V Namibii jsou živé drahokamy! — ONLINE KNIHOVNA Strážné věže

V Namibii jsou živé drahokamy!

NAMIBIE se táhne asi 1 500 kilometrů podél jihozápadního pobřeží Afriky. Celé pobřeží této země je lemováno písečnými dunami, skalnatými pahorky a rozlehlými nížinami pokrytými štěrkem. Na namibijských plážích je možné mezi oblázky a kameny tu a tam objevit drahokamy všech možných barev. Občas se tu najdou dokonce i diamanty. Tato země má však něco mnohem cennějšího než takové kameny. V Namibii jsou živé drahokamy — lid, který je tvořen mnoha národnostními skupinami.

První obyvatelé Namibie jazykově patřili do rodiny khoisanských jazyků. Pro jejich řeč byly charakteristické mlaskavé zvuky. K lidem, kteří dnes mluví khoisanskými jazyky, patří Damarové — kteří mají tmavou pleť, Namové — lidé světlé pleti a malé postavy, a Křováci — kteří jsou proslulými lovci. Později přišlo do Namibie také mnoho černošských kmenů. Ty se dělí do tří hlavních národnostních skupin: Ovambové (nejpočetnější etnická skupina v Namibii), Hererové a Kavangové. Evropané se začali v Namibii usazovat v průběhu 19. století. A další přistěhovalci přišli poté, co byly v pouštním písku objeveny diamanty.

Obyvatelé Namibie jsou drahocenní, protože jsou součástí světa lidí, za něž dal Bůh svého Syna, což lidstvu otevírá cestu k věčnému životu. (Jan 3:16) Stovky Namibijců z mnoha kmenů již kladně reagovaly na poselství o záchraně. Takové lidi je možné přirovnat k živým drahokamům, jelikož patří k ‚žádoucím věcem všech národů‘, které jsou nyní shromažďovány do Jehovova domu uctívání. (Ageus 2:7)

Duchovní těžba začíná

„Těžba“ duchovních drahokamů v Namibii začala v roce 1928. Během toho roku zaslala odbočka Watch Tower Society v Jižní Africe lidem žijícím po celé Namibii biblickou literaturu v množství 50 000 výtisků. Následující rok přijela z Jižní Afriky jedna pomazaná křesťanka, která se jmenovala Lenie Theronová, aby se věnovala těm, kdo projevili zájem. V průběhu pouhých čtyř měsíců, kdy cestovala napříč touto rozlehlou zemí, zanechala lidem přes 6 000 biblických studijních pomůcek v afrikánštině, angličtině a němčině. Veškerá tato práce rozhodně nebyla marná.

Uvažujme například o Bernhardovi Baadeovi, horníkovi německého původu. V roce 1929 obdržel dodávku vajec od jednoho farmáře, který vejce zabalil do jednotlivých stránek z jisté publikace Watch Tower Society. Bernhard dychtivě četl každou stránku a velmi jej zajímalo, kdo tu knihu napsal. Nakonec se dostal až k poslední stránce, kde byla uvedena adresa Watch Tower Society v Německu. Bernhard si napsal o další literaturu, a stal se prvním Namibijcem, který zaujal postoj pro pravdu.

Přicházejí celodobí služebníci

V roce 1950 přijeli do Namibie čtyři misionáři, kteří absolvovali biblickou školu Strážné věže Gilead. Do roku 1953 se počet misionářů zvýšil na osm. Patřili k nim i Dick a Coralie Waldronovi, manželé z Austrálie, kteří tam stále věrně slouží. Na „těžbě“ namibijských duchovních drahokamů se podílelo i mnoho dalších celodobých hlasatelů Království z Jižní Afriky a jiných zemí. Do Namibie byli posláni rovněž další misionáři a také absolventi školy služebního vzdělávání.

Jiným činitelem, který přispěl k duchovnímu vzrůstu v Namibii, bylo překládání a vydávání biblické literatury v hlavních místních jazycích, jako například v hererštině, kvangalštině, kwaňamštině, namštině/damarštině a ndongštině. Od roku 1990 je v hlavním městě, ve Windhoeku, v provozu pěkná překladatelská kancelář a domov pro celodobé dobrovolné pracovníky. Karen Deppischová, která společně se svým manželem již sloužila v celodobé evangelizační službě v různých částech Namibie, říká: „Mnoho lidí je ohromeno, když jim nabídneme literaturu v jejich vlastním jazyce, zvláště jde-li o jazyk, v němž je k dispozici jen velmi málo knih jakéhokoli druhu.“

Leštění drahokamů

Některé z namibijských doslovných drahokamů byly vyleštěny v průběhu tisíců let následkem pohybu vln a písku. Takové přírodní děje však pochopitelně nemohou vyleštit živé drahokamy. K tomu je u nedokonalých lidí zapotřebí, aby vynaložili úsilí, ‚odložili starou osobnost‘ a oblékli osobnost novou, podobnou osobnosti Krista. (Efezanům 4:20–24) Například mezi mnoha kmeny v Namibii má silné kořeny tradice uctívání mrtvých předků. Ti, kdo se na obřadech uctívání předků nepodílejí, jsou často pronásledováni členy rodiny a sousedy. Když se zde člověk dozví z Bible, že mrtví „si neuvědomují naprosto nic“, je postaven před zkoušku. (Kazatel 9:5) V jakém ohledu?

Jeden hererský svědek vysvětluje: „Bylo to pro mě opravdu těžké, abych jednal poslušně podle pravdy. Přijal jsem nabídku biblického studia se svědky Jehovovými, ale nějakou dobu mi trvalo, než jsem začal uplatňovat věci, které jsem se učil. Nejprve jsem musel vyzkoušet, zda pro mě bude bezpečné, když nebudu zachovávat zvyklosti tradičního uctívání, například když projdu kolem určitých míst v Namibii, aniž bych se zastavil a položil kámen na nějaký hrob nebo aniž bych smekl klobouk na pozdrav mrtvému. Postupně jsem se přesvědčil, že se mi nic nestane, když mrtvé předky neuctívám. Jsem velmi šťastný, že Jehova požehnal mému úsilí, abych pomohl své rodině a dalším zájemcům poznat pravdu.“

Potřeba duchovních „horníků“

Před příchodem misionářů v roce 1950 byl v Namibii pouze jeden zvěstovatel dobré zprávy. Od té doby počet zvěstovatelů postupně vzrůstal až na současný vrchol 995. Nicméně ještě je třeba vykonat mnoho práce. Některé oblasti jsou téměř ‚nedotčené‘. Dovolují vám vaše okolnosti sloužit tam, kde je velmi zapotřebí horlivých hlasatelů Království? Pokud ano, potom přejděte do Namibie a pomozte nám hledat a leštit další duchovní drahokamy. (Srovnej Skutky 16:9.)

[Mapa a obrázky na straně 26]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

AFRIKA

NAMIBIE

[Obrázky]

Namibie je zemí překrásných drahokamů

[Podpisky]

[Obrázky na straně 26]

Dobrá zpráva je kázána všem etnickým skupinám v Namibii

[Obrázek na straně 28]

Můžete sloužit tam, kde je větší potřeba hlasatelů Království?