Ale klínopisný doklad, který je označen jako „Veršovaná zpráva o Nabonidovi“, lépe objasnil skutečné postavení Belšacara. Uvádí se v ní: „On [Nabonidus] svěřil ‚Tábor‘ svému nejstaršímu (synovi), prvorozenému, vojska všude v zemi podřídil jeho (velení). Nechal (všeho) a svěřil mu kralování.“⁸ Belšacarovi tedy bylo svěřeno kralování. Prakticky se tedy Belšacar stal králem!d Tento vztah mezi Belšacarem a jeho otcem Nabonidem vysvětluje, proč Belšacar při poslední slavnostní hostině v Babylóně nabídl Danielovi, že jej učiní třetím panovníkem v království. (Daniel 5:16) Prvním panovníkem byl Nabonidus, a Belšacar sám byl v Babylóně jen druhým panovníkem.

[Obrázek na straně 45]

„Veršovaná zpráva o Nabonidovi“ uvádí, že Nabonidus svěřil kralování svému prvorozenému