik českých studentů, kteří ovládají některý cizí jazyk, mělo v průběhu let možnost absolvovat školu služebního vzdělávání v zahraničí. Například první student z České republiky se jel v roce 1991 školit do Manchesteru v Anglii. Další studenti byli vyškoleni v Německu, ve Švédsku a v Polsku. Česká odbočka Watch Tower Society však zaznamenala, že zájem o školu vzrůstá i mezi těmi, kdo žádný cizí jazyk neovládají. Odbočka proto požádala vedoucí sbor, zda by se škola mohla konat v České republice pro místní a slovenské studenty. Když přišlo schválení, pustili se členové rodiny betel do nezbytných příprav. A muselo se zařídit opravdu mnoho věcí. Například bylo potřeba najít vhodný objekt, kde by škola mohla probíhat, vybrat a vyškolit instruktory a přeložit skripta. Nakonec přišel čas, kdy bylo možné rozeslat pozvánky studentům první třídy.

Jedinečné školení

Škola služebního vzdělávání je sice pobočkou biblické školy Strážné věže Gilead, která školí misionáře pro službu v zahraničí, ale má své vlastní osnovy.

Během osmi týdnů studenti podrobně rozeberou celou škálu biblických nauk, které se vztahují zejména k organizaci sboru. Každý ze studentů slouží buď jako starší, nebo jako služební pomocník, a proto se studenti učí o tom, jak ve sboru vykonávat pastýřskou práci. Také dostávají pomoc, aby zlepšili své řečnické schopnosti. A učí se i to, jak v kazatelské službě reagovat na různé námitky.

Hlavní učebnicí školy je samozřejmě Bible. Jeden instruktor říká: „Jehovova organizace chce dělat všechno Jehovovým způsobem.“

Řada studentů přiznává, že zpočátku byl pro ně program školy náročný. Dopoledne strávili tři a půl hodiny studiem. Odpoledne pak každý dostal na hodinu nějakou manuální práci a potom se studenti další dvě a půl hodiny věnovali studiu. Večer měli vyhrazeny tři hodiny na domácí úkoly. Postupně se však naučili, jak si lépe rozvrhnout čas, a program jim pak nepřipadal tak náročný. Samozřejmě zbyl čas i na určité uvolnění. Někteří vyhledali samotu v malebném prostředí u řeky Nežárky, jiní si raději zahráli fotbal.

Program graduace

Do pronajatého sálu Kulturního domu Eden v Praze byli na 29. listopadu 1998 pozváni nejen studenti, instruktoři a jejich hosté z České republiky a ze Slovenska, ale také dobrovolníci, kteří se starali o areál školy, pracovníci odbočky v Praze a v Bratislavě, současní a bývalí cestující dozorci (neboli zástupci svědků Jehovových pro kraje a oblasti) a zvláštní průkopníci (celodobí kazatelé). Všichni věděli, že tento nedělní večer bude výjimečný — nový vzdělávací program má vydat své první ovoce.

V úvodním proslovu člen výboru odbočky na základě 13. kapitoly Druhé Královské připomenul, že k dobrým výsledkům mnohdy nestačí ‚udeřit‘ neboli vynaložit snahu dvakrát nebo třikrát, ale vícekrát, „pětkrát nebo šestkrát“, jak krále Jehoaše poučil Eliša. Podobné to je se snahami o teokratický pokrok v dnešní době. Úspěch ne vždy přichází okamžitě. Je třeba ‚udeřit‘ vícekrát. A tak tomu bylo i se zřizováním školy služebního vzdělávání v České republice. Shrnutím toho, co bylo pro uspořádání školy potřeba udělat, řečník nepochybně vzbudil ocenění posluchačů pro dosažený teokratický pokrok.

Dalším bodem programu byl živý rozhovor instruktora školy s bratrem, který spravoval areál a měl na starosti řadu věcí, jež souvisely s každodenním chodem školy. Následoval rozbor studijního článku z časopisu Strážná věž, při kterém druhý instruktor kladl otázky a jednotliví studenti přicházeli na pódium jednu či dvě otázky zodpovědět. Potom přišlo na řadu vyprávění několika studentů o zážitcích z kazatelské služby a o tom, jak se uvolnili ze zaměstnání, aby se mohli školy zúčastnit.

