Před Samsonovým narozením se jeho matce objevil anděl a oznámil jí, že porodí syna, který se od narození stane Nazirejcem a „ujme [se] vedení v záchraně Izraele z ruky Filištínů“. (Sd 13:1–5, 24; 16:17) Samson měl být budoucím vůdcem v boji proti Filištínům, a bylo zřejmé, že se bude muset přibližovat k mrtvým tělům lidí pobitých v bitvě. Ze samotné podstaty Samsonova pověření tedy vyplývalo, že pro něho neplatil zákon, který Nazirejcům zakazoval dotýkat se mrtvých těl. (4Mo 6:2–9) Měli bychom si také povšimnout, že tento zákon se vztahoval na ty, kdo dobrovolně složili slib nazirejství; na Samsona se však vztahovaly ty požadavky, které jeho matce výslovně stanovil Jehovův anděl.

Delila však na něj neústupně naléhala, až nakonec podlehl a vyzradil jí, že jeho síla spočívá v tom, že je od narození Nazirejec. Ihned se spojila s Filištíny, aby jim Samsona vydala a dostala za to odměnu. Zatímco Samson spal na jejích kolenou, Delila mu nechala ostříhat vlasy. Když se probudil, už neměl Jehovova ducha, protože se vlastní vinou dostal do situace, která vedla k ukončení jeho nazirejství. Zdrojem jeho síly nebyly vlasy, ale to, co znázorňovaly, totiž zvláštní vztah Samsona jako Nazirejce k Jehovovi. Jakmile tento vztah skončil, Samson se už nelišil od jiných lidí. Proto ho Filištíni mohli oslepit, svázat měděnými okovy a odvést do věznice, kde musel mlít. (Sd 16:4–21)