TRIBUT

Poplatek, obvykle v podobě peněz nebo jiných hodnotných hmotných věcí, jako je například dobytek. Stát nebo vládce platil tribut cizí mocnosti na znamení podřízenosti nebo pro udržení míru či získání ochrany. (Vysvětlení výrazů v původních jazycích je uvedeno pod heslem DANĚ.) Národy, které vyžadovaly od jiných národů tribut, často dostávaly zlato a stříbro nebo jiné věci, kterých byl v jejich vlastní zemi nedostatek. Tímto způsobem se upevňovalo jejich ekonomické postavení, kdežto porobené národy byly oslabovány tím, že jejich ekonomické zdroje byly soustavně vyčerpávány.

Judští králové David (2Sa 8:2, 6), Šalomoun (Ža 72:10; srovnej 1Kr 4:21; 10:23–25), Jehošafat (2Pa 17:10, 11), Uzzijáš (2Pa 26:8) a také izraelský král Achab (2Kr 3:4, 5) přijímali tribut od jiných národů. Izraelité se však kvůli své nevěře často dostávali do podřízeného postavení a byli nuceni platit tribut jiným panovníkům. Tribut platili již v rané době soudců, když se dostali pod nadvládu moabského krále Eglona. (Sd 3:12–17) V pozdějších letech platilo tribut jak judské království, tak i severní království izraelské, a to tehdy, jakmile se tato království dostala pod nadvládu cizích mocností. (2Kr 17:3; 23:35) V různých dobách platila obě království jakýsi druh tributu, když se snažila vykoupit z moci nepřátelských národů nebo když chtěla za úplatek získat od jiných národů vojenskou pomoc. (2Kr 12:18; 15:19, 20; 18:13–16)