6, 7. a) Jak přišla v Německu k moci Hitlerova nacistická strana? b) Jak konkordát uzavřený mezi Vatikánem a nacistickým Německem pomohl Hitlerovi v jeho postupu vpřed k ovládnutí světa?

⁶ Svou účastí na politice způsobila velká nevěstka lidstvu nevýslovné utrpení. Zamysli se například nad tím, co bylo v pozadí Hitlerova vzestupu k moci v Německu — nad hroznými skutečnostmi, jež by někteří rádi vymazali z dějepisných knih. V květnu 1924 měla nacistická strana v německém Reichstagu 32 křesel. Do května 1928 se tento počet zmenšil na 12 křesel. V roce 1930 však zachvátila svět ekonomická krize; vzápětí se nacisté pozoruhodně vzchopili a při volbách v Německu v červenci 1932 získali 230 křesel ze 608. Krátce nato přišel nacistům na pomoc bývalý kancléř Franz von Papen, papežský komoří. Podle názoru historiků měl von Papen vidinu nové Svaté římské říše. Krátké období, kdy byl sám v postavení kancléře, bylo neúspěšné, a proto nyní doufal, že získá moc prostřednictvím nacistů. V lednu 1933 již měl pro Hitlera podporu ze strany průmyslových baronů a lstivými intrikami zajistil, aby se 30. ledna 1933 stal Hitler německým kancléřem. Sám byl jmenován vice–kancléřem a Hitler ho používal k získání podpory v katolických územích Německa. Během dvou měsíců od chvíle, kdy získal moc, rozpustil Hitler parlament, tisíce opozičních vůdců poslal do koncentračních táborů a začalo otevřené tažení proti Židům.

⁷ Zájem Vatikánu na růstu nacistické moci se projevil 20. července 1933, kdy kardinál Pacelli (který se stal později papežem Piem XII.) podepsal v Římě konkordát mezi Vatikánem a nacistickým Německem. Jako Hitlerův zástupce podepsal dokument von Papen, a Pacelli tehdy předal von Papenovi vysoké papežské vyznamenání, totiž Velkokříž Piova řádu.b Tibor Koeves o tom píše ve své knize Satan v cylindru (angl.): „Konkordát byl pro Hitlera velkým vítězstvím. Poskytl mu první morální podporu, kterou získal od vnějšího světa, a to od zdroje nejvyvýšenějšího.“ Konkordát vyžadoval, aby Vatikán odňal podporu německé katolické straně středu, čímž by vyjádřil souhlas s Hitlerovým „totalitním státem“ s jednou stranou.c Ve 14. článku bylo dále řečeno: „Ke jmenování arcibiskupů, biskupů a podobně může dojít teprve po náležitém potvrzení říšského místodržitele příslušné země, že nejsou žádné pochybnosti, pokud jde o všeobecný politický postoj navrhovaného.“ Koncem roku 1933 (který papež Pius XI. prohlásil za „Svatý rok“), se podpora ze strany Vatikánu stala velmi důležitým činitelem v Hitlerově postupu směrem k nadvládě nad světem.

8, 9. a) Jak reagoval na nacistickou tyranii Vatikán a také katolická církev a její duchovenstvo? b) Jaké prohlášení vydali němečtí katoličtí biskupové na počátku druhé světové války? c) K čemu vedly vztahy mezi náboženstvím a politikou?

⁸ Ačkoli hrstka kněží a jeptišek protestovala proti Hitlerově hrůzovládě — a trpěli za to —, Vatikán i katolická církev a její zástup duchovenstva aktivně nebo mlčky podporovaly nacistickou tyranii, kterou považovaly za hradbu proti postupu světového komunismu. Papež Pius XII. si pěkně seděl ve Vatikánu a beze slova kritiky se díval na hromadné vyhlazování Židů a kruté pronásledování svědků Jehovových i jiných osob. Je ironie, že papež Jan Pavel II. při návštěvě Německa v květnu 1987 mluvil oslavně o protinacistickém postoji jednoho upřímného kněze. Co dělaly za Hitlerovy hrůzovlády ty ostatní tisíce německých duchovních? Tuto otázku objasňuje jeden pastýřský dopis, který vydali němečtí katoličtí biskupové v září 1939, při vypuknutí druhé světové války. Mimo jiné je v něm řečeno: „V této rozhodné hodině vybízíme naše katolické vojáky, aby konali svou povinnost v poslušnosti Vůdce a aby byli ochotni jako jednotlivci se cele obětovat. Vyzýváme věrné, aby se připojili k vroucím modlitbám, aby Božská Prozřetelnost vedla tuto válku k požehnanému úspěchu.“

[Rámeček na straně 237]

Churchill odhaluje ‚prostituci‘

V knize Před bouří (1948, angl.) píše Winston Churchill o tom, že Hitler jmenoval Franze von Papena německým vyslancem ve Vídni, aby buď „podkopal nebo získal vedoucí osobnosti rakouské politiky“. Churchill cituje vyslance Spojených států ve Vídni, který řekl o von Papenovi: „Papen mi říká. . . vrcholně drzým a cynickým způsobem. . ., že chce využít své pověsti dobrého katolíka, aby mohl ovlivnit Rakušany, jako byl například kardinál Innitzer.“

Když se Rakousko vzdalo a Hitlerovy úderné oddíly vpochodovaly do Vídně, nařídil katolický kardinál Innitzer, aby na všech rakouských kostelech zavlály vlajky s hákovým křížem, aby zvonily zvony a aby byly vznášeny modlitby za Adolfa Hitlera na počest jeho narozenin.

[Rámeček na straně 238]

Pod tímto titulkem vyšel 7. prosince 1941 v prvním vydání listu The New York Times tento článek:

‚VÁLEČNÁ MODLITBA‘ ZA ŘÍŠI

„Katoličtí biskupové ve Fuldě prosí o požehnání a vítězství . . . Konference německých katolických biskupů, kteří se sešli ve Fuldě, doporučila zavedení zvláštní ‚válečné modlitby‘, která má být čtena na začátku a na konci všech bohoslužeb. V modlitbě je vyjadřována prosba k Prozřetelnosti, aby byly německé zbraně požehnány vítězstvím a aby byl chráněn život a zdraví všech vojáků. Biskupové dali také katolickému duchovenstvu pokyn, aby nejméně jednou měsíčně při zvláštním nedělním kázání pamatovali na německé vojáky, ‚na pevnině, na moři i ve vzduchu‘.“

Z pozdějších vydání tohoto listu byl článek stažen. Právě 7. prosince 1941 Japonsko, spojenec nacistického Německa, zaútočilo na americkou flotilu v přístavu Pearl Harbor.