Pak ke studentům promluvili instruktoři školy služebního vzdělávání — jejich vlastní instruktor a Peter Nicholls, host z Anglie, který od roku 1963 slouží jako cestující dozorce a který jako instruktor této školy působil v Anglii, ve Švédsku, v Nigérii, v Zambii a v Keni. Oba instruktoři vedli studenty k pokoře. Peter Nicholls je vyzval: „Až se vrátíte, nezapomeňte, že jdete sloužit svým bratrům.“ Působivě rozebral biblický text 1. Petra 5:6, 7 a uvedl: „Když se pokoříte, Jehova vás vyvýší, avšak nevyvyšujte se sami. Všimli jsme si v minulých třídách, že zvláštní služební výsady dostali ti, kdo byli pokorní. Věnujte se cele výsadám, které jste dostali. A časem možná přijdou další.“

Při následujícím bodu programu se mnohým z 547 přítomných tajil dech. Další člen výboru odbočky předával studentům diplomy a oznamoval, kam budou přiděleni. Ze studentů se stali absolventi! Osm z nich bylo posláno do jiného sboru, kde budou potřebnější. Sedm absolventů bude pokračovat ve zvláštní průkopnické službě a dalších sedm se zvláštními průkopníky stalo nově.

Na závěr programu přečetl zástupce studentů děkovný dopis vedoucímu sboru svědků Jehovových a po písni a modlitbě nastalo dojemné loučení — studenti se začali rozjíždět do svých domovů a nových přidělení.

„Náročné, ale nádherné“

Co čeká školu služebního vzdělávání v budoucnosti? Chystají se další třídy! Pokud jsi svobodný, je ti více než 23 a méně než 50 let a sloužíš jako starší nebo služební pomocník, povzbuzujeme tě, abys o této škole vážně přemýšlel. Jeden absolvent uvedl: „Školení je náročné, ale nádherné. Doporučuji a budu doporučovat každému.“ Dáš na jeho doporučení?

[Rámeček a obrázky na straně 29 a 30]

Požadavky pro uchazeče

Věk:

▸ v rozmezí 23–50 let

Stav:

▸ svobodný, vdovec, biblicky rozvedený

Zdraví:

▸ dobré

Postavení ve sboru:

▸ starší nebo služební pomocník

Celodobá služba:

▸ přihlásit se mohou zvěstovatelé i průkopníci

[Obrázek]

Po vyučování se instruktoři věnovali studentům osobně

[Rámeček a obrázek na straně 30]

Zeptali jsme se...

Co tě podnítilo přihlásit se do školy?

▸ „Chci být způsobilejší pro použití v Boží organizaci.“

▸ „Viděl jsem možnost, jak využít svůj svobodný stav užitečně.“

▸ „Mojím cieľom je zmýšľať duchovnejšie, hlbšie chápať Písmo a účinnejšie pomáhať bratom v zbore.“

▸ „Povzbudil mě krajský dozorce, který se mě ptal na mé duchovní cíle, a tak ve mně vytvořil touhu o tom uvažovat.“

Co jsi musel podniknout, aby ses mohl školy zúčastnit?

▸ „Podal jsem mnoho přihlášek a modlil se, aby se děla Jehovova vůle.“

▸ „Zaměstnavatel mi odmítl dát dva měsíce neplaceného volna. Tak jsem dal výpověď.“

▸ „Musel jsem předat desítky lidí na mé trase s časopisy, devět studií a vše ostatní, co se týká služby.“

Jak školení hodnotíš?

▸ „Mnohem více vidím soulad a hluboký smysl všeho, co je v Písmu napsáno.“

▸ „Jako Rom nemám problém lásku dávat a lásku dostávat. Uvědomil jsem si však, že láska a vřelá náklonnost nestačí, pokud není spojena s odpovědností.“

▸ „Naučil jsem se být více otevřený a iniciativnější v projevech zájmu o druhé.“

▸ „Pokiaľ si inštruktori neboli istí v správnom závere, nevyjadrovali sa. Už sa nebojím, že stratím tvár, ak nebudem vedieť presnú odpoveď.“

▸ „Naučil som sa robiť kvalitnejšiu prípravu v kratšom čase.“

[Rámeček a obrázek na straně 31]

Statistika třídy

Počet studentů: ▸ 22

Z České republiky: ▸ 18

Ze Slovenska: ▸ 4

Starší: ▸ 13

Služební pomocníci: ▸ 9

Průměrný věk: ▸ 29,5

Průměrný počet let v pravdě: ▸ 8,2

[Obrázek na straně 31]

Škola se konala v malebném prostředí u řeky Nežárky