Národ, který zůstává ryzí

„Otevřte brány, ať vstoupí spravedlivý národ, který se drží věrného chování.“ (IZAJÁŠ 26:2)

1. Proč mohou někoho překvapit Izajášova slova o ‚spravedlivém národu‘?

DNES je mnoho různých národů. Některé mají demokratickou vládu, jiným vládnou diktátoři. Některé jsou bohaté, jiné chudé. Jedno však mají společné: všechny jsou částí světa, jehož bohem je Satan. (2. Korinťanům 4:4) Možná tedy, že někoho překvapí Izajášova slova: „Otevřte brány, ať vstoupí spravedlivý národ, který se drží věrného chování.“ (Izajáš 26:2) Spravedlivý národ? Ano, takový spravedlivý národ skutečně existuje. Izajášovo proroctví totiž poukazuje na to, že má existovat v dnešní době. Jak poznáme, o který národ jde?

2. Který národ je onen „spravedlivý národ“? Jak to víme?

² Podle Překladu nového světa se v Izajášovi 26:2 píše o národu, „který se drží věrného chování“. V Kralické bibli je tento verš přeložen: „Národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.“ Oba způsoby překladu jsou správné. Není těžké rozpoznat, o který národ jde. Jen jeden národ na zemi je podřízen Kristu Králi, a není tudíž částí Satanova světa. (Jan 17:16) Jeho členové jsou známi tím, že ‚si udržují znamenité chování mezi národy‘. Žijí tak, aby svým způsobem života oslavovali Boha. (1. Petra 2:12) Ať jsou kdekoli na světě, jsou ‚sborem živého Boha, sloupem a oporou pravdy‘. (1. Timoteovi 3:15) Staví se za pravdu a odmítají pohanské filozofie, kterým vyučuje křesťanstvo. Jsou zastánci ‚nefalšovaného mléka, které patří ke slovu‘ — Božímu slovu, Bibli. (1. Petra 2:2) Horlivě káží dobrou zprávu o Království „v celém stvoření, jež je pod nebem“. (Kolosanům 1:23) Je snad možné pochybovat o tom, že tento národ je tvořen zbývajícími z členů ‚Božího Izraele‘, sboru pomazaných křesťanů? Ne, o tom není pochyb! (Galaťanům 6:16)

Zrození národa

3. Popiš, jakým způsobem se zrodil „spravedlivý národ“.

³ Kdy byl tento „spravedlivý národ“ zrozen? Jeho zrození bylo prorocky zaznamenáno v knize Izajáš. U Izajáše 66:7, 8 čteme: „Než upadla [hora Sion] do porodních bolestí, porodila. Než na ni mohly přijít porodní křeče, dokonce ze sebe vydala dítě mužského rodu . . . Sion totiž upadl do porodních bolestí a rovněž porodil své syny.“ Je velmi zajímavé, že než Boží nebeská organizace — Sion — upadla do porodních bolestí, měla zrodit „dítě mužského rodu“. V roce 1914 se v nebesích zrodilo mesiášské Království. (Zjevení 12:5) Potom mnohé národy zachvátila první světová válka a pomazaní křesťané trpěli velkými nesnázemi a pronásledováním. Nakonec, v roce 1919, byl duchovní národ, „dítě mužského rodu“, zrozen na zemi. Sion tak „porodil své syny“ — pomazané členy nového ‚spravedlivého národa‘ — a tito synové byli zorganizováni, aby se chopili neustále se rozšiřujícího svědeckého díla. (Matouš 24:3, 7, 8, 14; 1. Petra 2:9)

4. Proč musel Boží spravedlivý národ bojovat o to, aby si zachoval ryzost?

⁴ Již od okamžiku svého vzniku musel tento národ čelit těžkým zkouškám ryzosti. Proč? Když se zrodilo nebeské Království, byl totiž Satan se svými démony svržen z nebe na zem. Silný hlas oznámil: „Nyní nastala záchrana a moc a království našeho Boha a autorita jeho Krista, protože byl svržen žalobce našich bratrů, který na ně dnem i nocí žaluje před naším Bohem! A zvítězili nad ním kvůli krvi Beránka a kvůli slovu svého svědectví a nemilovali své duše ani tváří v tvář smrti.“ Satan na tento zvrat událostí reagoval velkým hněvem „a odešel vést válku se zbývajícími [ze semene ženy], kteří zachovávají Boží přikázání a mají dílo vydávání svědectví pro Ježíše“. Pomazaní křesťané se ocitli tváří v tvář Satanovu útoku. Stáli však pevně. Horliví členové Božího spravedlivého národa dodnes projevují víru v Ježíšovu výkupní krev a tím, že zůstávají ryzí „tváří v tvář smrti“, poskytují Jehovovi možnost odpovědět velkému posměvači. (Zjevení 12:1, 5, 9–12, 17; Přísloví 27:11)

