MATČINA ROZHODUJÍCÍ ÚLOHA

4. Co potřebuje dítě od své matky?

⁴ Novorozeně je naprosto závislé na své matce svými okamžitými potřebami. Jestliže matka milujícím způsobem uspokojuje jeho potřeby, cítí se dítě v bezpečí. (Žalm 22:9, 10; 22:10, 11, KB) Musí být dobře živeno, být čisté a mít teplo; ale nestačí uspokojit jen tělesné potřeby. Uspokojení citových potřeb je stejně tak důležité. Jestliže dítě nedostává lásku, stává se nejisté. Matka se velmi brzy naučí, jak opravdu velká je tato potřeba, když se její děcko hlásí o pozornost. Jestliže si však jeho křiku trvale nevšímá, může dítě onemocnět. Není-li po delší dobu na jeho city brán ohled, je jeho citový vývoj po celý život zpožděný.

5–7. Jak na dítě podle posledních výzkumů působí matčina láska a pozornost?

⁵ Pokusy na mnoha různých místech potvrdily tuto skutečnost: děti onemocní nebo dokonce zemřou, jestliže jim není projevena láska například mluvením, doteky, hlazením a chováním v náručí. (Srovnej Izajáše 66:12; 1. Tesaloničanům 2:7.) Ačkoli to mohou dělat i jiní, je matka, v jejímž těle začalo dítě žít, nade všechnu pochybnost k tomu nejvhodnější. Matka a dítě na sebe vzájemně přirozeně působí. Na matčinu touhu přivinout dítě k sobě odpovídá děcko tím, že instinktivně hledá její prsa.

⁶ Bádání dokazuje, že mozek dítěte je velmi aktivní a že duševní vývoj je podporován, když jsou jeho smyslům pro hmat, sluch, zrak a čich dodávány podněty. Při kojení dítě vnímá teplo a vůni matčiny pokožky. Když je matka krmí, dívá se téměř nepřetržitě na její tvář. Neslyší jenom její hlas, když mluví nebo zpívá, ale také tlukot jejího srdce, zvuk, který slyšelo, když bylo ještě v matčině těle. V jedné norské publikaci píše dětská psycholožka Anne-Marit Duve:

„Poněvadž činnost zornic jasně poukazuje na stupeň mozkové aktivity, máme důvod k domněnce, že vysoký stupeň kožních podnětů, časté doteky — především styk spojený s kojením — může podnítit duševní činnost, která zase může vést k větším intelektuálním schopnostem v dospělosti.“

⁷ Když tedy dítě často cítí matčin dotek v okamžicích, kdy je matka zvedá, chová nebo koupe a utírá, přijímá podněty, které hrají důležitou úlohu v jeho vývoji a v tom, jaké bude v pozdějším životě. Vstávat v noci a trávit čas konejšením plačícího dítěte nebývá nejradostnější zábavou, ale vědomí pozdějšího prospěchu může značně vyvážit ztrátu spánku.

BÝT MILOVÁNO ZNAMENÁ UČIT SE MILOVAT

8–10. a) Co se dítě učí z matčiny lásky? b) Proč je to důležité?

⁸ Pro citový vývoj dítěte je životně důležité, aby bylo milováno. Učí se milovat tím, že je milováno mnoha projevy lásky. 1. Jana 4:19 mluví o lásce k Bohu a říká: „Milujeme, protože on nejprve miloval nás.“ Zpočátku je to převážně matka, která učí dítě milovat. Naklání se nad dítětem v jeho postýlce, klade ruku na jeho hrudníček a jemně je kolíbá, zatímco pokládá svou tvář blízko jeho a říká: „Ty můj maličký. . .“ Dítě samozřejmě slova nechápe (a ta často nejsou vůbec logická), ale spokojeně se vrtí a vrní, neboť poznává, že ta hravá ruka a tón hlasu mu ve skutečnosti říkají: „Miluji tě.“ Je ukonejšeno a cítí se v bezpečí.

⁹ Nemluvňata a malé děti oceňují lásku, která je jim projevována, a napodobují ji tím, že kladou ručky kolem matčina krku a nadšeně ji líbají. Radují se ze srdečné citové odezvy, kterou za to sklízejí od své matky. Začínají se učit, že obšťastňuje nejen přijímání lásky, ale také její dávání, že když ji zasévají, také ji sklízejí. (Skutky 20:35; Lukáš 6:38) Skutečnosti ukazují, že dítě, které neprojevuje záhy příchylnost k matce, má později velké těžkosti při poskytování hluboké náklonnosti druhým a při navazování styků s nimi.

¹⁰ Protože se děti začínají učit okamžitě po narození, je prvních několik let života nejdůležitějších. V tomto období je rozhodující láska matky. Jestliže se jí daří projevovat a učit lásku — ne mazlení — může způsobit trvalé dobro; jestliže se jí to nedaří, může způsobit trvalou škodu. Být dobrou matkou je jedním z nejnáročnějších a nejvděčnějších povolání, které může žena mít. I když je velmi namáhavé a náročné — které výhodné zaměstnání, jež nabízí svět, se může přiblížit jeho významu a může přinášet trvalé uspokojení?

[Obrázek na straně 100]

Svými pohledy, svými doteky a tónem svého hlasu říká matka svému dítěti: „Miluji tě.“