5. Díky jakým vynikajícím pohnutkám zůstali novodobí svědkové ryzí?

⁵ V roce 1919, když bylo zahájeno novodobé vydávání svědectví o Božím Království, bylo badatelů Bible (jak se tehdy říkalo svědkům Jehovovým) málo. Zato měli pevnou víru. Stali se základem ‚silného města, jehož zdí a náspem je záchrana‘. Důvěřovali v ‚Jah Jehovu, který je Skálou neurčitých časů‘. (Izajáš 26:1, 3, 4) Prohlašovali to, co již v dávných dobách prohlašoval Mojžíš: „Budu totiž oznamovat jméno Jehovy. Připisujte přece velikost našemu Bohu! Skála, dokonalá je jeho činnost, neboť všechny jeho cesty jsou právo. Bůh věrnosti, u něhož není bezpráví; je spravedlivý a přímý.“ (5. Mojžíšova 32:3, 4)

6. Jak Jehova požehnal svému lidu v těchto posledních dnech?

⁶ Od té doby jsou brány Božího Království doširoka otevřeny. Nejdříve byli shromážděni zbývající ze 144 000 pomazaných křesťanů a nyní je shromažďován velký zástup „jiných ovcí“, zástup, který se připojuje k těm, kdo oznamují Jehovovo předsevzetí, jež se týká Království. (Jan 10:16)

Je tedy možné radostně prohlásit: „Přidal jsi národu; Jehovo, přidal jsi národu; oslavil ses. Daleko jsi rozšířil všechny okraje země.“ (Izajáš 26:15) Když sledujeme, co se dnes odehrává na celosvětovém „poli“, vidíme, že ta slova jsou skutečně pravdivá! Z moci svatého ducha bylo svědectví o přicházejícím Kristově Království vydáno až „do nejvzdálenější končiny země“. (Skutky 1:8) O rozsahu tohoto díla svědčí zpráva o celosvětové činnosti svědků Jehovových ve služebním roce 1994, otištěná na stranách 12 až 15.

Nový vrcholný počet zvěstovatelů

7, 8. a) Z čeho je vidět, že Boží lid ‚prodloužil své stanové šňůry‘? b) Když se podíváš na zprávu za služební rok 1994, v jakých ohledech se obzvlášť ‚rozšiřují okraje země‘ Božího lidu?

⁷ Zamysleme se nad některými význačnými údaji této zprávy. Vrcholný počet zvěstovatelů Království dosáhl 4 914 094! Jak vzrušující je sledovat neustále probíhající shromažďování ‚velkého zástupu ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků, jak stojí před trůnem a před Beránkem, oblečený v bílá roucha‘! Ano, i tito lidé prokázali, že zůstávají ryzí. „Vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově krvi“ — jsou uznáni za spravedlivé, protože projevují víru v Ježíšovu výkupní oběť. (Zjevení 7:9, 14)

⁸ Zvláště od roku 1919 je Jehovova organizace vybízena: „Udělej místo svého stanu prostornějším. A ať roztáhnou stanové látky tvého velkolepého bydliště. Nezdržuj se. Prodluž své stanové šňůry a stanové kolíky si udělej silné.“ (Izajáš 54:2) Jako odpověď na tuto výzvu dále probíhá kazatelské dílo. Káže se dokonce i u hranic s Aljaškou, v mrazivém Yukonu, kde skupina houževnatých průkopníků zápasí s mrazy, které mohou řadu týdnů dosahovat minus 45 či minus 50 stupňů Celsia. V posledních letech stále rychleji přibývá členů Jehovova ryzího národa. Připojují se k němu celé zástupy lidí. Brány se doširoka otevřely, aby do nich mohli vstoupit i lidé žijící v asijských zemích, které jsou mimo dosah křesťanstva, lidé žijící v bývalých baštách komunismu, v různých afrických zemích i v zemích, které jsou doménou katolické církve, jako například v Itálii, Španělsku, Portugalsku a v zemích Jižní Ameriky. Další kazatelské pole se otevřelo mezi přistěhovalci. Například v Anglii se svědkové starají o potřeby třinácti cizojazyčných etnických skupin.